Hubermannova studie: Základy terapie chladem

Prof. Hubermann ve svém článku „The Science and Use of Cold Exposure for Health and Performance“ podrobně popisuje vědecký základ terapie chladem. Podle jeho výzkumu může vystavení těla chladným teplotám ovlivnit řadu fyziologických procesů a působit na tělesné i psychické funkce.¹

A možná na tom něco bude. Vybavte si ten moment po studené sprše nebo rychlém ochlazení. Nejste i vy najednou víc přítomní, nevnímáte své tělo intenzivněji a nemáte během pár vteřin pocit, jako by se vaše mysl na chvíli pročistila? Právě podobné reakce organismu dnes přitahují pozornost odborníků i lidí, kteří hledají nové způsoby, jak vědomě pracovat se svou každodenní rutinou.

Fyzické benefity terapie chladem

I. Metabolická aktivita: Vystavení těla chladu může aktivovat proces zvaný termogeneze,¹ při kterém organismus produkuje teplo jako přirozenou reakci na nízké teploty. Jinými slovy, tělo musí vynaložit více energie, aby se zahřálo a udrželo tepelný komfort.

II. Krevní a cévní reakce na chlad: Otužování vede k dočasnému zúžení cév, což je přirozená reakce organismu na nižší teplotu. Po následném zahřátí dochází k jejich opětovnému rozšíření, což souvisí s přirozeným prouděním krve a reakcemi organismu na změnu teploty.¹

III. Nervová aktivace: Chlad představuje pro organismus intenzivní podnět, na který tělo okamžitě reaguje. Podle Hubermannových poznatků může během vystavení nízkým teplotám docházet ke zvýšení hladiny některých neurotransmiterů, především noradrenalinu, který souvisí s aktivací nervového systému a přirozenou reakcí organismu na stresové podněty.

IV. Teplotní adaptace organismu: Při pravidelném otužování se tělo postupně přizpůsobuje nízkým teplotám a učí se na chlad reagovat efektivněji. Prof. Hubermann ve své studii zmiňuje, že součástí tohoto adaptačního procesu mohou být také změny spojené s aktivitou hnědé tukové tkáně nebo postupně vyšší tolerance chladu.¹

Psychické benefity terapie chladem

I. Nálada a duševní pohoda: Prof. Hubermann také popisuje, že pravidelný kontakt s chladem může ovlivňovat hladiny dalších neurotransmiterů, jako je dopamin a serotonin,¹ které jdou ruku v ruce s psychickým rozpoložením a celkovou duševní pohodou.

II. Reakce organismu na zátěž: Podle prof. Hubermanna může pravidelná expozice chladu ovlivňovat přirozenou stresovou reakci organismu.¹ Tělo se při kontaktu s nízkými teplotami dostává mimo svůj běžný komfort, a právě opakované vystavení chladu může souviset s postupným přizpůsobováním na každodenní podněty nebo náročnější situace.

III. Soustředění a bdělost : Při kontaktu s chladnou vodou člověk většinou jen těžko zůstává v roli „autopilota“. Hubermann ve své studii uvádí, že vystavení nízkým teplotám může nastartovat bdělost, pozornost a schopnost soustředění.¹

Praktické rady a tipy na otužování

1) Začněte postupně: Není nutné se hned ponořit do ledového jezera. Začněte krátkou studenou sprchou a postupně prodlužujte dobu vystavení chladu.

2) Pravidelnost: Podobně jako u jiných návyků, pravidelnost je důležitá. Vyberte si určitý denní čas nebo část dne, kdy budete otužování provádět, a držte se ho.

3) Bezpečnost: Nepřeceňujte své síly. Pokud máte potíže se srdcem, zdravotní omezení nebo si nejste jistí, zda je pro vás otužování vhodné, konzultujte terapii chladem s lékařem.

4) Doplňkové techniky: Propojte otužování s dalšími zdravými návyky, jako je zdravá strava, pravidelné cvičení a dostatečný spánek, aby vše fungovalo co nejpřirozeněji.

Chlad jako součást rovnováhy těla i mysli

Terapie chladem, kterou výzkumně popisuje prof. Andrew Huberman, je spojována s řadou fyziologických i psychických reakcí organismu. Ať už vás na otužování láká větší kontakt s vlastním tělem, vědomější práce s každodenní rutinou nebo samotná zkušenost s vystavením chladu, důležité je přistupovat k němu postupně a s respektem k vlastním možnostem. Ve spojení s dalšími zdravými návyky může být otužování přirozenou součástí životního stylu.