Co vlastně index DIAAS znamená
DIAAS je modernější metoda hodnocení kvality bílkovin, která sleduje využitelnost jednotlivých esenciálních aminokyselin v organismu. Zaměřuje se především na jejich vstřebávání v tenkém střevě, díky čemuž nabízí detailnější pohled na kvalitu různých zdrojů bílkovin. Metodu představila organizace FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) v roce 2013 jako reakci na potřebu přesnějšího hodnocení bílkovin v potravinách.1 Ve srovnání se starší metodou PDCAAS, která pracuje s méně přesným způsobem hodnocení stravitelnosti, přináší DIAAS podrobnější informace o tom, jak organismus jednotlivé aminokyseliny využívá. O indexu DIAAS se dnes stále častěji mluví nejen ve světě sportovní výživy, ale také v souvislosti s celkovou kvalitou jídelníčku a výběrem zdrojů bílkovin.

Co dělá z DIAAS modernější přístup
Přesnější pohled na stravitelnost bílkovin
DIAAS bere v úvahu skutečnou vstřebatelnost jednotlivých aminokyselin v tenkém střevě, a nabízí tak detailnější pohled na kvalitu bílkovin v potravinách. Nejde tedy jen o to, kolik bílkovin potravina obsahuje, ale také o to, jak dobře je organismus dokáže využít. V běžném jídelníčku totiž mohou mít dva zdroje se stejným obsahem bílkovin rozdílnou využitelnost.
Důraz na esenciální aminokyseliny
Metoda se zaměřuje především na esenciální aminokyseliny, které si tělo neumí samo vytvořit a musí je přijímat ze stravy. Právě jejich zastoupení a vstřebatelnost patří mezi důležité faktory při hodnocení kvality bílkovin. Některé potraviny obsahují širší spektrum esenciálních aminokyselin nebo je organismus dokáže využít efektivněji než jiné.
Detailnější pohled na kvalitu potravin
Index DIAAS dnes nachází využití nejen v oblasti sportovní výživy, ale také při hodnocení běžného jídelníčku. Pomáhá lépe porovnávat jednotlivé zdroje bílkovin a nabízí podrobnější informace o jejich nutriční kvalitě. Díky tomu se využívá také ve výživových doporučeních pro různé skupiny lidí, například sportovce, starší osoby nebo děti v období růstu.

Co výsledné skóre DIAAS ukazuje
Výpočet indexu DIAAS vychází z poměru esenciálních aminokyselin v konkrétní potravině vůči referenčním hodnotám, které odpovídají potřebám lidského organismu. Výsledné skóre pak ukazuje, jak dobře daný zdroj bílkovin odpovídá nutričním potřebám člověka. Do hodnocení vstupuje také využitelnost jednotlivých aminokyselin v organismu, díky čemuž nabízí DIAAS detailnější pohled na kvalitu různých zdrojů bílkovin.
Které zdroje bílkovin vycházejí nejlépe?
Mléčné výrobky: plnotučné mléko, jogurty nebo sýry často dosahují vyšších hodnot DIAAS. Patří mezi zdroje bílkovin, které obsahují široké spektrum esenciálních aminokyselin v dobře využitelné formě. Například sušené plnotučné mléko dosahuje hodnoty DIAAS kolem 143.
Maso a ryby: vyšší hodnoty DIAAS mají také maso a ryby. Živočišné zdroje bílkovin přirozeně obsahují všechny esenciální aminokyseliny a bývají z hlediska využitelnosti velmi dobře hodnocené. Například hovězí maso dosahuje hodnot kolem 111 a kuřecí prsa přibližně 108.
Vejce: jsou dlouhodobě považována za jeden z nejkvalitnějších zdrojů bílkovin. Důvodem je jejich aminokyselinové složení i celková kvalita bílkovin.
Luštěniny a obiloviny: vyšších hodnot mohou dosahovat také některé rostlinné zdroje, například sója, quinoa nebo luštěniny. Ve srovnání s živočišnými zdroji však mohou mít odlišné zastoupení některých aminokyselin, a proto se často doporučuje jejich vzájemná kombinace. Typickým příkladem je spojení luštěnin a obilovin – například čočky s rýží nebo hummusu s celozrnným pečivem.

