Čekanka v historii a její cesta do dnešní kuchyně

Čekanka obecná se jako potravina pěstuje po staletí. Podle botanických záznamů byla známou kulturní rostlinou nejméně kolem roku 300 před naším letopočtem. Využívaly se její listy i kořen, přičemž jednotlivé odrůdy byly postupně šlechtěny pro odlišné kuchyňské účely.

Pražený kořen začal nabývat na významu jako přísada do kávy a její náhražka zejména od konce 18. století. Po usušení, upražení a namletí získává zemitou, lehce karamelovou a nahořklou chuť. Neobsahuje přirozeně kofein, a tak představuje jiný typ nápoje než klasická káva. 

Botanické okénko: modrá kráska z našich luk

Čekanka obecná (Cichorium intybus) patří do čeledi hvězdnicovitých. Je to vytrvalá rostlina s dlouhým kůlovým kořenem a modrými, vzácněji bílými nebo růžovými květy. Přirozeně roste na loukách, podél cest a na narušených stanovištích. Její původní areál sahá od Evropy přes části severní Afriky až do západní a střední Asie.

Čekanka má více kulturních forem. Některé se pěstují pro mohutný kořen určený k pražení nebo získávání inulinu, jiné pro listy. Do stejného druhu patří také belgická čekanka neboli chicon, jejíž světlé puky vznikají rychlením kořenů ve tmě. Není proto překvapivé, že se s čekankou setkáte jako s luční rostlinou, salátovou zeleninou, nápojem i složkou funkčních potravin.

Co dělá čekanku nutričně zajímavou

Kořen čekanky je významným rostlinným zdrojem inulinu. Inulin je rozpustná vláknina patřící mezi fruktany, tedy sacharidy složené převážně z řetězců fruktózy. Lidské trávicí enzymy jej v tenkém střevě plně nerozloží, a proto se dostává dále do tlustého střeva. V odborných publikacích se proto řadí mezi prebiotické substráty a výzkum sleduje jeho vztah k zastoupení některých bakteriálních rodů a parametrům střevní činnosti.

Inulin z čekanky přispívá k normální funkci střev zvýšením frekvence stolice.¹ Příznivého účinku se dosahuje při denním příjmu 12 gramů čekankového inulinu a tvrzení lze použít pouze u potraviny, která splňuje přesně stanovené podmínky složení a denního příjmu.

Čekanka v kuchyni: listy, kořen i šálek nápoje

Listové odrůdy čekanky mají typickou nahořklou chuť. Čerstvé se hodí do salátů, kde je lze spojit s jablkem, hruškou, citrusy, ořechy nebo jemným sýrem. Čekankové puky lze také zapékat, grilovat nebo dusit. Tepelná úprava jejich hořkost částečně zjemní a vytvoří přílohu, která se chuťově liší od běžných listových salátů.

Kořen čekanky se po sklizni suší, praží a mele. Připravuje se z něj nápoj podobný obilným kávovinám nebo se přidává do kávových směsí. Pražená čekanka dodává nápoji tmavou barvu a zemitou chuť, nikoli kofeinový účinek. Hodí se tak pro chvíle, kdy chcete zachovat teplý ranní nebo večerní rituál bez další dávky kofeinu.

Inulin získaný z kořene se používá také jako potravinářská složka. Dokáže ovlivnit konzistenci, zadržovat vodu a zvýšit obsah vlákniny, proto se objevuje například v tyčinkách, jogurtech, nápojích nebo proteinových výrobcích. Samotný výraz „s vlákninou“ však ještě nevypovídá o celkové kvalitě potraviny. Důležité zůstává celé složení a velikost porce.

Čekankový sirup z hlediska výživy

Čekankový sirup se vyrábí z kořene čekanky a používá se jako tekuté sladidlo. Aktuální BrainMax Pure Čekankový sirup obsahuje podle produktové stránky 100% extrakt z kořene čekanky. Ve 100 gramech má 168 kcal, 9 gramů sacharidů, z toho 9 gramů cukrů, a 66 gramů vlákniny. Vysoký podíl vlákniny je hlavní rozdíl oproti běžnému cukru, medu a řadě klasických sirupů. 

Nižší glykemický index jako bonus

Čekankový sirup mívá nízký glykemický index, protože velkou část jeho složení tvoří inulin a další nestravitelné sacharidy. Ty se v tenkém střevě nerozkládají stejným způsobem jako běžný cukr, takže po jejich konzumaci obvykle nedochází k tak rychlému nárůstu hladiny glukózy v krvi.

Jak čekankový sirup používat

Čekankový sirup má konzistenci podobnou medu a jemně sladkou chuť. Snadno se rozmíchá v teplých i studených pokrmech. Začněte menším množstvím a upravte recept podle chuti i konzistence.

• do bílého jogurtu, tvarohu nebo skyru,
• do ovesné, rýžové nebo pohankové kaše,
• na palačinky, lívance nebo francouzský toast,
• do kávy, čaje a domácích nápojů,
• do salátových zálivek a marinád,
• do krémů, pudinků a nepečených dezertů,
• v menším množství do těsta při domácím pečení.

Při pečení nelze vždy nahradit sypký cukr tekutým sirupem v poměru jedna ku jedné. Sirup přidává do těsta vlhkost, ovlivňuje strukturu a může změnit dobu pečení. Nejlépe funguje v receptech, které s tekutým sladidlem počítají, případně je potřeba mírně ubrat jinou tekutinu.

Časté otázky o čekance a čekankovém sirupu

Čekanka může na jednom obalu znamenat listovou zeleninu, pražený kořen, inulin i sirup. Při výběru proto vždy záleží na konkrétní formě a složení výrobku.

Je čekankový sirup bez cukru?

Ne nutně. Například BrainMax Pure Čekankový sirup obsahuje podle aktuální etikety 9 gramů cukrů ve 100 gramech produktu. Ve srovnání s běžnými sirupy jde o nízký podíl, označení „bez cukru“ by ale nebylo přesné.

Mohou čekankový sirup používat lidé s diabetem?

Nízký glykemický index neznamená automatickou vhodnost pro každého člověka s diabetem. Produkt stále obsahuje sacharidy a reakci ovlivňuje porce i zbytek jídla. 

Obsahuje nápoj z čekanky kofein?

Samotný pražený kořen čekanky kofein přirozeně neobsahuje. Pokud je však součástí směsi s kávou, výsledný nápoj kofein obsahovat může.

Je čekankový sirup lepší než med?

Jde o dvě odlišné potraviny. Čekankový sirup vyniká vyšším obsahem vlákniny a nižším podílem cukrů, zatímco med má vlastní chuť, původ a technologické vlastnosti.

Čekanka má v moderní kuchyni více než jednu tvář

Čekanka spojuje tradiční využití s moderním potravinářstvím. Listy přinesou do salátu příjemnou hořkost, pražený kořen vytvoří bezkofeinový nápoj a extrakt z kořene poslouží jako sladidlo s vysokým obsahem vlákniny. Její největší předností je všestrannost, nikoli příslib, že vyřeší celý jídelníček.