Dnes se NAD+ dostává do popředí zájmu nejen ve vědeckých diskusích, ale i ve světě moderního životního stylu. Tento článek vás provede tím, co NAD+ vlastně je, odkud se v těle bere, s čím souvisí a proč kolem něj v posledních letech vzniká tolik pozornosti.

NAD+: molekula, bez které by buňky nefungovaly

NAD+ je molekula, která se přirozeně nachází v každé buňce lidského těla. Bez ní by v buňkách nemohly probíhat procesy, díky kterým získáváme energii z potravy. Patří mezi tzv. koenzymy – pomocné látky, které se účastní buněčných reakcí a umožňují, aby v těle probíhal energetický metabolismus.

NAD+ si můžete představit jako malého „poslíčka“ uvnitř buněk, který se podílí na tom, že se živiny z potravy promění v energii pro každodenní fungování. Existuje ve dvou formách – NAD+ a NADH. Zjednodušeně řečeno jde o dvě podoby téže molekuly, které si během buněčných reakcí předávají energii.

Tato molekula je dnes spojována i s dalšími buněčnými mechanismy, které souvisejí s přirozenou obnovou buněk, reakcemi na zátěž nebo s ději probíhajícími v nervových buňkách. Objevuje se také v souvislosti s biologickými rytmy organismu a jako koenzym se váže na enzymy a účastní se reakcí, které jsou pro fungování buněk nezbytné.

NAD+ přitom není žádnou novinkou – vědci o něm vědí už více než sto let. Dnes se mu ale věnuje větší pozornost, protože stojí u samotného základu buněčného fungování.

Změna buněčných procesů v průběhu života

Hladiny NAD+ se v průběhu života mohou přirozeně měnit. Jelikož je tato molekula zapojena do tvorby energie v buňkách, její proměny se promítají do toho, jak tělo funguje při každodenní zátěži.

Buněčné procesy při vyšší zátěži

Při dlouhodobé zátěži nebo s přibývajícím věkem mohou buněčné procesy fungovat méně efektivně. To se může projevit například:

• nižší hladinou energie během dne
• horší schopností soustředění se
• pocitem vyčerpání
• sníženou vitalitou
• větší citlivostí na fyzickou či psychickou zátěž

Buněčné procesy při vyváženém fungování

Naopak při vyváženém fungování buněčného metabolismu je NAD+ součástí procesů, které souvisejí s:

• přeměnou živin na energii
• fungováním mitochondrií
• buněčnou obnovou
• metabolickými reakcemi v buňkách
• přirozenými procesy, které se v těle mění s věkem

Zkrátka jde o běžné děje, díky kterým buňky každý den fungují tak, jak mají – a tělo se pak lépe vyrovnává s nároky běžného dne.

Cesta od potravy k buněčné energii

Každý den přijímáme potravu, ale samotné jídlo ještě není energie. Tělo ji musí nejprve rozložit na menší části a z nich postupně vytvořit palivo, které buňky dokážou zpracovat. Hlavní roli v tomto procesu hrají mitochondrie – malé struktury uvnitř buněk, které si můžete představit jako buněčné elektrárny. Právě tam probíhají kroky, díky nimž se živiny mění na energii pro běžné fungování organismu. Výsledkem těchto reakcí je vznik molekuly zvané ATP (adenosintrifosfát), která představuje základní formu energie pro buněčný chod. NAD+ je součástí dějů, které k tvorbě ATP vedou, a podílí se na přenosu energie mezi molekulami během buněčného metabolismu. Laicky řečeno – ATP je něco jako „energetická měna“ buněk a NAD+ je součástí procesu, díky němuž tato energie vzniká a může být dále využita.

Stavební kameny NAD+ v těle

NAD+ si organismus dokáže vytvářet sám. K jeho tvorbě ale potřebuje určité stavební látky, které přijímáme ze stravy. Jednou z nich je vitamín B3, známý také jako niacin, který najdeme například v mase, rybách, játrech, celozrnných obilovinách nebo ořeších. Ten patří mezi klíčové složky podílející se na vzniku této molekuly. Niacin přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy a k normální psychické činnosti. Zároveň přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání a k udržení normálního stavu pokožky i sliznic.¹ Jednoduše řečeno – pokud tělo přijímá dostatek vitamínu B3, má k dispozici jednu z důležitých látek, ze které si může NAD+ vytvářet. Niacin tedy nepůsobí jako NAD+ samotný, ale představuje stavební prvek v jeho přirozené tvorbě.

Kromě niacinu může tělo využívat i další látky, které slouží jako tzv. prekurzory NAD+. Patří mezi ně nikotinamid ribosid (NR) nebo nikotinamid mononukleotid (NMN). Tyto látky se v malém množství přirozeně vyskytují i v některých potravinách, častěji však v doplňcích stravy.

NAD+ může vznikat také z aminokyseliny tryptofanu, která je běžnou součástí bílkovin v potravě. Tryptofan je obsažen například ořeších, mase, vejcích, mléčných výrobcích nebo luštěninách. V těle pak tryptofan prochází několika enzymatickými přeměnami, při nichž se postupně mění na látky, které jsou součástí tzv. NAD+ syntetické dráhy. Tělo si tak NAD+ vytváří krok za krokem z látek, které běžně přijímáme každý den.

Další látky, ze kterých může NAD+ vznikat

Vedle základních živin, ze kterých si tělo NAD+ vytváří, existují i rostlinné polyfenoly, jako je resveratrol, quercetin, apigenin nebo fisetin. Tyto látky se přirozeně vyskytují v běžných potravinách – například v hroznech a červeném víně (resveratrol), cibuli a jablkách (quercetin), petrželce a heřmánku (apigenin) nebo jahodách (fisetin). Nejde o přímý zdroj NAD+, ale o přirozenou součást rostlinné stravy, která se často objevuje i v doplňcích zaměřených na buněčné procesy.

Strava je však jen jedním dílkem celé skládačky. Buněčné procesy nefungují ve vakuu – ovlivňuje je i spánek, každodenní pohyb, míra psychického vypětí i to, jak pravidelný režim tělu dopřáváme. Důležitý je také kontakt s denním světlem, sluncem a respekt k sezónnosti v jídelníčku. Tělo totiž přirozeně reaguje na rytmus dne i roku. Nejde o dogma, spíše o návrat k přirozenému tempu, na které je organismus nastaven.

NAD+ v centru buněčného výzkumu

Když se dnes mluví o NAD+, nejde už jen o energii. Vědci sledují, že tato molekula se podílí i na dalších procesech, které v buňkách probíhají nepřetržitě. V hledáčku jsou i enzymy zvané sirtuiny – bílkoviny, které se podílejí na řízení dějů uvnitř buňky. I při těchto reakcích má NAD+ svou roli. Zvýšený zájem o tuto molekulu souvisí také s výzkumem toho, jak se buněčné mechanismy postupně proměňují v průběhu života. Dlouhověkost dnes není jen populární slovo, ale samostatná vědecká oblast, která sleduje fungování buněk v různých životních etapách. Výzkum se zaměřuje také na procesy probíhající v nervových buňkách. Ty patří mezi energeticky nejnáročnější buňky v těle, a proto se jejich fungování často sleduje právě z pohledu buněčného metabolismu.

Od teorie k praxi: NAD+ v doplňcích stravy

S tím, jak se o NAD+ mluví stále častěji, proniká toto téma i do oblasti doplňků stravy. Jednou cestou je jednoduché složení zaměřené pouze na prekurzor NAD+, nejčastěji na nikotinamid ribosid (NR), moderní formu vitamínu B3. Druhou možností jsou kombinace, kde se NR spojuje s rostlinnými polyfenoly, jako je již zmíněný resveratrol, quercetin, apigenin nebo fisetin.

Podobně jsou postavené i produkty:

- BrainMax NAD+ RiaGev®: představuje čistší variantu zaměřenou na samotný nikotinamid ribosid.
- BrainMax NAD+ Eternal: kombinuje NR s vybranými polyfenoly a nabízí širší složení v jednom produktu.

Výběr pak záleží hlavně na tom, zda preferujete minimalistické řešení s důrazem na jednu klíčovou látku, nebo komplexnější kombinaci více složek v jedné kapsli.

NAD+ jako součást celku

NAD+ není žádná zázračná zkratka. Je to přirozená součást buněčné biologie – něco, co tu bylo dávno předtím, než se o tom začalo mluvit. Tělo si ho umí vytvářet samo, ale potřebuje k tomu živiny, stabilní režim, dostatek spánku, přiměřený pohyb i kontakt se sluncem. Na tento přirozený základ dnes navazují i některé doplňky stravy, které pracují s prekurzory NAD+ nebo jejich kombinacemi s dalšími látkami. Mohou být součástí širšího přístupu – ne náhradou životního stylu, ale jeho doplněním. Ať už se rozhodnete jakkoli, největší smysl dává začít u toho, co máte každý den ve svých rukou – běžné návyky, které tvoří základ fungování těla.