Káva není jen nápoj. Je to malý rituál, který dokáže zpomalit ráno, zpříjemnit pauzu uprostřed dne a někdy i zachránit náladu v těch nejdelších odpoledních hodinách. Pro někoho je to chvíle klidu, pro jiného zvyk, bez kterého se den jednoduše nerozběhne. Jenže káva není vždycky „jen káva“. Každý šálek může chutnat jinak — může být jemný a sladký, výrazný a intenzivní, nebo svěží a lehce kyselý. A stejně tak může mít i úplně jiný efekt podle toho, kdy si ho dáte, kolik ho vypijete a jak na něj reagujete vy sami.
V tomhle článku se podíváme na kávu trochu víc do hloubky. Vysvětlíme si, co znamená acidita, proč se o ní tolik mluví, jak se liší jednotlivé druhy kávy a nakonec si posvítíme i na nejčastější mýty, které se kolem kávy pořád dokola opakují.
Obsah
Co obsahuje káva a proč ji pijeme
Když se řekne káva, většině z nás se vybaví vůně pražených zrn, výrazná chuť a kofein. Ten je pro mnoho lidí důvodem, proč si svůj šálek dopřávají zejména ráno nebo ve chvíli, kdy potřebují získat pocit bdělosti a „nastartovat“ den. Káva ale není jen o kofeinu. Obsahuje také antioxidanty a malé množství několika mikroživin, které tělo také potřebuje, například draslík, hořčík a niacin (vitamin B3). Kromě toho v sobě nese i širokou paletu aromatických a chuťových látek, díky kterým může být každý šálek trochu jiný – podle druhu kávy, pražení i samotné přípravy.
Pro mnoho milovníků kávy je však důležitá ještě jedna věc: rituál. Káva je příjemný zvyk, který patří ke chvílím klidu, pracovní pauze i momentům, kdy si chceme jen na chvíli odpočinout. Ať už si ji vychutnáváte doma, v kavárně nebo mezi schůzkami, často nejde jen o chuť, ale i o celý zážitek kolem.
Od zrna po šálek: cesta kávy k chuti
Káva roste na kávovníku a nejčastěji pochází z oblastí s teplejším klimatem, kde se pěstuje ve vyšších i nižších nadmořských výškách. Mezi známé producenty patří například Peru, Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Nikaragua nebo Honduras, ale také Etiopie či Keňa, které jsou často spojované s výraznými chuťovými profily. Základem jsou kávové třešně, uvnitř kterých se nachází zrna, ze kterých se později připravuje náš oblíbený nápoj.
Po sklizni se zrna oddělují od dužiny a následně se zpracovávají různými metodami. Mezi nejznámější patří promyté zpracování (washed), které bývá spojované s čistším chuťovým projevem, a naturální zpracování (natural), které často přináší sladší a plnější profil. Důležitým krokem je také sušení, protože právě správně usušená zrna jsou základem pro další postup.
Poté přichází na řadu pražení, které má zásadní vliv na výslednou chuť kávy. Kávová zrna jsou před pražením přirozeně zelená, teprve během pražení získávají svou typickou hnědou barvu, která může být světlejší nebo naopak velmi tmavá. Světlejší pražení může zvýraznit jemnější a živější charakter, zatímco tmavší, často až přepražené zpracování bývá spojované s výraznější intenzitou a hořkostí. Právě kombinace původu, zpracování a pražení rozhoduje o tom, jak bude káva chutnat ve vašem šálku.
Organická káva: co znamená BIO označení
Označení BIO (organická káva) u kávy znamená, že zrna pochází z pěstování, při kterém nebyly použity syntetické pesticidy ani syntetická hnojiva. Pokud se s BIO kávou setkáte, často jde o zrna z farem, které kladou důraz na šetrnější přístup k pěstování a práci s přirozenými podmínkami v dané oblasti. BIO pěstování je také někdy spojované s přístupem, který se více zaměřuje na dlouhodobější udržitelnost a respekt k okolnímu prostředí.
V nabídce se zároveň běžně setkáte i s konvenční (klasicky pěstovanou) kávou, u které se postupy pěstování mohou lišit podle farmy a podmínek v dané oblasti.
Acidita jako součást chuti: co znamená kyselost kávy
Protože káva patří mezi nejoblíbenější nápoje na světě, není divu, že se kolem ní řeší i detaily. Jedním z nich je kyselost – odborně acidita. Pro někoho je to příjemná součást chuti, pro jiného vlastnost, která v šálku překáží. Důležité je ale vědět, že kyselost sama o sobě neznamená, že je káva špatná. Acidita je přirozená chuťová vlastnost, která může kávě dodat charakter. Pokud je však příliš dominantní a přehluší ostatní složky, může působit nevyváženě.
Vnímání acidity se navíc v průběhu času měnilo. Dříve mnoho lidí preferovalo tmavě pražené kávy, kde kyselost ustupuje do pozadí. Zásadní změna přišla s nástupem třetí kávové vlny (Third Wave Coffee), která začala více zdůrazňovat jedinečnost jednotlivých káv a jejich chuťový profil. Právě díky tomu se do popředí dostaly i světleji pražené kávy, které přinášejí svěží a ovocnější chuťové tóny.
Co vytváří kyselost v kávě
Kyselost kávy vzniká díky organickým kyselinám, které jsou přirozenou součástí kávových zrn. Mezi nejvýznamnější patří kyselina citronová, jablečná, vinná a chlorogenová. Jejich kombinace a poměr se promítají do toho, jak káva působí v chuti. Zajímavé je, že množství těchto kyselin není u každé kávy stejné. Jejich koncentrace i výsledný chuťový dojem se mění podle odrůdy, původu i toho, jak byla zrna zpracovaná a upražená.
Faktory ovlivňující kyselost kávy
Kyselost v kávě ovlivňuje celá řada faktorů:
Odrůda kávy: Arabica bývá spojována s jemnější a komplexnější chutí, ve které se acidita často objevuje výrazněji. Robusta má zpravidla zemitější a hořčejší profil a kyselost bývá nižší.
Místo pěstování: Geografické podmínky, jako je nadmořská výška, klima a půda, se do chuti kávy promítají výrazně. Kávy z vyšších poloh, například z Etiopie, Keni nebo Kolumbie, bývají v chuti svěžejší, zatímco kávy z níže položených oblastí, například z Brazílie, často působí jemněji a sladčeji.
Pražení: Světle pražená káva si obvykle zachovává více přirozených kyselin. S tmavším pražením se kyselost postupně snižuje a chuť se posouvá do jiného směru.
Způsob zpracování zrn: Promytá zrna (washed process) mívají čistší a výraznější projev. Naturálně zpracovaná zrna (natural process) často působí plněji a sladčeji.
Je tedy kyselost plus, nebo mínus?
Kyselost v kávě není ani „správně“, ani „špatně“. Je to jedna z chuťových vlastností, která může šálku dodat výraz a osobitost – nebo naopak působit rušivě, pokud je jí příliš. Záleží hlavně na tom, jaký styl kávy máte rádi. Někdo vyhledává živější a výraznější tón, jiný dává přednost jemnější chuti, kde acidita zůstává spíš v pozadí. V obou případech platí jedno: kvalitní káva není o jedné složce, ale o celkové rovnováze.
Arabica nebo Robusta: kterou si vybrat
Arabica a Robusta jsou nejznámější druhy kávy a liší se v několika aspektech. Rozdíl je často patrný už na první pohled – zatímco zrno robusty je spíše kulaté, arabica má zrno protáhlejší. Liší se také chutí, aromatem i obsahem kofeinu.
Arabica je celosvětově nejoblíbenějším druhem kávy a pochází z rostliny Coffea arabica. V chuti bývá jemnější, komplexnější a často nabízí pestřejší chuť. U kvalitní arabiky se můžete setkat například s tóny čokolády, ořechů nebo karamelu. Zrna arabiky navíc často rostou ve vyšších nadmořských výškách, což se může promítat nejen do charakteru chuti, ale i do náročnosti pěstování.
Robusta je naopak odolnější a ekonomičtější na pěstování. V chuti může připomínat kakao nebo hořkou čokoládu. Obsahuje více kofeinu a její chuť bývá výraznější a hořčí, což jí dává typickou intenzitu. Díky tomu se často používá například do směsí, kde se počítá s plnější chutí a výraznějším dojmem v šálku. I proto ji lidé často znají z káv, které se připravují s mlékem.
