Ovesné vločky patří mezi stálice českých kuchyní a pro mnoho lidí jsou neodmyslitelně spojené se snídaní. Chuť ovesných vloček je jemná a nenápadná, s lehce oříškovým tónem, díky čemuž se snadno kombinují s různými surovinami. Díky své jednoduchosti a snadnému využití se ale objevují i v celé řadě dalších pokrmů, a to jak sladkých, tak slaných.
V tomto článku se proto zaměříme především na ovesné vločky – jejich složení, způsoby zpracování a možnosti využití v kuchyni. Zároveň si ale ukážeme, že svět vloček není omezený pouze na oves, a dotkneme se i dalších druhů, se kterými se můžeme při vaření běžně setkat.
Obsah
- Od zrna k vločkám: odkud pocházejí a jak se vyrábějí
- Bohatství živin, které ovesné vločky nabízejí
- Nejčastější způsoby zpracování ovesných vloček
- Co vše lze připravit z ovesných vloček
- Další druhy vloček používané v kuchyni
- Vločky jako univerzální základ každodenního vaření
Od zrna k vločkám: odkud pocházejí a jak se vyrábějí
Ovesné vločky se vyrábějí z ovsa setého (Avena sativa), který se pěstuje v mírném podnebném pásmu a je běžnou součástí zemědělské produkce v Evropě. Při výrobě se ovesná zrna nejprve očistí, zbaví slupek a následně se napařují a lisují do charakteristického plochého tvaru. Díky tomuto zpracování vznikají vločky určené k další kuchyňské úpravě, které se vyznačují jednoduchým složením a různou strukturou v závislosti na způsobu úpravy. Běžně se setkáme s jemnými, klasickými nebo celozrnnými variantami, které se dále používají podle konkrétního typu receptu. Vedle běžných variant se lze setkat také s BIO ovesnými vločkami, u nichž pochází použitý oves z ekologického zemědělství a celý proces pěstování i výroby podléhá kontrolám podle platné legislativy.
V souvislosti s původem ovsa a jeho další úpravou se často řeší také otázka lepku. Oves přirozeně neobsahuje lepek ve stejné podobě jako pšenice, žito nebo ječmen, místo něj se v něm nachází bílkovina označovaná jako avenin. Přítomnost lepku v ovesných vločkách proto obvykle nesouvisí se samotným ovsem, ale s možností kontaminace během pěstování, sklizně nebo následné manipulace, kdy může docházet ke kontaktu s jinými obilovinami. Označení „bez lepku“ na obalu tak informuje o tom, že výrobek splňuje stanovené podmínky a jeho obsah lepku byl kontrolován v souladu s platnými předpisy.
Bohatství živin, které ovesné vločky nabízejí
Ovesné vločky nejsou rozmanité jen svým využitím v kuchyni, ale také tím, co přirozeně obsahují. Jejich složení zahrnuje několik základních živin, které jsou typické pro obiloviny a tvoří nutriční profil vloček. Podívejme se proto blíže na jednotlivé komponenty, které se na jejich výživových vlastnostech podílejí:
Sacharidy: tvoří přirozenou a zároveň hlavní součást ovesných vloček. Jedná se převážně o komplexní sacharidy, které jsou běžnou součástí obilovin a slouží jako zdroj energie, kterou uvolňují pozvolna, což přispívá k déletrvajícímu pocitu sytosti. Ovesné vločky se tak často používají jako základ různých pokrmů, ať už sladkých či slaných.
Vláknina: ovesné vločky obsahují jak nerozpustnou, tak rozpustnou vlákninu. V porovnání s jinými obilovinami je vláknina v ovesných vločkách zastoupena v poměrně výrazném množství – 10 g vlákniny na 100 g. Vláknina ze zrn ovsa přispívá ke zvýšení objemu stolice.1 Tím se podílí na běžném fungování trávicího systému. Součástí rozpustné vlákniny jsou také beta-glukany, které se přirozeně vyskytují v ovsu. Bylo prokázáno, že ovesný beta-glukan snižuje hladinu cholesterolu v krvi, přičemž vysoká hladina cholesterolu představuje rizikový faktor pro vznik koronárního srdečního onemocnění,2 což může být zajímavé zejména pro osoby, které sledují hodnoty cholesterolu ve stravě. Příznivého účinku je dosaženo při denním příjmu 3 g ovesného beta-glukanu, přičemž toto tvrzení lze použít pouze u potravin, které obsahují alespoň 1 g ovesného beta-glukanu v kvantifikované porci.2
Bílkoviny: součástí ovesných vloček jsou také rostlinné bílkoviny, které přispívají k růstu svalové hmoty, k jejímu udržení a zároveň přispívají k udržení normálního stavu kostí,3 takže ovesné vločky dobře poslouží jako komplexní surovina vhodná například pro vydatnou snídani. Takový základ může ocenit řada skupin – od dětí přes sportovně aktivní jedince až po ty, kteří jednoduše hledají výživný start do dne.
