🎁 Hledáte inspiraci na letošní Vánoce? Prohlédněte si naše tipy.

Vitamin D není jen pro kosti: Jak ovlivňuje imunitu?

Dnes už asi není nikdo, kdo by neslyšel o vitamínu D. Tento vitamín, kterému se přezdívá sluneční je ve skutečnosti fascinující vitamín, který naše pokožka dokáže syntetizovat. 2. listopadu si celý svět připomíná Mezinárodní den vitamínu D3. Tento den nebyl vybrán náhodou – právě v listopadu začíná pro většinu z nás období 'vitamínového půstu', kdy slunce mizí za mraky a naše těla si začínají říkat o pomoc.

Článek vysvětluje, jak vitamín D pomáhá naší imunitě, jak ovlivňuje náladu, podporuje zdravé kosti a proč se bez něj v zimě prostě neobejdeme. Zjistíte také, jak funguje jeho tvorba, kde ho získat a jaké chyby při jeho doplňování děláme nejčastěji.

Obsah

 

A co vše ovlivňuje vitamín D? Imunita je pouze začátek

Vitamin D známe jako číslo jedna v posílení naší imunity a je to právě jeden z důvodů, proč se nám na podzim a v zimě rozjíždí kýchací a smrkací maratony. Vitamín D totiž funguje jako dirigent našeho imunitního systému – aktivuje bílé krvinky, které jsou naší první obrannou linií proti virům a bakteriím. Současně pomáhá tvorbě antimikrobiálních peptidů, což jsou přirozené antibiotika, která naše tělo vyrábí samo a která dokážou zničit škodlivé mikroorganismy ještě před tím, než se stihnou rozmnožit. Systematický přehled publikovaný v Journal of Pharmacology and Pharmacotherapeutics analyzoval pět klinických studií a ukázal, že lidé s dostatečnými hladinami vitamínu D mají o 36 % nižší riziko respiračních infekcí než ti s jeho nedostatkem. A co víc, i když už onemocní, jejich tělo se s nemocí vypořádá rychleji a s mírnějšími příznaky.1 Ale to je jen začátek…

vitamin d s mecem 

Věděli jste, že vitamín D má vliv na naši náladu?

Vitamín D má v mozku své vlastní receptory, které se nacházejí v oblastech odpovědných za regulaci nálady a emocí, a přímo ovlivňuje tvorbu serotoninu - takzvaného "hormonu štěstí" - aktivací enzymu, který ho vyrábí.

Potraviny bohaté na vitamín D

Přirozené zdroje vitamínu D v potravinách jsou bohužel velmi omezené, a proto je téměř nemožné pokrýt denní potřebu pouze stravou. Mezi nejbohatší zdroje patří tučné ryby jako losos, makrela a sardinka, vaječné žloutky od slepic chovaných venku, houbové druhy jako žampiony nebo houby shiitake a v menším množství také játra nebo máslo. I při pestré stravě byste museli sníst například 20 vaječných žloutků nebo kilo lososa denně, abyste dosáhli doporučené dávky vitamínu D, což ukazuje, proč je suplementace v našich podmínkách tak důležitá.

 

vitamin d trojfotka

 

Jak přijímáme vitamín D ze slunce?

 

Proces tvorby vitaminu D v naší pokožce je fascinující biochemická reakce, která začíná ve chvíli, kdy UVB paprsky ze slunce dopadnou na naši kůži. V pokožce se nachází látka zvaná 7-dehydrocholesterol, kterou sluneční záření přemění na pre-vitamín D3, a ten se následně díky tělesnému teplu samovolně změní na vitamín D3. Odtud putuje vitamín D krví nejprve do jater, kde prochází první přeměnou, a poté do ledvin, kde získává svou finální aktivní formu. Celý tento proces trvá několik hodin až dní, proto je důležité dát tělu čas na dokončení této přirozené "chemické laboratoře".

BrainMax Vitamin D3 & K2

A co vitamín D v zimě?

V zimních měsících od října do března je však situace zcela jiná – slunce stojí nízko nad obzorem a atmosféra "pohltí" většinu UVB záření, takže naše pokožka prakticky nevyrábí vitamin D vůbec. Proto je právě zima obdobím, kdy se naše tělesné zásoby vitaminu D postupně vyčerpávají a my začínáme pociťovat jeho nedostatek.

Mýty a fakta o vitamínu D

Mýtus číslo 1: "Stačí chodit ven a budu mít dostatek vitamínu D"

FAKT: V České republice od října do března naše pokožka nevyrábí vitamin D prakticky vůbec, bez ohledu na to, kolik času strávíte venku. Slunce je příliš nízko nad obzorem a UVB záření nepronikne atmosférou v dostatečné intenzitě.

Mýtus číslo 2: "Vitamin D si doplním jídlem"

FAKT: Přirozené potravinové zdroje vitamínu D jsou velmi omezené a jejich množství nestačí pokrýt denní potřebu. Museli byste sníst například 20 žloutků nebo kilo lososa denně, abyste dosáhli doporučené dávky.

Mýtus číslo 3: "Vitamin D2 je stejný jako D3"

FAKT: Vitamín D3 (cholekalciferol) je účinnější a déle působící než D2 (ergokalciferol). D3 zvyšuje hladiny 25(OH)D v krvi o 70-87 % více než stejná dávka D2.

Mýtus číslo 4: "Okny projde stejné množství UVB záření"

FAKT: Běžné okenní sklo blokuje 95-99 % UVB záření potřebného pro tvorbu vitamínu D. Sezení u okna tedy bohužel nepomůže.

vitamin d infografika

Proč je vitamín K2 nejlepší parťák vitamínu D?

Představte si, že máte v těle vápník, který je v tuto chvílí trochu jako zmatený turista bez mapy. Místo do kostí, kde by měl cestovat, se může rozhodnout, že si udělá výlet do tepen nebo se usadí v kloubech. Výsledek? Tvrdé tepny a přitom křehké kosti - klasický "vápníkový paradox", kterému se chceme vyhnout. Zkrátka vitamín K2 je zde ve chvílích, kdy se vápník ztratí a míří špatným směrem. Jednoduše řečeno jej vezme za ruku a dovede tam, kde má být. A nezapomeňte - oba jsou to vitamíny rozpustné v tucích, takže je užívejte po jídle, jinak většina projde tělem bez užitku.

Bone

A co fosfor? Nezapomněli jsme!

Fosfor není jen "pomocník" vápníku, ale jeho rovnocenný partner. Zatímco všichni mluví o vápníku, fosfor tvoří až 85 % minerálního obsahu našich kostí a zubů ve formě fosforečnanu vápenatého (hydroxyapatitu). Vitamin D zajišťuje vstřebávání obou těchto minerálů ze střeva současně. Bez fosforu by vápník byl k ničemu - fosfor je totiž ten, kdo umožňuje vytvoření pevné kostní matrix. Je to jako stavět dům - vápník jsou cihly, ale fosfor je malta, která je spojuje. Navíc fosfor hraje klíčovou roli v energetickém metabolismu buněk (ATP), funkci nervů a opravě DNA.

Vitamin D tedy funguje jako "dvojitý klíč" - odemyká dveře jak vápníku, tak fosforu, aby mohly být správně využity pro stavbu a údržbu našich kostí.

Zdroje:

1. CHARAN, Jaykaran, Jagdish P. GOYAL, Deepak SAXENA a Preeti YADAV. Vitamin D for prevention of respiratory tract infections: A systematic review and meta-analysis. Journal of Pharmacology and Pharmacotherapeutics. 2012.

Související články:

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: