🎁 Dárková krabice zdarma! Vytvořte originální vánoční dárek.

Spánek a jeho fáze: Co se děje s naší myslí, když spíme a sníme?

Možná to znáte. Zavřete oči, usnete… a najednou se ocitnete uprostřed nějakého příběhu, který dává smysl i nesmysl zároveň. Jindy se vám zdá několik různých snů za sebou a občas máte pocit, že celou noc neproběhl ani jeden. A pak jsou tu chvíle, kdy se probudíte s bušícím srdcem a ani nevíte proč. Co vlastně ovlivňuje to, kdy a jak sníme? Proč se některé sny zdají tak živé, zatímco jiné vyšumí dřív, než stihneme otevřít oči? A co se mezitím děje s naším tělem a myslí? Už teď víme, že sny nejsou jen náhodné obrázky. V mnoha ohledech odrážejí to, co prožíváme přes den — a občas nám dokážou ukázat víc, než bychom čekali. 

Spánek nás provází každý den a trávíme jím obrovskou část života. Přesto o něm pořád nevíme všechno. Vědci sice umí popsat jednotlivé fáze, rytmy a procesy, ale tajemství toho, proč přesně sníme a jak naše sny vznikají, stále patří mezi témata, která vzbuzují fascinaci. V tomto článku si společně vysvětlíme, co se během spánku děje v našem těle i mysli, proč se sny objevují, jaká je jejich role a co může ovlivnit jejich podobu. Zkrátka — podíváme se na spánek tak, jak jste ho možná ještě nevnímali.

Obsah

 

Cirkadiánní rytmus a role denního světla

Všimli jste si někdy, že se vám usíná lépe po dni, kdy jste strávili nějaký čas venku? Není to náhoda. Naše tělo má totiž svůj vlastní vnitřní časovač — cirkadiánní rytmus. Ten se řídí hlavně světlem a tmou, podle kterých poznává, kdy má být bdělé a kdy je čas zpomalit. Přirozené denní světlo během dne podporuje tvorbu serotoninu, látky spojené s bdělostí i dobrou orientací v rytmu dne. Jakmile se začne stmívat, část serotoninu se postupně mění na melatonin, který tělu signalizuje, že se blíží doba k odpočinku.

Když jsme přes den málo na světle, tělo může hůř odhadnout, kdy má přejít do večerního režimu. A opačně: večer, když dlouho koukáme do jasných obrazovek, mozek má pocit, že je stále „den“. Hlavně modré světlo z telefonů nebo počítačů tuto přirozenou signalizaci snadno naruší a usínání pak může být o něco těžší.

Světlo je pro naše vnitřní hodiny silný ukazatel. Dostatek denního světla přes den a méně obrazovek večer pomáhá tělu lépe rozpoznat, kdy má být v aktivním režimu a kdy je čas se uklidnit.

fáze spánku a vnitřní hodiny cirkadiální rytmus

Jak začíná spánek: Usínání a hypnagogický stav

Když se tělo začíná propadat do spánku, přechází do velmi specifického stavu. Tep i dýchání se postupně zpomalují, svaly se uvolňují a tělesná teplota jde mírně dolů. V této chvíli se může stát, že sebou člověk krátce cukne — typický svalový záškub, který k usínání běžně patří. Mozek mezitím vstupuje do hypnagogického stavu, přechodové fáze mezi bdělostí a spánkem. Myšlenky se začínají míchat s obrazy a útržky představ, které často nedávají žádnou logiku. Ačkoli už nevnímáme okolí tak ostře, tělo dokáže reagovat na silnější podněty a krev se přirozeně přesouvá více do svalů, které se uvolňují. Hypnagogie funguje jako úvodní brána do noci. Tělo se zklidňuje, mysl opouští běžný režim přemýšlení a postupně se připravuje na hlubší fáze spánku, které nás čekají dál.

Fáze spánku: Přehled REM a non-REM cyklů

Spánek není jednolitý blok, ale probíhá v několika opakujících se cyklech. Jeden cyklus trvá přibližně devadesát minut a během noci se jich vystřídá hned několik. V každém z nich se postupně objevují různé fáze non-REM spánku a jedna fáze REM. Tyto fáze se během noci stále střídají, jen se mění doba, kterou v nich strávíme.

Na začátku noci bývá spánek spíše mělký a tělo se postupně propadá do klidnějších úseků. Non-REM fáze se zpočátku vyznačují pomalejšími mozkovými vlnami a postupným uvolňováním organismu. Teprve s přibývající nocí se délky jednotlivých fází mění a REM fáze začínají být delší — právě proto se mnoho snů objevuje hlavně nad ránem.

1. fáze – přechod mezi bdělostí a spánkem

Tělo se uvolňuje, zpomaluje se tep a dýchání a můžeme ještě reagovat na okolní zvuky. Tato fáze trvá jen krátce a představuje začátek celého spánkového cyklu.

2. fáze – klidnější a stabilnější spánek

Mizí pohyby očí, svaly se dál uvolňují a tělesná teplota pozvolna klesá. Do svalů proudí více krve a mozek snižuje svou aktivitu. Jde o nejdelší část celkového spánku.

3. a 4. fáze – hluboký (delta) spánek

Mozková aktivita se v této části noci zpomalí na minimum a tělo přechází do úseku, ve kterém se může naplno věnovat přirozeným nočním procesům. Hluboký spánek převládá hlavně v první polovině noci a patří k nejvýraznějším okamžikům celého spánkového cyklu.

REM fáze – fáze snění

Je charakteristická rychlými pohyby očí a živější mozkovou aktivitou. Na začátku noci bývá krátká, ale s každým dalším cyklem se prodlužuje. Právě zde vznikají sny, které si často pamatujeme po probuzení.

Hluboký spánek pod lupou: Klíčová fáze pro tělo a mozek

Hluboký spánek, někdy označovaný jako delta spánek, je nejpomalejším úsekem celé noci. Mozkové vlny se výrazně zpomalí a tělo přechází do stavu, ve kterém má prostor věnovat se přirozeným nočním procesům. Právě tato fáze bývá nejvýraznější v první polovině noci. V hlubokém spánku mozek pracuje s informacemi jinak než ve dne. Zážitky a vědomosti, které jsme během dne nasbírali, ukládá do stabilnějších paměťových stop – jako kdyby si vytvářel jejich „zálohu“. Tělo se během této části noci zaměřuje na obnovu energie a regeneraci tkání a věnuje se přirozeným procesům, které přes den ustupují kvůli aktivitě. Přestože si tuto fázi často vůbec neuvědomujeme, její nedostatek bývá znát na tom, jak se následující den cítíme a jak fungujeme.

REM pod lupou: Proč v této fázi vznikají sny

REM fáze je část noci, která působí úplně jinak než zbytek spánkového cyklu. Mozková aktivita v ní připomíná bdělý stav, zatímco tělo zůstává téměř nehybné. Právě tato zvláštní kombinace vytváří podmínky, za kterých vzniká většina snů, které si ráno pamatujeme. Během REM spánku se pod víčky rychle pohybují oči - Rapid Eye Movement. Zbytek těla je ale v klidu, protože svaly jsou dočasně „vypnuté“. Nejde o nic nebezpečného, je to přirozený mechanismus, který brání tomu, aby člověk na podněty ze snu fyzicky reagoval. V této fázi se objevují živé a často velmi detailní sny. Mozek pracuje s představami, emocemi a zážitky, které jsme během dne nasbírali, a skládá je do různých scén. Čas zde může působit úplně jinak – někdy máme pocit, že se odehrála celá dlouhá událost, přestože jde jen o krátký okamžik v rámci REM fáze. Spánek v této fázi tak přirozeně ovlivňuje to, jak si mozek spojuje zážitky a jak s nimi následně pracuje.

Zajímavé je, že ve snech často reagujeme klidněji než v reálných situacích. V REM fázi totiž nebývají aktivní procesy, které se jinak pojí s okamžitými fyzickými reakcemi. Díky tomu můžeme mít snový odstup od emocí, které přes den působily intenzivněji. Po probuzení tak někdy vnímáme určité situace s větším nadhledem nebo nám přijdou méně vypjaté než před usnutím.

REM spánek se také prodlužuje s postupující nocí. Proto mnoho lidí zažívá nejvýraznější a nejživější sny těsně před probuzením. Tyto snové úseky mohou ovlivnit i to, jak se ráno cítíme a jak vnímáme nadcházející den – někdy s lehkostí, jindy s tíhou toho, co se nám zdálo.

význam snů pro relaxaci

Význam snění: Co nám sny pomáhají pochopit

Sny fascinují lidi už celé generace. Sigmund Freud je považoval za odraz našeho nevědomí a hledal v nich skrytou symboliku. Současná neurověda se na sny dívá praktičtějším pohledem – sleduje, co mozek během noci dělá s tím, co jsme prožili přes den. A to může být někdy pořádná dávka podnětů. Během snění mozek třídí zážitky, informace i různé dojmy, které se během dne nahromadily. Některé z nich propojí, jiné odloží jako méně důležité. Je to trochu jako když si děláme pořádek na pracovním stole – to, co má smysl, zůstává po ruce, a zbytek jde stranou.