V praxi je běžné, že se Arabica a Robusta míchají v různém poměru, aby výsledná káva nabídla vyváženou chuť, intenzitu i celkový dojem. Ať už sáhnete po Arabice, Robustě nebo jejich kombinaci, nejdůležitější je vždycky jedno – aby vám káva jednoduše chutnala.
Vedle těchto dvou nejznámějších druhů existují i méně rozšířené varianty, například Liberica nebo Excelsa, se kterými se ale v běžné nabídce setkáte spíše výjimečně. Většina káv, které najdete v obchodech i kavárnách, tak stojí právě na Arabice, Robustě nebo jejich kombinaci.
Při výběru se můžete setkat i s označením jednodruhová káva (single origin) nebo směs (blend). Single origin pochází z jednoho konkrétního místa, takže bývá chuťově specifičtější a často zajímavá na objevování. Blend je naopak kombinace více káv, která bývá sestavená tak, aby měla stabilní a vyvážený chuťový charakter – a chutnala podobně i napříč sezónami.
Kolik kofeinu má espresso? Překvapí vás srovnání
Mnoho lidí má za to, že espresso je ten nejintenzivnější a nejkofeinovější druh kávy, který vás okamžitě „nakopne“. Tento dojem často vychází z toho, že espresso má výraznou chuť a pije se v malém objemu. Intenzita chuti ale automaticky neznamená, že obsahuje nejvíc kofeinu. Při přípravě espressa prochází horká voda rychle přes jemně mletou kávu pod vysokým tlakem, což umožňuje získat koncentrovanou chuť. Espresso má sice vyšší koncentraci kofeinu na mililitr než například filtrovaná káva, obvykle se ale pije v menším množství (cca 25–30 ml).
V průměru obsahuje jedno espresso (25–30 ml) přibližně 60–80 mg kofeinu. Pro srovnání, standardní šálek filtrované kávy (200 ml) může obsahovat 80–120 mg kofeinu, někdy i více – podle způsobu přípravy a množství použité kávy. Pokud tedy porovnáváme celkové množství kofeinu v jednom nápoji, filtrovaná káva může vycházet výše.
A jak si espresso vychutnat naplno?
Espresso je skvělou volbou, pokud máte rádi intenzivní chuť v malém šálku. Díky menšímu objemu se hodí jako rychlá pauza během dne a často bývá základem i pro další kávové nápoje, jako je cappuccino, latte nebo velmi oblíbený flat white, což je obvykle dvojité espresso doplněné našlehaným mlékem, které si zachovává výraznou kávovou chuť, ale zároveň působí jemněji a krémověji.
Pokud vám espresso sedí, můžete si ho vyzkoušet i v různých variantách – podle zrn, stupně pražení nebo stylu přípravy. Ať už si ho dáte samotné, nebo jako základ káv s mlékem, vždycky záleží hlavně na tom, co vám vyhovuje a kdy si svůj šálek během dne nejraději dopřejete.
Tipy, jak správně skladovat kávu
- Jakmile kávu otevřete, snažte se ji co nejdřív dobře uzavřít. Kontakt se vzduchem může postupně měnit aroma i chuť, proto se hodí skladovat kávu v nádobě nebo sáčku, který těsní.
- Pokud kupujete zrnkovou kávu, ideální je mlít vždy jen tolik, kolik hned využijete. Čerstvě namletá káva si totiž aroma drží výrazně lépe.
- U mleté kávy se vyplatí sledovat datum mletí, protože chuť se může postupně měnit v čase.
- Dávejte přednost obalu, který je neprůhledný a dobře těsnící, aby káva nebyla zbytečně vystavená světlu a vzduchu.
- Káva obecně nepatří do lednice – vlhkost a střídání teplot jí nesvědčí a zároveň může snadno přejímat pachy z okolních potravin.
- Kávu skladujte dál od aromatických věcí, jako je koření. Káva je totiž hydroskopická, takže má tendenci absorbovat vůně ze svého okolí.
