Proč v létě nestačí pít jen čistou vodu

V horkých dnech saháme automaticky po sklenici vody. Je to první věc, která nás napadne, když máme žízeň – osvěžit se, doplnit tekutiny, zahnat únavu. Jenže někdy ani litr vody nestačí, a vy se i přesto cítíte malátní, zpocení, podráždění, V létě je hydratace důležitější než kdy jindy. Tělo se přirozeně ochlazuje pocením, a tím ztrácí nejen vodu, ale i důležité minerály – tzv. elektrolyty. Mnoho lidí spoléhá na pití vody jako jediný způsob doplnění tekutin, ale v teplých dnech to často nestačí. Pokud chybí minerály jako sodík, draslík nebo hořčík, nestačí pít více. Tělo pak nemusí fungovat optimálně a pocit osvěžení se nedostaví.
V tomto článku se dozvíte, proč samotná voda není v létě vždy dostačující. Vysvětlíme, co jsou elektrolyty, jakou roli hrají při hydrataci a jaké minerály je vhodné doplňovat. Podíváme se také na jejich přirozené zdroje a nabídneme praktické tipy pro udržení rovnováhy tekutin během horkých dnů.
Obsah
- Proč v létě nestačí jen voda
- Klíčové elektrolyty pro letní hydrataci
- Přirozené zdroje elektrolytů
- Praktické tipy pro optimální hydrataci
- Letní hydratace se neobejde bez minerálů
Proč v létě nestačí jen voda
Když teplota stoupá, tělo se začíná ochlazovat pocením. Společně s potem však neodchází jen voda – mizí i důležité minerály známé jako elektrolyty. Mezi nejvíce vyloučené patří sodík, draslík a hořčík, které pomáhají udržet správnou rovnováhu tekutin v organismu. Pokud je nedoplníme, čistá voda sama o sobě nestačí – tělem projde, ale nenaplní svou funkci správné hydratace.
Nadměrné pití čisté vody bez minerálů navíc může v krajních případech narušit vnitřní rovnováhu, což může vést ke snížení koncentrace sodíku v těle – tento stav se označuje jako vodní intoxikace. I když jde o extrémní situaci, ukazuje to, že více vody neznamená automaticky lepší hydrataci.
Když tělu chybí elektrolyty, může na to reagovat různými způsoby. Člověk může vnímat pokles energie, napětí ve svalech nebo celkový diskomfort při delším pobytu na slunci či při aktivitě. Mezi časté projevy patří únava, mírné svalové záškuby, lehká nevolnost nebo tlak v hlavě. I to může být známkou, že samotná voda bez doplnění minerálů nestačí. V létě je proto dobré přemýšlet nejen nad tím, kolik vody vypijeme, ale také co spolu s ní tělu vracíme.
Klíčové elektrolyty pro letní hydrataci
Elektrolyty jsou minerální látky, které se v těle nacházejí ve formě iontů a podílejí se na mnoha důležitých procesech. Jejich rovnováha je klíčová pro udržení správné hydratace, přenos nervových vzruchů i funkci svalů. V letních měsících je potřeba věnovat pozornost hlavně třem z nich – sodíku, draslíku a hořčíku. Při zvýšeném pocení se tyto látky z těla odvádějí ve větším množství, a pokud nejsou doplněny, může to ovlivnit celkový pocit pohody i tělesný výkon.
Sodík
Sodík je nejvíce vylučovaným elektrolytem při pocení. Přirozeně se podílí na udržení rovnováhy tekutin v těle a pomáhá regulovat objem vody uvnitř i vně buněk. Je také důležitý pro přenos nervových vzruchů a zapojuje se do správného fungování svalových buněk. Význam sodíku v kontextu letní hydratace je dobře známý – při jeho úbytku čistá voda nestačí k efektivnímu doplnění ztrát.
Draslík
Draslík je elektrolyt, který přispívá k normální činnosti nervové soustavy,1 k normální činnosti svalů2 a k udržení normálního tlaku krve.3 Je důležitý pro přenos signálů mezi nervy a svaly a má roli i ve funkci srdečního svalu. Během fyzické aktivity a pobytu v teple se draslík z těla ztrácí a jeho nedostatek může ovlivnit svalový výkon i rovnováhu tekutin.
Hořčík
Hořčík přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání, k psychické činnosti, k normální činnosti svalů a zároveň k normálnímu energetickému metabolismu.4 V letních měsících se jeho potřeba může zvyšovat, a to nejen kvůli ztrátám potem, ale i kvůli vyšší fyzické zátěži nebo změnám ve stravě. Hořčík je tak dalším minerálem, na který je dobré myslet v rámci letní péče o tělesnou rovnováhu.
Přirozené zdroje elektrolytů
Elektrolyty lze doplňovat nejen formou speciálních nápojů nebo doplňků stravy, ale i běžnou stravou. Mnoho potravin přirozeně obsahuje minerály, které tělo potřebuje pro udržení rovnováhy tekutin. Zařazení těchto potravin do denního jídelníčku může být jednoduchým a chutným způsobem, jak podpořit přirozenou hydrataci – zejména v teplém počasí, kdy jsou ztráty minerálů vyšší.
Kokosová voda
Kokosová voda je lehký, osvěžující nápoj a přirozený zdroj draslíku. Oproti klasickým ovocným džusům má nižší obsah cukru a je oblíbená jako nápoj pro mírné doplnění tekutin a minerálů po fyzické aktivitě nebo v horku. Obsahuje také malé množství sodíku a hořčíku.
Mořská sůl
Na rozdíl od běžné rafinované soli obsahuje mořská sůl kromě sodíku i další stopové minerály, které v těle fungují jako elektrolyty – například hořčík či vápník v menším množství. V malých dávkách může mořská sůl obohatit jídelníček nejen chuťově, ale i minerálně.
Banány
Banány jsou známé pro svůj obsah draslíku, ale přirozeně v nich najdeme také hořčík. Jsou praktickou potravinou „na cestu“, rychle doplní energii a jejich konzumace je oblíbená i po sportovním výkonu.
Avokádo
Avokádo je bohaté nejen na draslík, ale i na kvalitní tuky, které přispívají k celkové výživové hodnotě. Hodí se jak do slaných pokrmů, tak do smoothie a jeho zařazení do jídelníčku může pomoci rozšířit zdroje elektrolytů v přirozené formě.
Tmavá listová zelenina
Listová zelenina – jako je špenát, mangold nebo kapusta – obsahuje hořčík i železo. Nejvyšší obsah bývá v syrovém stavu, ale i krátké šetrné tepelné zpracování většinu minerálů zachová. Zelené listy jsou tak výborným doplňkem do salátů, příloh i smoothies.
Ořechy a semena
Například dýňová, slunečnicová nebo sezamová semínka a ořechy jako mandle či lískové ořechy přirozeně obsahují hořčík a další minerální látky. Jsou vhodné jako malá svačina během dne, případně jako posyp na saláty nebo kaše. Stačí malá hrst, aby přispěly k celkovému dennímu příjmu minerálů
Praktické tipy pro optimální hydrataci
Správná hydratace není jen o tom, kolik vody vypijeme, ale také kdy a co přesně pijeme. V letních měsících, kdy se tělo více potí, je důležité udržovat tekutinovou rovnováhu průběžně – ideálně dříve, než pocítíme silnou žízeň. Pocit žízně totiž bývá až opožděnou reakcí těla na probíhající úbytek tekutin.
Kdy pít: nepijte jen „když si vzpomenete“. Doplňujte tekutiny průběžně během dne – zejména před, během a po fyzické aktivitě, pobytu na slunci nebo při cestování. Ve chvíli, kdy žízeň zesílí, už může být hydratace narušená.
Kolik pít: obecně se doporučuje příjem 2–3 litrů tekutin denně, ale v létě nebo při vyšší zátěži může být potřeba výrazně vyšší. Například při intenzivním sportování může být vhodné doplňovat až 500–750 ml tekutin za hodinu, v závislosti na míře pocení, tělesné stavbě a teplotě prostředí.
Co pít: základem by měla být čistá voda, ale v horkých dnech je vhodné ji kombinovat s elektrolyty – ať už prostřednictvím přírodních zdrojů, nebo speciálně upravených směsí. Pokud fyzická aktivita trvá déle než 60 minut, doplňování elektrolytů může být důležité pro udržení rovnováhy tekutin v těle.
Pro praktické a rychlé doplnění elektrolytů i na cestách doporučujeme BrainMax Electrolytes Caps – kapslovou formu s jednoduchým dávkováním, kterou si můžete vzít kdykoliv a kamkoliv.
Letní hydratace se neobejde bez minerálů
Hydratace v létě není jen otázkou počtu sklenic vody, ale také obsahu těchto sklenic. Spolu s potem ztrácíme i důležité elektrolyty, bez kterých tělo nefunguje optimálně. Věnovat pozornost minerálům, jako je sodík, draslík nebo hořčík, může být jednoduchým a přirozeným krokem ke zlepšení každodenní pohody během teplých dnů. Doplňování elektrolytů nemusí znamenat velké změny. Někdy stačí vědomě zařadit potraviny bohaté na minerály, střídat vodu s kokosovou vodou nebo si dát špetku mořské soli do jídla. Malé návyky mohou mít v horkých dnech velký efekt. Zkuste se při příštím vedru nezaměřit jen na „kolik vody jste vypili“, ale i na to, co tělu reálně dáváte. Vaše hydratace na to čeká.
Studie:
1. Magura, I., Bogdanova, N., & Dolgaya, E. (2015). Potassium Channels and Signal Transduction Pathways in Neurons. Neurophysiology, 47, 71-76. https://doi.org/10.1007/s11062-015-9499-9.
2. Senneff, S., & Lowery, M. (2021). Effects of Extracellular Potassium on Calcium Handling and Force Generation in a Model of Excitation-Contraction Coupling in Skeletal Muscle.. Journal of theoretical biology, 110656 . https://doi.org/10.1016/j.jtbi.2021.110656.
3. Haddy, F., Vanhoutte, P., & Félétou, M. (2006). Role of potassium in regulating blood flow and blood pressure.. American journal of physiology. Regulatory, integrative and comparative physiology, 290 3, R546-52 . https://doi.org/10.1152/AJPREGU.00491.2005.
4. Barbagallo, M., Veronese, N., & Dominguez, L. (2021). Magnesium in Aging, Health and Diseases. Nutrients, 13. https://doi.org/10.3390/nu13020463.
Související články:
- Proč samotná voda v létě nestačí: Znáte elektrolyty?
- Čistá voda jako základ vašeho zdraví
- Proč filtrovat vodu ve vaší domácnosti?
- Proč je draslík důležitý?
- 3 magnesia pro 3 různé účely a denní dobu
- Proč potřebujeme sůl? Jak naše tělo reguluje hladinu sodíku?
Diskuze (0)
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.