Sny často pracují také s emocemi. Zážitky, které v nás přes den zanechaly silnější dojem, se mohou ve snech objevit v jiné podobě, někdy zkreslené, jindy přehnané nebo poskládané do zvláštních scén. Je to prostor, kde mysl s emocemi dál pracuje, i když my spíme. U některých lidí se objevuje i tzv. lucidní snění – stav, kdy si člověk uvědomuje, že sní. V takové chvíli může do určité míry ovlivnit, kam se příběh ve snu posune dál. Je to zajímavý projev toho, jak flexibilně může mozek fungovat i v době, kdy jsme v posteli. Snění tak není jen náhodným sledem obrazů. Je to součást procesu, během kterého mozek spojuje, třídí a zpracovává to, co se odehrálo v našem bdělém životě.

Jak nedostatek spánku ovlivňuje psychiku a kognici

Když spánku není dost, projeví se to často rychleji, než by se mohlo zdát. Mozek totiž pracuje v neúplných cyklech a nemá prostor dokončit procesy, které obvykle probíhají v hlubokém a REM spánku. Následky se pak mohou promítnout do toho, jak přemýšlíme, reagujeme i jak zvládáme běžné situace.

Co se může objevit při nedostatku spánku:

Podrážděnost a přecitlivělost: situace, které bychom běžně zvládli s nadhledem, mohou působit intenzivněji. 

Horší citová stabilita: emoce se snadno „utrhnou ze řetězu“ – člověk může reagovat přehnaně, nebo naopak netypicky tlumeně.

Netypické propojení myšlenek: mozek hůř třídí informace a občas spojí věci, které k sobě běžně nepatří. Výsledkem mohou být nezvyklé nápady, chaotické myšlení nebo pocit „mentální mlhy“ — takového toho stavu, kdy je mysl zpomalená, nejasná a těžko se soustředí.

Zhoršená koncentrace a pomalejší reakce: soustředění bývá mělké a rychle se vyčerpá. Běžné úkoly mohou trvat déle a vyžadovat více úsilí.

Únava i po spánku: i když člověk usne, spánek nemusí být dostatečně hluboký nebo kvalitní. Ráno pak chybí pocit svěžesti a mozek jede na „půl výkonu“.

Nedostatek spánku tak nezasahuje jen fyzickou rovinu, ale velmi rychle i tu psychickou. Mozek jednoduše potřebuje plnohodnotné cykly, aby mohl ukládat informace, zpracovávat emoce a připravit nás na další den.

Co si tedy ze spánkové říše odnést?

Sečteno a podtrženo: sny můžou působit jako směs náhodných obrazů, ale ve skutečnosti jsou přirozenou součástí noční práce mozku. Když se objevují, znamená to, že se mozek dostává do REM fáze — a to je dobré znamení. Během noci si mozek třídí zážitky, ukládá informace a zbavuje se toho, co už nepotřebuje. Sny jsou jen viditelnou stopou po tomhle „nočním úklidu“. A přestože někdy vypadají jako úplný nesmysl, ukazují, že náš spánkový cyklus funguje tak, jak má :).

Spánek tak není jen pauza od dne, ale prostor, kde se v tichosti odvíjí spousta důležitých procesů — od třídění myšlenek až po zpracování emocí. A právě díky tomu se ráno probouzíme o něco lehčí, klidnější a připravení na nový den.

Vylaďte svůj večer pro lepší spánek i sny

To, jak vypadá náš večer, často rozhodne o tom, jak snadno se nám bude usínat. Stačí přes den tělu dopřát trochu světla a pohybu, večer ubrat tempo a dovolit si zpomalit. Když k tomu přidáme klidné prostředí a pravidelný rytmus, mozek se v noci mnohem snáz ponoří do svého vlastního „nočního režimu“, kde má prostor třídit, ukládat, zpracovávat… a občas nám k tomu naservíruje i nějaký ten snový příběh. Ať už dává smysl, nebo je úplně mimo — to už je součást jeho kouzla.

Související články:

 

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: