Mýty o bezlepkové stravě: Co říká věda

Bezlepková strava je dnes jedním z často diskutovaných témat ve světě výživy. Na jedné straně stojí lidé, kteří na ni nedají dopustit a tvrdí, že se jim díky ní změnil život. Na druhé straně odborníci, kteří varují před slepým následováním módních trendů. V médiích i na sociálních sítích se objevuje celá řada protichůdných informací – a pro běžného člověka je těžké se v nich vyznat.

Možná i vy máte ve svém okolí někoho, kdo zcela vyřadil lepek ze svého jídelníčku a přísahá, že se cítí lépe. Ale je to opravdu zásluha bezlepkové stravy? A co na to říká věda? V tomto článku se podíváme na nejčastější mýty o bezlepkové stravě a nabídneme srozumitelné odpovědi, které vám pomohou se v celé problematice zorientovat.

Obsah

• Proč se o bezlepkové stravě tolik mluví
• 5 nejčastějších mýtů o bezlepkové stravě
• Jak přistupovat k bezlepkové stravě
• Lepek: Pravda mezi mýty a realitou

Proč se o bezlepkové stravě tolik mluví

Lepek je bílkovina, která se přirozeně nachází v obilovinách, jako je pšenice, žito nebo ječmen. Díky němu má chléb nadýchanou strukturu a těsto při pečení drží pohromadě. V běžném jídelníčku jde o naprosto standardní součást, se kterou se lidé setkávají každý den.

V posledních letech se ale začalo více mluvit o takzvané bezlepkové stravě. Nejde přitom jen o řešení pro lidi, kteří mají celiakii nebo alergii na pšenici. Právě z těchto konkrétních situací sice vzešel širší zájem o bezlepkovou stravu, ale postupně se z ní stal výrazný trend – nejen mezi sportovci či veřejně známými osobnostmi, ale i mezi lidmi, kteří hledají nové způsoby stravování.

V médiích a na sociálních sítích se začalo objevovat množství doporučení, tipů a osobních zkušeností. Potravinářský průmysl na to reagoval rychle a v regálech obchodů se objevila pestrá nabídka produktů označených jako „bezlepkové“.

S rostoucí popularitou ale vzniká i mnoho nejasností. Často se objevují protichůdné názory – někdo tvrdí, že bez lepku je jídelníček vždy lepší, jiný zase říká, že na tom nezáleží. Právě proto je užitečné se na toto téma podívat blíže, oddělit fakta od domněnek a uvést některé rozšířené mýty na pravou míru.

5 nejčastějších mýtů o bezlepkové stravě

S bezlepkovou stravou je dnes spojeno mnoho představ, které se šíří rychleji než fakta. Často jde o zjednodušené závěry nebo zkreslení, které pak získávají sílu opakovaným sdílením. Abychom v tom udělali pořádek, podíváme se na pět nejčastějších mýtů:

Mýtus 1: Bezlepková strava je prospěšná pro každého

Často se objevuje představa, že pokud člověk vyřadí lepek, automaticky se začne stravovat zdravěji. Ve skutečnosti to ale není tak jednoduché. Odborné zdroje ukazují, že samotná přítomnost nebo nepřítomnost lepku v jídelníčku neurčuje jeho kvalitu. Rozhodující je celková skladba potravin – tedy zda je jídelníček vyvážený, pestrý a obsahuje dostatek základních živin.¹

Bezlepková strava má své nezastupitelné místo pro lidi, kteří se lepku vyhýbají z jasně daných a to zdravotních důvodů. Pro tuto část populace je skutečně přínosná. U většiny ostatních lidí však není žádný důkaz, že by vynechání lepku samo o sobě přineslo benefity.

Naopak, při zbytečném vyřazování lepku mohou nastat i komplikace – a to zejména tehdy, pokud lidé sáhnou po průmyslově vyráběných bezlepkových produktech, které bývají chuťově vylepšované cukrem, tukem či aditivy. Výsledkem pak může být jídelníček, který je nutričně méně hodnotný než ten původní. Proto je dobré přemýšlet nejen nad tím, co ze stravy vyřazujeme, ale i čím to nahrazujeme.

Mýtus 2: Lepek způsobuje přibírání na váze

Další rozšířený názor říká, že lepek je hlavním viníkem přibírání na váze. Vědecké poznatky ale ukazují, že takto přímo to nefunguje. Lepek je pouze jednou ze složek obilovin a nemá žádný zvláštní vliv na metabolismus, který by způsoboval ukládání tuku.²

Skutečné příčiny nárůstu hmotnosti souvisí spíše s celkovým množstvím přijaté energie a výběrem potravin. Pokud člověk jí více, než vydá, tělo přebytek ukládá – bez ohledu na to, zda jídlo obsahovalo lepek, nebo ne. Často jde o kombinaci kaloricky bohatých jídel, nedostatku pohybu a nepravidelného stravování.

Pocit, že po vyřazení lepku dojde k úbytku hmotnosti, může být spíše důsledkem změny životního stylu. Lidé často začnou více přemýšlet o svém jídelníčku, vyřadí průmyslově zpracované potraviny a nahradí je čerstvějšími surovinami. Právě tento posun – nikoli samotná absence lepku – pak může vést k úpravě hmotnosti.

Mýtus 3: Bezlepková dieta má lepší vliv na trávení u všech

Často se říká, že pokud člověk vynechá lepek, automaticky se mu „zlepší trávení“. To je ale příliš zjednodušený pohled. Jsou lidé, kteří lepek opravdu musí vynechat – například při celiakii nebo alergii na pšenici. U části populace se také hovoří o takzvané citlivosti na lepek, kde se objevují nepříjemné reakce bez prokazatelné alergie. Podobně se někdy zaměňuje i s jinými zažívacími potížemi, například s dráždivým tračníkem (IBS).

Pro většinu lidí je ale lepek běžnou součástí jídelníčku, kterou bez problémů tráví. Není žádný důkaz, že by vynechání lepku automaticky přineslo lepší pocit nebo funkci trávicí soustavy, pokud k tomu není konkrétní důvod.

Zajímavým aspektem je i tzv. placebo efekt – když člověk uvěří, že mu určitá změna prospěje, může se opravdu začít subjektivně cítit lépe. To ale neznamená, že samotná látka (v tomto případě lepek) byla původní příčinou potíží.

Mýtus 4: Bezlepkový výrobek = zdravý výrobek

Na první pohled může označení „bezlepkové“ působit jako záruka kvality a zdravější volby. Realita ale bývá složitější. Bezlepkové výrobky jsou totiž často technologicky náročnější na výrobu – aby měly podobnou strukturu a chuť jako běžné pečivo nebo těstoviny, musí výrobci přidávat různé náhrady a doplňující suroviny.

Výsledkem je, že některé produkty mohou mít vyšší obsah cukru, tuku nebo různých aditiv. Tím se sice zlepší chuť a konzistence, ale nutriční hodnota nemusí být lepší než u standardních variant s lepkem. V některých případech mohou být dokonce méně výživné, například s nižším obsahem bílkovin či vlákniny.

Proto se i u bezlepkových potravin vyplatí číst složení a porovnávat jednotlivé výrobky. Ne každé balení s nápisem „gluten-free“ je automaticky zdravější volbou – skutečně záleží na tom, jaké ingredience obsahuje a jak zapadá do celkového jídelníčku.

Mýtus 5: Lepek je moderní „jed“

Na sociálních sítích nebo v některých knihách se občas objevuje tvrzení, že lepek je „novodobý jed“ a že lidstvo ho začalo jíst teprve nedávno. Takové představy ale ignorují historická fakta. Obiloviny obsahující lepek patří mezi základní potraviny už tisíce let. Archeologické nálezy dokládají, že lidé je pěstovali a zpracovávali už v období prvních zemědělských civilizací na Blízkém východě. Chléb a další obilné produkty byly nedílnou součástí stravy ve starověku i středověku a jejich význam přetrvává dodnes.

Tvrzení, že lepek je „moderní hrozbou“, je zavádějící. Lepek není nová složka potravy – lidé ho konzumují po generace. Co se změnilo, je spíše způsob zpracování potravin a celkový charakter jídelníčku v moderní době, kde často převažují průmyslově vyráběné produkty. Vnímat lepek jako „jed“ proto nedává smysl – mnohem podstatnější je uvažovat o celkovém složení a kvalitě stravy. Pokud se někdo rozhodne pro bezlepkovou variantu, měl by pečlivě sledovat složení výrobků a původ surovin, aby byly skutečně kvalitní a výživově hodnotné.