Vitamíny skupiny B: v ovesných vločkách se přirozeně nacházejí vitamíny skupiny B. Nejvíce zastoupeným je vitamín B1 (thiamin), který je pro obiloviny typický. Thiamin přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy, k normální psychické činnosti a k normální činnosti srdce,4 a je proto důležitou součástí nutričního profilu ovesných vloček. V menší míře jsou v ovesných vločkách obsaženy také další vitamíny skupiny B, například vitamín B5 nebo B6.
Minerální látky: v ovesných vločkách se vyskytuje i několik minerálních látek. Nejvíce jsou zastoupeny fosfor a hořčík, doplněné o křemík, železo, mangan a vápník, které se v obilovinách běžně objevují v různých poměrech. Tato pestrost dodává vločkám jejich charakteristickou výživovou hodnotu a podtrhuje jejich místo v každodenní stravě.
Ovesné vločky jsou svým rozmanitým složením možná známé, ale tím jejich vlastnosti nekončí. Po představení jednotlivých živin nyní přichází na řadu i to, jak se již zmíněné sacharidy chovají při konzumaci, což souvisí s glykemickým indexem. Ovesné vločky se řadí mezi potraviny s nižším glykemickým indexem, u nichž se sacharidy uvolňují postupně. Tato hodnota však není neměnná a může se lišit podle formy vloček, míry jejich zpracování a způsobu konzumace. U výrobků vzniklých další úpravou, například u müsli směsí nebo tyčinek, bývá glykemický index vyšší, zejména vlivem přidaných surovin a technologického postupu.
Nejčastější způsoby zpracování ovesných vloček
Způsob výroby ovlivňuje nejen podobu ovesných vloček, ale také jejich chuť, strukturu i další možnosti využití. Základní ovesné vločky představují výchozí surovinu, ze které vznikají i produkty lišící se mírou úpravy a výslednou charakteristikou. Mezi nejčastější patří:
Vločky vs. müsli
To, že ovesné vločky jsou jednoduchým produktem vznikajícím lisováním ovesných zrn, už víme. Müsli naopak obvykle tvoří směs vloček doplněná o sušené plody, ořechy, kokos, semínka, případně čokoládu nebo různá sladidla. Granola vychází z podobného základu jako müsli, rozdíl však spočívá ve způsobu zpracování – směs se zapéká, a tím získává křupavou strukturu a výraznější chuť. Výsledná podoba müsli i granoly závisí na konkrétní receptuře a výrobci, což se odráží v jejich chuti i celkovém charakteru. Běžně se podávají s jogurtem, klasickým mlékem či rostlinnými nápoji a často se doplňují také čerstvým ovocem.
Vločky vs. müsli tyčinky
Müsli tyčinky vycházejí z podobných surovin jako müsli směsi, jejich výsledná podoba je však ovlivněna způsobem výroby. Jednotlivé části jsou spojeny sladkými či tekutými ingrediencemi a následně tvarovány do pevné formy, často za použití různých sirupů, medu, kokosového cukru nebo dalších sladidel, někdy také s přídavkem tuku, který ovlivňuje výslednou strukturu. Díky tomu vzniká pevná tyčinka, kterou si můžete snadno vzít s sebou jako rychlou svačinu.
Co vše lze připravit z ovesných vloček
Ovesné vločky jsou v kuchyni oblíbené především díky své dostupnosti, všestrannosti a jednoduché přípravě. Díky své chuti se snadno kombinují s různými surovinami a uplatní se v celé řadě pokrmů, od snídaní až po slané recepty. Způsob jejich použití se může lišit podle konkrétní úpravy i osobních preferencí.
Kaše: nejčastějším způsobem využití ovesných vloček je příprava kaše. Vločky lze vařit ve vodě, mléce nebo rostlinných alternativách a dochutit podle chuti, například ovocem, ořechy, semínky nebo kořením. Konzistence kaše se dá snadno upravit volbou typu vloček i množstvím tekutiny.
Smoothie: ovesné vločky se často přidávají také do smoothie, kde slouží k zahuštění a doplnění struktury nápoje. Používají se většinou jemně rozmixované, a dobře se kombinují s ovocem, jogurtem či rostlinnými nápoji.
Pečení a vaření: v pečení i vaření mohou ovesné vločky nahradit část mouky nebo sloužit jako doplněk těsta. Využívají se při přípravě sušenek, muffinů, koláčů, lívanců nebo domácí granoly a tyčinek, kde ovlivňují strukturu i výslednou chuť.