Načasování kávy: kdy ji pít a kdy už raději ne
Káva může být příjemná součást dne, ale záleží i na jejím načasování. Někdy totiž nejde o to, kolik kávy si dáte, ale spíš kdy si ji dopřejete. A protože každý reaguje na kofein trochu jinak, vyplatí se najít režim, který bude sedět právě vám.
Káva během dne: kdy první a kdy poslední
Káva znamená pro mnoho lidí způsob, jak se během dne „nakopnout“ a získat pocit energie a soustředění. Ideální je ale začít ráno nejdřív sklenicí vody – po noci je to jednoduchý způsob, jak doplnit tekutiny, a teprve potom řešit první kávu. Pokud si ji dáte hned ráno, její efekt může být méně výrazný, protože tělo má po probuzení přirozeně vyšší hladinu kortizolu – stresového hormonu, který souvisí s tím, že se postupně dostáváme do bdělého režimu. V některých případech tak káva nemusí působit jako příjemné povzbuzení, ale může se projevit i jako větší napětí nebo vnitřní neklid. Často se proto doporučuje počkat s první kávou alespoň přibližně hodinu až hodinu a půl po tom, co se dostanete z postele.
Stejně důležitá jako je první káva, je i ta poslední. Jestliže si dáváte šálek později odpoledne, může se stát, že jeho efekt vydrží déle, než byste čekali, a zasáhne vám do večera. Vyplatí se proto mít poslední kávu nastavenou tak, aby vám seděla jak do dne, tak i do usínání. Obecně se uvádí, že kofein se v těle odbourává postupně a jeho účinek může přetrvávat několik hodin – proto se vyplatí mít poslední kávu spíš dříve než později.
Vedle kávy se jako další oblíbený zdroj kofeinu často zmiňuje i yerba maté – nápoj připravovaný z lístků cesmíny paraguayské. Kofein může mít různé „tempo“ podle toho, z čeho ho přijímáte: yerba bývá často vnímána jako pozvolnější, tedy že pocit energie nastupuje postupně a drží se rovnoměrněji, zatímco u kávy může být efekt rychlejší a výraznější. I proto může někomu vyhovovat dát si jeden den kávu a jindy zase yerbu.
Káva a spánek: na co si dát pozor
Kofein může ovlivnit, jak snadno večer usnete i jaká bude celková kvalita spánku. Nejde jen o samotný večerní šálek – někdy stačí i káva v pozdním odpoledni, protože její účinek může přetrvávat i do večera. Jestliže máte pocit, že večer dlouho „nemůžete vypnout“, může pomoci posunout poslední kávu na dřívější čas a sledovat rozdíl. Kofein totiž souvisí i s mechanismy únavy v těle, a pokud se ho v organismu drží více, může to být znát právě večer.
Stejně tak platí, že citlivost na kofein je individuální. Někdo si dá kávu i později a nic neřeší, jinému sedí poslední šálek spíš dopoledne. Často se jako orientační čas uvádí dát si poslední kávu zhruba kolem 14. hodiny, aby měl organismus dostatek času kofein zpracovat. Nejlepší je proto brát to jako jednoduché pravidlo: když chcete, aby vám káva fungovala co nejlépe, zkuste si pohlídat hlavně její načasování. Pomoci může i jednoduchý zvyk: ke každé kávě si dát i sklenici vody, aby pitný režim během dne zůstával vyvážený.
Odkud čerpat energii i bez kávy
Káva není jediná možnost, jak se během dne udržet v dobrém tempu. Někdy stačí pár drobných změn, které můžete zařadit kdykoliv – a klidně i několikrát denně. Začněte tím nejjednodušším: víc se hýbejte, běžte na denní světlo, dejte si spíš lehčí jídlo a místo bezmyšlenkovitého scrollování si dopřejte krátkou procházku, pár minut na čerstvém vzduchu nebo jen malý restart mimo pracovní režim.
Během dne může pomoct i jednoduchá práce s chladem – třeba když si krátce opláchnete obličej studenou vodou nebo si na chvíli ochladíte ruce. Nemusíte se hned nutit do ledové sprchy nebo otužování v rybníku. I malý kontakt se studenou vodou může působit jako rychlé „probrání“ a příjemný restart, když už máte pocit, že vám dochází energie.
A pokud vás to táhne spíš k něčemu klidnějšímu, zkuste se protáhnout, odlepit oči od obrazovky a na chvíli zpomalit dech. Pomůže jednoduché cvičení – hluboký nádech nosem a potom pomalý výdech našpulenými ústy, jako byste vydechovali přes brčko. A když budete chtít jít ještě o krok dál, klidně si na minutku sedněte, zavřete oči a jen vnímejte dech. I taková drobnost dokáže během dne udělat překvapivě velký rozdíl.
Nejčastější mýty o kávě
Kolem kávy koluje spousta polopravd a mýtů – a často se opakují pořád dokola. Pojďme si v rychlosti projít ty nejčastější a uvést je na pravou míru.
1) „Káva dehydratuje“
Ne tak, jak se často tvrdí. Káva sice může mít mírně diuretický efekt (můžete chodit častěji na toaletu), ale běžné množství vás samo o sobě výrazně neodvodní. Navíc je káva z většiny tvořená vodou, takže se může počítat i do pitného režimu. Pokud chcete jednoduché pravidlo: ke kávě si dejte i sklenici vody navíc a máte vyřešeno.
2) „Káva škodí srdci“
Tohle je jeden z nejrozšířenějších strašáků, ale v praxi je to individuální. Někomu káva sedí skvěle, jinému může připadat příliš intenzivní – hlavně pokud ji pije ve větším množství nebo ve chvíli, kdy už má tělo dost stimulů. Velký rozdíl často dělá i forma: jinak může působit čisté espresso a jinak sladká „dezertní“ káva plná cukru a sirupů.
3) „Káva způsobuje nespavost“
Tady je to spíš polopravda. Káva sama o sobě nespavost nezpůsobí automaticky – záleží hlavně na tom, kdy si ji dáte a jak rychle vaše tělo kofein odbourává. Pokud chcete mít jistotu, že vám nebude zasahovat do spánku, často se doporučuje dát si poslední kávu nejpozději kolem 14:00 (nebo alespoň několik hodin před spaním). A kdo chce večer „jen chuť“, může zvolit bezkofeinovou.
4) „Kvalitní káva musí být kyselá“
Ne, nemusí. Kyselost (acidita) je jen jedna z chuťových vlastností – stejně jako sladkost, hořkost nebo tělo. U některých káv je výraznější, u jiných je téměř neznatelná. Kvalita se pozná hlavně podle vyváženosti a čisté chuti, ne podle toho, jestli je káva kyselá. A pokud je kyselost nepříjemná až ostrá, často to není známka kvality, ale spíš toho, že vám nesedí konkrétní zrna, pražení nebo příprava.
5) „Cukr a mléko do kávy nepatří“
Tohle je spíš internetová póza než pravidlo. Káva se nepije „správně“ nebo „špatně“ – pije se tak, aby vám chutnala. Mléko může chuť zjemnit, vyvážit hořkost i kyselost a udělat z kávy krémovější zážitek. Pokud vám káva chutná s mlékem nebo trochou cukru, je to úplně v pořádku. Důležitější než dogma je: kvalitní káva a vaše preference.
6) „Espresso je kofeinová bomba“
Espresso působí silně, protože má výraznou chuť a pije se rychle, ale to neznamená, že obsahuje nejvíc kofeinu. Jedno espresso (cca 25–30 ml) má běžně zhruba 60–80 mg kofeinu, zatímco větší šálek filtrované kávy může mít kofeinu klidně víc. Espresso tedy často „nakopne“ hlavně intenzitou chuti a rychlostí, ne nutně množstvím kofeinu.
Káva podle vás, ne podle pravidel
Ať už jste tým espresso, filtrovaná, nebo káva s mlékem, jedno je jisté – káva má svůj vlastní styl. A nejlepší je, když si ho najdete i vy. Bez strašáků a hlavně bez pocitu, že ji musíte pít „správně“. Dejte si šálek tak, jak vám chutná. Zkuste občas jiný původ, jiný stupeň pražení nebo jinou přípravu. Možná vás překvapí, jak moc se může změnit zážitek z něčeho, co máte každý den v ruce. A právě v tom je kouzlo kávy – že se nikdy neomrzí, když jí dáte prostor.
Tak na zdraví… nebo spíš na chuť.
Související články:
