Břicho jako balón? Co za tím stojí a jak si pomoci

Každý to někdy zažil – běžné jídlo, na talíři nic zvláštního, a přesto během hodiny pocit, jako by se v břiše rozjel balónový festival. Kalhoty tlačí, žaludek je těžký a v zrcadle to vypadá, jako by se v pase náhle objevilo pár centimetrů navíc. Nadýmání není jen nepříjemné, často narušuje běžné fungování během dne a snižuje komfort i sebevědomí. Přestože je běžné vinit za nadýmání samotné jídlo, pravda bývá složitější. Nezáleží jen na tom, co se jí, ale také jak, kdy a v jakém psychickém rozpoložení. Dobrou zprávou však je, že většinu příčin lze při troše úsilí ovlivnit. A právě proto se vyplatí pochopit, co se v těle při nadýmání děje – a hlavně proč.

Co se v těle děje?

Nadýmání je výsledkem nadměrného množství plynu nebo vzduchu, který se hromadí v trávicím traktu. Tento tlak ve střevech způsobuje nejen nepříjemné pocity, ale také viditelné nafouknutí břicha, bolest nebo pocit plnosti, i když se nesnědlo nijak velké množství jídla.

Za tyto potíže často může zpomalené trávení, nevhodná kombinace jídel, ale také narušená rovnováha mikrobiomu – tedy souboru „hodných“ a „zlých“ bakterií, které hrají v trávicím systému klíčovou roli. Významnou roli má i stres, který přímo ovlivňuje činnost nervového systému propojeného s trávicí soustavou.

Nejčastější příčiny nadýmání a co s nimi dělat

1) Rychlé jedení a polykání vzduchu

V hektickém režimu, kdy se jí v autě, u počítače nebo mezi schůzkami, bývá trávení to poslední, na co se myslí. Jídlo se často hltá, kousání je minimální a mezi sousty není čas na oddech. Takový způsob stravování vede nejen k polykání vzduchu, ale i k mechanickému přetížení trávicího systému. Výsledkem je protestující břicho a nepříjemné pocity.

Pomoci může vědomé zpomalení při jídle – soustředit se na každé sousto, důkladně kousat, jíst bez telefonu a v klidném prostředí. I krátká pauza před jídlem a vědomé nadechnutí udělají víc, než by se zdálo.

2) Nevhodné kombinace potravin

I když je každý druh jídla samostatně v pořádku, jejich kombinace může trávicí trakt pěkně potrápit. Typickým příkladem je konzumace ovoce ihned po hlavním jídle, nezpracované luštěniny nebo syrová zelenina večer. Nevhodná kombinace potravin může narušit trávení a vést k nepříjemným projevům, jako je kvašení nebo nadýmání.¹

Vhodné je sledovat, které kombinace jídla a časování způsobují problémy – vést si krátký deník, kde si poznamenat, co a kdy bylo snědeno, a jak se tělo cítí poté. Takto lze postupně odhalit vlastní „kritické kombinace“.

3) Laktózová intolerance nebo citlivost na lepek

Některé intolerance zůstávají dlouho nerozpoznané, protože se projevují „jen“ nadýmáním – bez vyrážek nebo jiných výraznějších příznaků. Laktóza, ale i lepek mohou u citlivějších jedinců způsobit nadměrnou tvorbu plynu, tlak a diskomfort.

Dobrým nástrojem k odhalení potravinové nesnášenlivosti je eliminační test – tedy krátkodobé vyřazení podezřelé potraviny (např. mléko nebo pečivo) na 7–10 dní a následné sledování tělesné reakce při jejím opětovném zařazení.