Polévky a zahušťování: méně tradiční, ale praktické je použití ovesných vloček k zahuštění polévek nebo zeleninových směsí. Jemné vločky se při vaření snadno rozvaří a zapracují do pokrmu bez nutnosti použití mouky.
Domácí ovesné mléko: vločky vám poslouží i jako základ pro domácí ovesné mléko, které připravíte jednoduše rozmixováním s vodou a následným přecezením přes jemné sítko nebo plátno. Z takto vzniklého nápoje pak můžete připravit například smoothie, kakao nebo jej použít jako základ do kaší či studených snídaňových směsí typu overnight oats.
Další druhy vloček používané v kuchyni
Vedle ovesných vloček se v kuchyni běžně používají i další druhy vloček, které se liší chutí, strukturou i způsobem využití. Vznikají z různých obilovin nebo pseudoobilovin a v kuchyni nacházejí uplatnění podle konkrétního receptu i osobních preferencí.
Ječné vločky: se vyrábí z ječmene a vyznačují se jemnou chutí a pevnější strukturou. V kuchyni se používají především do kaší, polévek nebo jako součást domácích směsí. Díky své konzistenci se hodí i k delšímu vaření.
Pohankové vločky: vznikají z pohanky, která nepatří mezi klasické obiloviny. Mají lehce zemitou, charakteristickou chuť a jsou oblíbené jak ve sladkých, tak i slaných receptech. Často se využívají do kaší, placek nebo jako součást bezlepkových směsí.
Rýžové vločky: se vyznačují jemnou chutí a lehkou strukturou. Rychle se připravují a v kuchyni se používají zejména na kaše, pudinky nebo jako základ jednoduchých pokrmů. Díky své neutralitě se snadno kombinují s dalšími surovinami.
Špaldové vločky: pocházejí ze špaldy, staršího druhu pšenice. Mají lehce oříškovou chuť a v kuchyni se využívají podobně jako ovesné vločky. Hodí se do kaší, pečení i do domácích müsli směsí.
Žitné vločky: mají výraznější chuť a pevnější strukturu. Často se používají do pečiva, domácích směsí nebo jako doplněk slaných pokrmů. V kuchyni se uplatní zejména tam, kde je žádoucí plnější chuťový profil.
Quinoové vločky: se vyrábějí z quinoy, která patří mezi pseudoobiloviny. Mají jemnou, lehce oříškovou chuť a v kuchyni se používají do kaší, pečení nebo jako součást bezlepkových receptů. Díky rychlé přípravě jsou vhodné i pro jednoduchá jídla.
Jáhlové vločky: vznikají z prosa a mají jemnou chuť i strukturu. V kuchyni se využívají především do kaší, nákypů nebo pečených pokrmů. Snadno se kombinují se sladkými i slanými ingrediencemi.
Vločky jako univerzální základ každodenního vaření
Ovesné vločky představují jednoduchou a přirozenou surovinu, která má v kuchyni široké uplatnění. Ať už se jedná o snídaňovou kaši, pečení, smoothie nebo domácí přípravy, vločky nabízejí prostor pro kreativitu i každodenní jednoduchost. Pokud se chcete ve vaření s ovesnými vločkami posunout o krok dál, zkuste experimentovat s kombinacemi surovin nebo způsoby přípravy. Možná zjistíte, že právě tento drobný kousek obilí přinese do vaší kuchyně novou inspiraci – a z obyčejných vloček se stane surovina, ke které se budete rádi vracet. A nejen to – zkuste vyzkoušet i různé druhy vloček. Více druhů znamená více chutí i možností, jak obohatit svůj jídelníček.
Zdroje:
1. Jedná se o schválená zdravotní tvrzení pro vlákninu uvedená v seznamu schválených zdravotních tvrzení dle nařízení (ES) č. 1924/2006.
2. Jedná se o schválená zdravotní tvrzení pro beta-glukany uvedená v seznamu schválených zdravotních tvrzení dle nařízení (ES) č. 1924/2006.
3. Jedná se o schválená zdravotní tvrzení pro bílkoviny uvedená v seznamu schválených zdravotních tvrzení dle nařízení (ES) č. 1924/2006.
4. Jedná se o schválená zdravotní tvrzení pro thiamin uvedená v seznamu schválených zdravotních tvrzení dle nařízení (ES) č. 1924/2006.
Související články:
- Sacharidy v potravinách: základní přehled
- Rostlinné zdroje bílkovin: Kompletní průvodce nejen pro vegany
- Rostlinná mléka: Výživná alternativa plná přínosných živin
- 6 tipů podle čeho vybrat nejlepší granolu
- Smoothie: Vitalita a síla v jedné sklenici
- Vliv vlákniny na hladinu cholesterolu