Studená sprcha, ledová koupel nebo ponoření se do ledového jezera – pro mnohé z nás to může znít jako scénář z noční můry. Přesto si terapie chladem, neboli otužování, získává stále větší oblibu, a to nejen mezi sportovci a biohackery, ale i mezi běžnými lidmi. Tento trend podporují také výzkumy prof. Andrewa Hubermanna, neurovědce ze Stanfordské univerzity, který se zaměřuje na vliv vystavení chladu na lidský organismus a fyzickou i mentální kondici.
Co přesně se v těle děje, když se vystavíme chladu? Proč lidé po studené sprše často popisují pocit energie a soustředění? A jak lze otužování bezpečně začlenit do běžného dne? V tomto článku si představíme hlavní myšlenky jeho práce a podíváme se na možné přínosy otužování v rámci zdravého životního stylu.
Prof. Hubermann ve svém článku „The Science and Use of Cold Exposure for Health and Performance“ podrobně popisuje vědecký základ terapie chladem. Podle jeho výzkumu může vystavení těla chladným teplotám ovlivnit řadu fyziologických procesů a působit na tělesné i psychické funkce.1
I. Metabolická aktivita: Vystavení těla chladu může aktivovat proces zvaný termogeneze,1 při kterém organismus produkuje teplo přirozenou reakcí na nízké teploty. Tento mechanismus souvisí s energetickým výdejem a může mít vliv na regulaci tělesné hmotnosti a metabolismu.
II. Krevní a cévní reakce na chlad: Vystavení těla chladu vede k dočasnému zúžení cév, což je přirozená reakce organismu na nižší teplotu. Po následném zahřátí dochází k jejich opětovnému rozšíření, čímž se podporuje přirozená cirkulace a regenerace tkání. Tímto způsobem může dojít k lepší rovnováze tělesných tekutin a uvolnění napětí v tkáních, zatímco se přirozeně zajišťuje proudění krve a přísun kyslíku a živin do různých částí těla.1
III. Nervová aktivace: Při vystavení chladu dochází ke zvýšení hladiny neurotransmiterů,1 zejména noradrenalinu, který se podílí na aktivaci nervového systému a přirozené reakci organismu na stresové podněty.
IV. Teplotní adaptace organismu: Při opakovaném vystavení chladu se tělo postupně přizpůsobuje a efektivněji reguluje teplotu prostřednictvím fyziologických adaptačních procesů,1 jako je aktivace hnědé tukové tkáně nebo lepší tolerance nízkých teplot.
I. Nálada a duševní pohoda: Podle Hubermannových výzkumů může chlad zvýšit produkci neurotransmiterů, jako je dopamin a serotonin,1 které jsou klíčové pro pozitivní náladu a duševní pohodu.
II. Reakce organismu na zátěž: Pravidelná expozice chladu může ovlivňovat přirozenou stresovou reakci organismu,1 čímž přispívá k lepší adaptaci na každodenní podněty a situace vyžadující soustředění či odolnost.
III. Soustředění a mentální jasnost: Terapie chladem může ovlivňovat mentální bdělost a schopnost soustředění,1 což je důležité pro pracovní výkon i každodenní činnosti vyžadující pozornost.
2) Pravidelnost: Podobně jako u jiných návyků, pravidelnost je důležitá. Vyberte si určitý denní čas nebo část dne, kdy budete otužování provádět, a držte se ho.
3) Bezpečnost: Nepřeceňujte své síly. Pokud máte zdravotní problémy, zejména kardiovaskulární, nebo jiné potíže, konzultujte jakoukoliv formu terapie chladem s lékařem.
4) Doplňkové techniky: Propojte otužování s dalšími zdravými návyky, jako je zdravá strava, pravidelné cvičení a dostatečný spánek, abyste dosáhli optimálního účinku.
Terapie chladem, kterou výzkumně popisuje prof. Andrew Huberman, přináší řadu fyziologických i psychických přínosů. Ať už chcete podpořit svou vitalitu, mentální pohodu nebo přirozenou odolnost vůči zátěži, otužování může být cenným doplňkem zdravého životního stylu. Pro pozitivní efekt je vhodné tuto techniku začlenit postupně a pravidelně. Ve spojení s dalšími zdravými návyky může být vystavení chladu účinným způsobem, jak pečovat o tělesnou i duševní rovnováhu.
Zdroje:
1. Huberman, A. (2023, leden 2). The Science and Use of Cold Exposure for Health and Performance. Huberman Lab Newsletter. Dostupné online z: hubermanlab.com.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.