4) Přemnožení špatných bakterií ve střevech

Ve střevech sídlí miliardy bakterií, které mají zásadní vliv na celkové zdraví i trávení. Pokud dojde k jejich nerovnováze – například vlivem nevhodné stravy, stresu nebo užívání antibiotik – může se objevit dysbióza,² tedy přemnožení nežádoucích druhů, což vede k nepříjemným projevům, jako je plynatost, nadýmání, únava nebo podráždění. K nápravě může pomoci zařazení vlákniny, která slouží jako potrava pro prospěšné bakterie, stejně jako omezení cukru a alkoholu, které podporují růst škodlivých mikrobů. Vhodně zvolená probiotika mohou rovnováhu střevního prostředí účinně podpořit.

5) Stres a nervový systém

Stres ovlivňuje trávení více, než si většina lidí připouští. Napětí v těle, zrychlený tep a zvýšená produkce stresových hormonů zpomalují činnost trávicího traktu. Když je tělo ve stresu, jídlo není priorita – trávení se zpomalí,³ živiny se hůř vstřebávají a vzniká pocit nafouknutí. Úlevu může přinést dechové cvičení, adaptogeny (např. ashwagandha) případně doplňování hořčíku, který přispívá ke zklidnění nervového systému.

6) Nedostatek trávicích enzymů a žaludeční kyseliny

U mnoha lidí, dochází k poklesu přirozené tvorby trávicích enzymů⁴ a žaludeční kyseliny. To může paradoxně vést k tomu, že i „zdravé“ jídlo se tráví pomalu a způsobuje nadýmání. Pro tělo je totiž náročné rozkládat živiny bez podpory těchto látek.

Hořké byliny, jako je hořec nebo pelyněk, jsou tradičně využívány pro normální trávení jídla zejména díky své hořké chuti. Enzymatické doplňky se běžně používají před většími jídly. Někdo také volí lžíci jablečného octa před jídlem – vždy je však vhodné přihlédnout k individuální toleranci.

Co opravdu pomáhá – doplňky stravy, které mají smysl

Některé doplňky stravy mohou být při nadýmání skutečně užitečné – pokud se používají správně a ve vhodný čas. Rozhodně by ale nikdy neměly nahrazovat pestrou stravu nebo řešení příčiny problému.

Při nadýmání a trávicím diskomfortu se často využívají tyto kategorie doplňků stravy:

• Probiotika – obnova mikrobiomu (ideálně vícedruhová, včetně Bifidobacterium)
• Trávicí enzymy – používají se při větších jídlech
• Hořčiny – tradičně využívány v souvislosti s trávením
• Psyllium nebo akáciová vláknina – živina pro zdraví prospěšné bakterie ve střevech
• Adaptogeny + magnesium – podpora organismu při psychickém napětí
• Máta peprná – přispívá k normální činnosti trávicí soustavy

Závěr

Nadýmání není třeba brát jako samozřejmost nebo neřešitelný stav. Pokud se objevuje pravidelně, stojí za to hledat příčinu – začít u způsobu stravování, upravit složení jídelníčku, eliminovat stres, nebo vyzkoušet cílenou podporu pomocí doplňků. Zkrátka zjistit, co způsobuje obtíže, kdy se objevují, a co je naopak zlepšuje. S vědomým přístupem a trochou trpělivosti se dají výsledky nejen dosáhnout, ale i udržet.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět na mail korektura@brainmarket.cz. Děkujeme!

¹Pande, A. (2015). Food Combination: Most Accredited Area in the Field of Research. Quest-The Journal of UGC-HRDC Nainital, 9, 130-132.

²Santana, P., Rosas, S., Ribeiro, B., Marinho, Y., & De Souza, H. (2022). Dysbiosis in Inflammatory Bowel Disease: Pathogenic Role and Potential Therapeutic Targets. International Journal of Molecular Sciences, 23.

³Bhatia, V., & Tandon, R. (2005). Stress and the gastrointestinal tract. Journal of Gastroenterology and Hepatology, 20.

⁴Brown, N., Levine, J., & Zenilman, M. (2011). Age-Related Changes in the Gastrointestinal Tract. , 711-727.