Když tělo zůstane doma a vy jste na druhém konci světa

Vystoupíte z letadla na druhém konci světa. Venku právě začíná nový den, ale vaše tělo je přesvědčené, že je půlnoc a nejvyšší čas zalézt do postele. Zatímco okolní svět funguje podle svého místního času, váš organismus jede podle toho původního. Jedná se o nesoulad, který si s jet lagem spojujeme. Nejde tedy o nic záhadného ani neobvyklého. Jen se váš organismus nestihl přizpůsobit novému časovému pásmu.

Naše tělo funguje podle vnitřního režimu, kterému se říká cirkadiánní rytmus. Ten ovlivňuje, kdy máme energii, kdy se nám chce spát, kdy máme hlad nebo kdy se cítíme nejvíce soustředění. Za běžných okolností běží jako dobře seřízené hodinky. Jenže při dálkovém letu dostane celý systém trochu víc zabrat. Cirkadiánní rytmus se pravidelně opakuje v cyklech přibližně 24 hodin. Když během krátké doby překonáme několik časových pásem, tělo si nestihne přetočit své „vnitřní hodiny“ novému prostředí. Důsledkem je desynchronizace, která se může projevit únavou, dezorientací nebo jednoduše pocitem, že nejste úplně ve své kůži.

Zajímavé je, že ne všechny cesty jsou pro tělo stejně náročné. Pokud letíte na západ, bývá adaptace o něco snazší. Den si totiž symbolicky prodlužujete, což našemu přirozenému rytmu většinou vyhovuje. Při cestě na východ je situace opačná. Den se zkracuje a tělo musí usínat dříve, než je zvyklé. Proto mnoho cestovatelů vnímá právě tento směr jako náročnější a vyčerpávající.

Jak poznáte, že se vaše biologické hodiny ještě nepřeřídily?

Jet lag není jen o tom, že se vám chce spát v nevhodnou dobu. Může se projevovat různě a každý ho prožívá trochu jinak. Někdo první den bojuje s únavou a má pocit, že by si nejraději zdřímnul u hotelového bazénu hned po snídani. Jiný se naopak večer převaluje v posteli a nemůže usnout, přestože je přetažený z dlouhé cesty. Na denním pořádku bývá také horší soustředění. Najednou vám déle trvá zorientovat se v mapě, naplánovat program nebo si vzpomenout, co jste vlastně chtěli udělat. Přidat se může i podrážděnost, protože tělo jednoduše funguje v jiném režimu, než by mělo. Někteří cestovatelé si všímají také změn v trávení. Není to překvapivé. Kromě časového posunu se totiž mění časy jídel i pitný režim a organismus se musí vyrovnat s několika změnami najednou.

A jak dlouho to trvá? To je velmi individuální. Orientačně se často uvádí, že tělo potřebuje přibližně jeden den na přizpůsobení každému překonanému časovému pásmu. Pokud tedy překonáte šest časových pásem, může trvat několik dní, než se budete cítit opět jako rybička.

Proč je časový posun pro tělo tak náročný?

Každý z nás někdy zažil den po neklidném spánku. Ráno fungujete tak nějak na setrvačnost, po obědě byste si nejraději na chvíli zdřímli a druhá nebo třetí káva během dne najednou nezní jako vůbec špatný nápad. Při jet lagu se podobné pocity mohou objevit ve výrazně větší míře. Jedním z důvodů je narušení přirozené produkce melatoninu. Jde o hormon, který se podílí na regulaci cyklu spánku a bdění. Za normálních okolností se jeho tvorba řídí střídáním světla a tmy. Po přeletu přes několik časových pásem se ale tento systém na chvíli ocitne mimo synchronizaci. Tělo tak může vysílat signály ke spánku ve chvíli, kdy je venku jasný den, nebo naopak zůstávat bdělé v době, kdy by mělo odpočívat. Není proto výjimkou, že vás přes den přepadne ospalost, zatímco večer ležíte v posteli, počítáte ovečeky a spánek stále nikde. Máte zkrátka pocit, že fungujete tak trochu na půl obrátek. Organismus tak potřebuje určitý čas, aby si nové podmínky osvojil a přizpůsobil jim svůj vnitřní rytmus.

Jak si přechod do nového časového pásma usnadnit?

Dobrá zpráva je, že existuje několik jednoduchých kroků, které vám mohou adaptaci usnadnit.

• Začněte ještě před odletem. Pokud vás čeká cesta na východ, zkuste několik dní před odletem chodit spát o něco dříve. Při cestě na západ může naopak pomoci pozdější usínání. Tělo tak nebude změnou zaskočeno úplně naráz.
• Nezapomínejte na pitný režim. Suchý vzduch v letadle může přispívat k pocitu nepohodlí, proto se vyplatí pravidelně pít vodu a s alkoholem nebo větším množstvím kofeinu to nepřehánět.
• Využijte sílu denního světla. Právě světlo pomáhá našemu organismu zorientovat se v novém režimu. Po příletu proto zkuste co nejvíce času trávit venku a přizpůsobit svůj den místnímu času.
• Jezte podle místního času. Čím dříve se naladíte na místní režim snídaní, obědů a večeří, tím rychleji se bude orientovat i váš organismus.
• Zařaďte lehký pohyb. Nemusíte hned vyrážet na náročný trénink. Stačí svižnější procházka, krátké protažení nebo objevování okolí po svých. Tělo dostane jasný signál, že začíná nový den.
• Podpořte adaptaci vhodnými bylinami. Mezi oblíbené adaptogeny patří například rhodiola, ashwagandha nebo ženšen.¹ Tyto rostliny jsou tradičně využívány jako součást aktivního životního stylu. Rhodiola podporuje kognitivní a duševní výkonnost i emoční komfort,¹ ženšen indický spolu s ashwagandou přispívají k duševnímu zdraví a relaxaci.¹

Ať vám první dny neutečou mezi únavou a kufrem

Jet lag k dálkovému cestování někdy zkrátka patří. Nemusí vám ale vzít radost z prvních dnů v novém prostředí. Když tělu dáte trochu času, světla, pohybu, vody a přirozeného rytmu, většinou si cestu k novému režimu najde samo. Až příště poletíte přes několik časových pásem, zkuste na to myslet už před odletem. Ne jako na další povinnost v cestovním seznamu, ale jako na malou přípravu, díky které si po příletu snáz užijete to hlavní: místo, kvůli kterému jste se vydali tak daleko.