Jak přistupovat k bezlepkové stravě

V dnešní době je snadné narazit na množství protichůdných názorů o tom, co jíst a co nejíst. U bezlepkové stravy to platí dvojnásob. Jak se tedy v informacích vyznat a přistupovat k jídelníčku s rozumem?

1. Ověřujte zdroje informací

Na internetu najdete spoustu doporučení, ale ne všechna jsou založená na vědeckých poznatcích. Vždy je dobré hledat informace z důvěryhodných zdrojů – odborných článků, oficiálních organizací nebo od kvalifikovaných výživových poradců. Stejně tak se vyplatí sledovat složení výrobků na etiketách a věnovat pozornost kvalitě surovin, například u produktů v bio kvalitě.

2. Naslouchejte vlastnímu tělu

Pokud má někdo podezření, že mu některé potraviny způsobují potíže, může být užitečné sledovat reakce svého těla – třeba pomocí krátkodobého jídelního deníku. Samotný pocit ale není důkaz, proto je vhodné se neřídit jen dojmy.

3. Kdy má vyřazení lepku smysl

Skutečné důvody k vyřazení lepku nastávají jen v konkrétních případech – například při celiakii nebo alergii na pšenici, kde je to nezbytné. Pro většinu lidí ale není nutné lepek z jídelníčku vyřazovat, pokud k tomu není jasný důvod.

4. Nebojte se poradit s odborníkem

Pokud se někdo rozhoduje o zásadní změně jídelníčku, nebo má pocit, že mu určité potraviny způsobují obtíže, je vždy vhodné poradit se s lékařem či výživovým specialistou. Jen odborník dokáže pomocí vyšetření určit, zda jde o celiakii, alergii na pšenici nebo jiný důvod, a doporučit další postup.

5. Rozumný přístup k jídlu

Kdo lepek ze zdravotních důvodů nesmí, je to samozřejmě v pořádku – i v bezlepkovém jídelníčku je ale důležité dbát na pestrost a vybírat potraviny s rozmyslem. Pro ty, kteří se lepku vyhýbat nemusí, platí, že mnohem podstatnější než vyřazování jedné složky je zaměřit se na celkovou kvalitu a vyváženost stravy.

„Čerstvé potraviny, ovoce, zelenina, luštěniny, kvalitní zdroje bílkovin a celozrnné obiloviny tvoří základ, který podporuje zdravý životní styl,“ říká Lucie Konečná, odbornice na zdravý životní styl, BrainMarket.cz.

Lepek: Pravda mezi mýty a realitou

Lepek je jen jednou z mnoha součástí naší stravy. To, zda ho v jídelníčku mít, nebo vynechat, je vždy individuální rozhodnutí – a mělo by vycházet z konkrétních potřeb, ne z módních vln. Bezlepková dieta není univerzální recept, který by automaticky přinesl lepší výsledky pro každého. Smysl má především u lidí, kteří se lepku musí vyhýbat z jasně daných důvodů. Pro ostatní je mnohem důležitější pestrost, vyváženost a kvalita celkové stravy. Vaše volba by proto měla být vědomá: ne podle trendů nebo rychlých doporučení na internetu, ale podle toho, co skutečně dává smysl pro váš životní styl a dlouhodobý přístup k jídlu. 

Zdroje:

1. Wall, E., & Semrad, C. (2024). Celiac Disease, Gluten Sensitivity, and Diet Management.. Current gastroenterology reports. https://doi.org/10.1007/s11894-024-00931-x.
2. Bektas, A., Ulusoy, M., Özsarı, L., & Özel, A. (2024). The Effects of Gluten on Weight Gain, Hematological, Biochemical, and Various Endocrinological Parameters. The Turkish Journal of Gastroenterology, 35, 178 - 185. https://doi.org/10.5152/tjg.2024.23210

Související články:

• Lepek: Cenná složka pečiva, občas celoživotní problém
• Jak zvládnout chuť na sladké a podpořit zdravější stravování
• Protizánětlivá strava: Vhodné potraviny a jídelníček na 3 dny
• Co jíst před tréninkem? 6 nejlepších předtréninkových jídel.
• Únava po jídle: 12 důvodů a tipy, jak ji zvládnout
• Kombucha - fermentovaný nápoj pro lepší trávení i zdraví střev.
• Fermentace pro zdravá střeva a imunitu