Vitamín E a tokotrienoly: Proč záleží na formě, ne jen na množství?

Co je vitamín E a proč není jen jeden?

V těle každý den probíhá spousta procesů, které si ani neuvědomujeme, ale mají zásadní vliv na naše fungování. Podílí se na nich i látky, o kterých se příliš často nemluví. Vitamín E je jednou z nich. Obvykle je vnímán jako jedna konkrétní složka, ale ve skutečnosti jde o skupinu několika forem, které se od sebe liší. Každá z nich má své specifické vlastnosti a uplatnění. Jednou z méně známých částí této skupiny jsou tokotrienoly. Proč právě tokotrienoly začínají víc přitahovat pozornost?

Jak vitamín E funguje v těle?

Vitamín E působí v těle nenápadně, ale hraje důležitou roli v mnoha tkáních. Nejčastěji se zmiňuje forma zvaná alfa-tokoferol, protože se vyskytuje v běžné stravě nejvíce a tělo ho umí dobře využít díky speciálním přenašečům. Právě proto je také nejčastější složkou doplňků stravy. Celá tato skupina látek má společnou vlastnost – je rozpustná v tucích. Aby je tělo dokázalo vstřebat, musí být součástí jídla, které tuk obsahuje. Po vstřebání se vitamín E ukládá do tukových tkání a tělo s ním pracuje podle aktuální potřeby. Ne všechny formy se ale v těle chovají stejně – některé mají výsadní postavení, jiné se vydávají jinou cestou. A právě tam začíná být zajímavé podívat se blíž na tokotrienoly.

Tokotrienoly: méně známá, ale výjimečná forma vitamínu E

Tokotrienoly dlouho stály ve stínu známějších tokoferolů. A přitom jsou nedílnou součástí stejné skupiny látek – vitamínu E. Jde o čtyři přirozeně se vyskytující sloučeniny, které se od tokoferolů liší především svou strukturou a tím, jak se v těle chovají. Jsou menší, pružnější a snadněji pronikají do buněčných membrán, kde se mohou uplatnit tam, kde je prostředí pro buňky náročnější. Zatímco tokoferoly tělo rozesílá cíleněji díky speciálním přenašečům, tokotrienoly se vydávají vlastní cestou – a právě díky tomu se dostávají i do míst, kam se jiné formy nemusí tak snadno dostat. I když jsou stále méně známé, pozornost, kterou začínají získávat, není náhodná. To je i důvod, proč jsme této formě dali přednost v našem komplexu vitamínu E.

Jak tělo zpracovává různé formy vitamínu E

Vitamín E přijímáme ze stravy. Aby ho tělo mohlo využít, potřebuje nejen samotné látky, ale také již zmíněné tuky, které napomáhají jeho vstřebávání. Po strávení se vitamín E přesune do lymfatického systému a poté do jater, kde se jednotlivé formy „roztřídí“ a posílají dál po těle. Játra přirozeně zvýhodňují právě alfa-tokoferol, protože pro něj existuje specifický přenašeč.

Tokotrienoly takový přenašeč nemají, ale to neznamená, že by se v těle neuplatnily. Díky své menší velikosti a flexibilnější struktuře si dokážou najít cestu do míst, kde jsou potřeba – například do buněk, které jsou vystaveny zátěži. V těle pak vitamín E zůstává delší dobu, protože se ukládá do tukových zásob. Tělo si ho ale samo vytvořit neumí, a proto je odkázáno na jeho příjem z vnějších zdrojů.

Strava a vitamín E: kolik toho pokryje jídelníček?

Vitamín E se přirozeně vyskytuje v celé řadě potravin, především v těch, které obsahují kvalitní rostlinné tuky. Patří mezi ně slunečnicový, pšeničný, olivový nebo řepkový olej. Dalšími zdroji jsou semena, ořechy, listová zelenina, avokádo, klíčky či celozrnné obiloviny. V menším množství se objevuje také v některých luštěninách, tučnějších mořských rybách a vejcích z volného chovu.

Tokotrienoly jsou na tom jinak. V běžném jídelníčku se objevují spíš výjimečně. Jejich nejbohatšími přírodními zdroji jsou specifické suroviny – například rýžové otruby, nerafinovaný palmový olej, annatto nebo některé druhy obilovin. Protože se tyto potraviny konzumují jen zřídka, bývá příjem tokotrienolů přirozenou cestou poměrně nízký.

K čemu vitamín E přispívá? Tichý ochránce buněk

Vitamin E přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem. To je jeho hlavní potvrzená role, která se vztahuje na celou tuto skupinu. Buňky v našem těle jsou denně vystaveny různým vlivům – zvenčí i zevnitř. Přestože si to neuvědomujeme, probíhá neustálý souboj mezi tím, co buňky zatěžuje, a tím, co je chrání. Vitamín E patří k těm tichým spojencům, kteří se do tohoto procesu zapojují právě tam, kde je nejvíce potřeba.

Potřebujete doplnit vitamín E? Jak to poznat?

Dlouhodobý nedostatek se může projevit nenápadně – člověk se cítí unavený, hůře regeneruje, nebo bývá podrážděný. U dětí, hlavně těch narozených předčasně, může být potřeba vyšší a stravou hůře pokrytá. Snížený příjem se nemusí projevit okamžitě, ale s odstupem času může ovlivnit celkovou pohodu i schopnost zvládat každodenní zátěž. Proto má smysl uvažovat nejen o tom, zda vitamín E přijímáme, ale i v jaké podobě – a zda dáváme tělu šanci využít celé jeho spektrum.

Závěr: Není to jen o dávce, ale o celé škále forem

Vitamín E bývá často zmiňován jen okrajově, přestože v těle plní důležitou funkci. Tokotrienoly, méně známá součást této skupiny, si ale právem získávají větší pozornost. Nabízejí širší pohled na to, jak tělo pracuje s různými formami a proč se vyplatí vnímat nejen množství, ale i pestrost. Doplňují to, co běžně přijímané formy nezvládnou pokrýt samy. A čím lépe rozumíme jejich roli, tím snáz si můžeme vybrat, co tělu nabídnout, aby mohlo fungovat vyrovnaně a přirozeně.