Vitamín K

Vitamín K: nenápadný vitamín s důležitou funkcí

V oblasti suplementace často opomíjený vitamín K patří mezi vitamíny rozpustné v tucích a v lidském organismu plní několik důležitých biologických funkcí. Nejznámější je jeho role v procesu normální srážlivosti krve, protože se podílí na aktivaci specifických proteinů, které jsou nezbytné pro správný průběh koagulačních procesů. Podle schválených zdravotních tvrzení vitamín K přispívá k normální srážlivosti krve a k udržení normálního stavu kostí. Z biochemického hlediska je jeho hlavní „know-how“ spojeno s tzv. vitamín K–dependentními proteiny. Tyto proteiny procházejí v těle procesem nazývaným karboxylace, díky kterému se stávají biologicky aktivními. Právě tento mechanismus umožňuje například proteinu osteokalcin správně vázat minerály v kostní tkáni nebo koagulačním faktorům plnit svou roli v krevní srážlivosti.

Biologická role vitamínu K v lidském těle

Význam vitamínu K byl poprvé popsán už ve 30. letech 20. století dánským biochemikem Henrikem Damem, který za objev jeho role v krevní srážlivosti získal v roce 1943 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Jeho výzkum položil základy moderního chápání tohoto vitamínu a otevřel cestu dalším studiím, které postupně odhalily širší biologickou roli vitamínu K v lidském organismu. Dnes víme, že vitamín K existuje v několika formách. Nejznámější jsou vitamín K1 (fylochinon), který se nachází především v listové zelenině, a vitamín K2 (menachinony), který se objevuje v některých fermentovaných potravinách a živočišných produktech. Obě formy mají v těle specifické funkce a jejich výzkum patří mezi aktivní oblasti nutriční vědy. V této kategorii najdete vitamín K v různých formách a kombinacích, které umožňují doplnit jeho příjem jako součást vyvážené stravy a moderního přístupu k výživě. Vitamín K tak představuje mikronutrient, jehož význam byl objeven už před téměř sto lety, ale jeho biologické funkce jsou předmětem vědeckého zájmu dodnes.

Vitamín K1 vs. vitamín K2: jaký je mezi nimi rozdíl?

Vitamín K není jen jedna látka. Ve skutečnosti jde o skupinu příbuzných sloučenin, z nichž nejznámější jsou vitamín K1 (fylochinon) a vitamín K2 (menachinony). Obě formy patří mezi vitamíny rozpustné v tucích a v lidském těle plní důležité biologické funkce, ale liší se především svým původem, zdroji v potravě a způsobem metabolismu.

• Vitamín K1 (fylochinon) se přirozeně nachází především v rostlinných potravinách, zejména v zelené listové zelenině, jako je špenát, kapusta, brokolice nebo salát. Tato forma představuje hlavní zdroj vitamínu K v běžné stravě.
• Vitamín K2 (menachinony) vzniká především činností bakterií a nachází se hlavně ve fermentovaných potravinách a některých živočišných produktech. Mezi známé zdroje patří například fermentované sójové produkty (např. natto), některé sýry, vejce nebo maso. Vitamín K2 navíc existuje v několika variantách označovaných jako MK-4 až MK-13, které se liší délkou postranního řetězce a také svým metabolismem v těle.

Z hlediska výživy je proto dobré vědět, že vitamín K může pocházet z různých zdrojů a vyskytuje se v několika formách, které jsou přirozenou součástí pestré stravy. Proto se v doplňcích stravy můžete setkat jak s vitamínem K1, tak s různými formami vitamínu K2, například MK-4 nebo MK-7, což jsou patentované formy vitamínu K a mezi biohackery jsou tyto patentované formy nejrozšířenější.

Promyšlená kombinace vitamínu K1 a D3

Vitamín K1 a vitamín D3 často v těle působí v dokonalé symbióze, protože oba se účastní procesů, při kterých tělo využívá určité proteiny závislé na vitamínu K. Vitamín D3 podporuje tvorbu těchto proteinů, zatímco vitamín K1 je potřebný k jejich aktivaci prostřednictvím karboxylace. Tato spolupráce je důvodem, proč se ve výživových studiích a v některých doplňcích stravy vitamíny K1 a D3 často kombinují. Díky této kombinaci se obě látky v organismu vyskytují ve formách, které tělo umí efektivně využít, což je informace zajímavá pro každého, kdo přemýšlí o komplexní doplňkové výživě.