Pokud si na příjem bílkovin dáváte větší pozor, zkuste během dne sáhnout po kvalitních a přirozených zdrojích – například po vejcích nebo jogurtu ke snídani, rybě či mase k obědu nebo kombinaci luštěnin a obilovin k večeři. Dobře poslouží také cottage, kefír, kvalitní sýry, tofu nebo třeba hummus s celozrnným pečivem jako svačina. Mezi potraviny s vyššími hodnotami DIAAS patří také izolát syrovátkového proteinu nebo mléčné koncentráty, které často dosahují hodnot okolo 110 až 140. Oblíbené jsou jak mezi sportovci, aktivními lidmi, tak i těmi, kteří chtějí mít příjem bílkovin více pod kontrolou.
Dobře hodnocené bývají také některé rostlinné zdroje bílkovin. Například hrachový nebo sójový protein se často pohybují přibližně mezi hodnotami DIAAS 80 až 95, cizrna okolo 83. Naopak nižší hodnoty DIAAS mívají některé obiloviny, rýže nebo kukuřičné cereálie. Například rýže se často pohybuje okolo hodnoty 59, zatímco kukuřičné cereálie mohou mít hodnoty ještě výrazně nižší. To ale neznamená, že se jim musíte vyhýbat. Klidně si je do jídelníčku zařaďte i nadále – ideálně ale v kombinaci s dalšími vyššími zdroji bílkovin, luštěninami nebo kvalitními tuky, díky čemuž bude jídlo celkově vyváženější a pestřejší.
DIAAS vs. PDCAAS: Jaký je mezi nimi rozdíl?
PDCAAS byl dlouhou dobu považován za zlatý standard hodnocení kvality bílkovin a ve výživě se používal řadu let. Postupně se ale ukázalo, že už dnešním poznatkům úplně nestačí. Nezohledňuje totiž skutečné vstřebávání aminokyselin v tenkém střevě, a výsledky tak nemusí být vždy úplně přesné. DIAAS jde v tomto směru o krok dál. Pracuje s detailnějším hodnocením využitelnosti aminokyselin, díky čemuž nabízí přesnější pohled na kvalitu jednotlivých zdrojů bílkovin. Není proto překvapením, že dnes DIAAS starší PDCAAS v mnoha ohledech postupně převálcoval.
Proč se o DIAAS zajímá i potravinářský průmysl?
DIAAS dnes neřeší jen svět sportovní výživy nebo odborníci na stravu. Stále větší pozornost mu věnují také výrobci potravin, kteří se zaměřují na kvalitu použitých bílkovin a jejich celkové složení. Díky detailnějšímu hodnocení totiž nabízí lepší přehled o tom, jak si jednotlivé zdroje bílkovin skutečně stojí. Využití nachází také při tvorbě výživových doporučení pro různé skupiny lidí – například sportovce, děti v období růstu nebo starší osoby, u kterých bývá příjem bílkovin často sledovaným tématem. Zároveň ukazuje, že při výběru potravin nemusí hrát roli jen množství bílkovin, ale také jejich celková kvalita a zastoupení aminokyselin.

Nejde jen o množství, ale i o kvalitu
Když se řekne bílkoviny, většina lidí řeší hlavně jejich množství. Jak ale ukazuje index DIAAS, důležitou roli hraje také jejich kvalita, využitelnost a celkové složení aminokyselin. Nemusíte přitom počítat každé číslo ani studovat tabulky. Stačí se zaměřit na pestrost jídelníčku a kombinaci kvalitních zdrojů bílkovin během dne – ať už jde o vejce, mléčné výrobky, maso, ryby nebo vhodně poskládané rostlinné zdroje. Právě vyvážený a dlouhodobě udržitelný přístup bývá v běžném jídelníčku tím nejdůležitějším.
1. Leser, S. (2013). The 2013 FAO report on dietary protein quality evaluation in human nutrition: Recommendations and implications. Nutrition Bulletin, 38(4), 421–428. https://doi.org/10.1111/nbu.12063

