Nakličování. Jak správně klíčit semínka a co klíčky obsahují?

Blíží se jaro a s ním přichází ideální čas na nakličování semínek. Proces naklíčení semínek je jednoduchý, ale přináší mnoho zdravotních benefitů a vytváří výživnou potravinu - klíčky, které jsou plné živin a chutí. Společně se podíváme na to, jakým způsobem naklíčit semínka, jaké semínka jsou nejvhodnější, proč jsou klíčky tak výživné a jak je možné je využít.

Proč nakličovat semínka a která semínka jsou vhodná pro nakličování?

Nakličování semínek je stará metoda zvyšující biologickou dostupnost živin obsažených ve semenech a zlepšující stravitelnost potravy. Semínka jsou v klíčku koncentrovaná energie, která se uvolňuje během procesu klíčení, což z nich činí vynikající zdroj vitamínů, minerálů, enzymů a antioxidantů. Nejběžněji se pro naklíčení používají semena luštěnin, jako jsou čočka, fazole, hrách a mungo fazole, ale také semena obilovin, jako je pšenice, ječmen, ale i semena luštěnin, jako jsou slunečnice, dýně nebo sezam.

Návrh bez názvu (64)

  1. Bílkoviny: Naklíčená semínka jsou dobrým zdrojem rostlinných bílkovin, jejichž aminokyselinový profil se během klíčení často zlepšuje.

  2. Vitamíny: Obsah vitamínů, zejména vitamínu C, skupiny B (B1, B2, B3, B5, B6), a vitamínu E, se během klíčení zvyšuje. Tyto vitamíny podporují imunitní systém, nervovou funkci a celkové zdraví.

  3. Minerální látky: Klíčení zlepšuje dostupnost minerálů jako jsou železo, vápník, magnesium, fosfor, draslík a zinek, díky čemuž jsou lépe vstřebatelné pro tělo.

  4. Antioxidanty: Naklíčená semínka jsou bohatá na antioxidanty, včetně flavonoidů a polyfenolů, které pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály.

  5. Dietní vláknina: Během klíčení se může zvýšit i obsah rozpustné a nerozpustné vlákniny, která podporuje zdravé trávení a pomáhá udržovat pocit sytosti.

  6. Enzymy: Klíčení aktivuje enzymy, které usnadňují trávení a absorpci živin, čímž zlepšují výživový profil semínek.

Od semínka k výhonku

Patrně nejznámější je nakličování řeřichy. Za pouhých 3-5 dní můžete mít plnou úrodu ostrých, pikantních klíčků, které jsou vynikající do salátů nebo sendvičů či jen tak na chleba s máslem. Řeřicha je bohatá na vitamíny A, C a E, minerály a antioxidanty. Klíčky řeřichy jsou také známé pro své protizánětlivé vlastnosti. Důležité je zajistit, aby semena měla dostatek vlhkosti a byla udržována na světlém místě, ale mimo přímé sluneční světlo.

9 (2)

Mezi méně známé, ale neméně výživné patří nakličování rukoly nebo brokolice. Pokud máte rádi rukolu, velmi rychle příjdete na chuť i klíčkům rukoly. Nakličování rukoly je jednoduchý a rychlý způsob, jak si doma vypěstovat vlastní čerstvou zeleninu plnou živin. Při tomto procesu se semínka rukoly nechají namočit ve vodě po dobu 6-8 hodin, což podporuje jejich klíčení. Po namočení se semínka rozloží na klíčící podložku nebo do klíčícího zařízení, kde jsou udržována v mírně vlhkém prostředí. Klíčky rukoly jsou obvykle připraveny k jídlu během 5-7 dnů, kdy vyrostou do délky několika centimetrů. Naklíčená rukola má jemně pikantní chuť a je vynikajícím zdrojem vitamínů, minerálů a antioxidantů, které přispívají k celkovému zdraví. 

Při nakličování brokolice vznikají klíčky, které jsou vysoce ceněné pro svůj vysoký obsah sulforafanu, látky s výraznými protizánětlivými a chemoprotektivními účinky. Klíčení semen brokolice trvá obvykle 5-7 dní a je relativně jednoduché. Tyto klíčky jsou vynikající zdrojem vitamínů K a C, stejně jako dalších minerálů a vlákniny. Je důležité udržovat semena ve vlhkém prostředí a pravidelně je promývat, aby se předešlo tvorbě plísní. Klíčky brokolice mají jemnou a lehce pikantní chuť, která obohatí každý pokrm. Klíčky brokolice mají téměř o 50 % více chemoprotektivních sloučenin než plně vzrostlá brokolice a jiné druhy zeleniny. V roce 2012 se dokonce ukázaly jako výbornou potravinou pro osoby s diabetem. Přesněji řečeno sulforafan, který obsahují. Patrně největším přínosem konzumace brukvovité zeleniny jsou její chemoprotektivní účinky.

Banner clanek Sulforafan

Proč jsou klíčky tak výživné?

Během procesu klíčení se množství živin v semínkách zvyšuje. V procesu klíčení dochází k uvolňování enzymů, což pomáhá štěpit složité látky na jednodušší formy, které jsou snadno stravitelné. To znamená, že klíčky jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C, vitamín K a vitamíny skupiny B), minerály (vápník, hořčík, draslík), vlákninu a proteiny.

Postup nakličování

  1. Příprava semínek: Semínka opláchněte pod tekoucí vodou a nechte je namočená v čisté vodě přes noc. To pomůže uvolnit enzymy a podpoří proces klíčení.

  2. Klíčení: Po namočení semínka rovnoměrně rozmístěte na dno nádoby nebo síta, které máte pokryté vlhkým papírovým ručníkem nebo gázou. Nechte je ve vlhkém prostředí klíčit několik dní, obvykle 2-5 dní, přičemž každý den semínka důkladně opláchněte a odsajte.

  3. Rostoucí klíčky: Jakmile semínka vyklíčí a začnou růst, uvidíte malé zelené výhonky. Klíčky jsou poté připraveny k jídlu.

Jak využít klíčky?

Ke snadnějšímu nakličování, můžete využít nakličovací misky. Nakličovací misky poskytují ideální prostředí pro růst, zejména zaručují potřebnou vlhkost, což umožňuje pěstování různých typů klíčených semen a výhonků.

  • Přidat je do salátů a sendvičů pro přidanou chuť a výživnou hodnotu.
  • Použít je jako náplň do wraps nebo rolád.
  • Přidat do polévek nebo omáček pro zvýšení obsahu živin.
  • Konzumovat je samostatně jako chutnou a zdravou svačinu.

Klíčky by měly být skladovány v lednici a spotřebovány co nejdříve, ideálně do několika dnů od klíčení, aby se minimalizovalo riziko kontaminace a zachování maximální čerstvosti a živin. Při naklíčení a konzumaci klíčků je důležité dbát na hygienu a používat čisté nádoby a nástroje, aby se minimalizovalo riziko kontaminace bakteriemi.

 

Veronika Halusková

 

1. TORTORELLA, Stephanie M, Simon G. ROYCE, Paul V. LICCIARDI a Tom C. KARAGIANNIS. Dietary Sulforaphane in Cancer Chemoprevention: The Role of Epigenetic Regulation and HDAC Inhibition. 2015.

2. YUAN, J M, M Gago DOMINGUEZ, J E CASTELAO, J H HANKIN, R K ROSS a M C YU. Cruciferous vegetables in relation to renal cell carcinoma. 1998.