V tomto článku se proto dozvíte, co probiotika vlastně jsou a jakou roli hrají v rovnováze střevního mikrobiomu. Zjistíte, jaké konkrétní kmeny bakterií se často zmiňují v souvislosti s trávením, přirozenou obranyschopností i celkovým komfortem. Také vám poradíme, kdy je vhodné probiotika užívat a jak vybrat ta nejkvalitnější – a podíváme se i na probiotika speciálně pro ženy a na probiotika vhodná na cestování.
Věděli jste, že naše tělo obsahuje víc mikroorganismů než buněk? A co kdyby vám někdo řekl, že rovnováha střevního mikrobiomu – tedy mikroorganismů převážně sídlících v tlustém střevu – může hrát důležitou roli i v naší přirozené obranyschopnosti? Už před více než 2500 lety Hippokrates prohlásil, že „vše začíná ve střevech“.
Obsah
- Co jsou probiotika?
- Mikrobiota a mikrobiom
- Praktické tipy pro podporu mikrobiomu
- Probiotické kmeny a jejich funkce
- Kdy užívat probiotika?
- K čemu jsou probiotika a jak fungují?
- Jak vybrat kvalitní probiotika?
- Probiotika speciálně pro ženy
- Probiotika vhodná na cestování
- Začněte pečovat o svůj střevní mikrobiom
Co jsou probiotika?
Probiotika jsou mikroorganismy, které mají v lidském organismu své místo. Mnozí si je spojují jen s obdobím po užívání antibiotik, kdy je doporučováno jejich zařazení. To ale není jediný důvod, proč se o ně zajímat – důležitou roli hrají i v rovnováze střevního mikrobiomu, který souvisí s přirozenými procesy v našem organismu.
Samotná probiotika jsou soubor živých bakterií, které se přirozeně vyskytují v těle i na jeho povrchu. Jejich název pochází z řečtiny: „pro“ a „biota“ znamená „pro život“. Přestože se bakterie obvykle vnímají spíše negativně, u probiotik jde o druhy, které v optimální rovnováze přispívají k přirozeným procesům v těle.

Mikrobiota a mikrobiom
Mikrobiota je soubor všech mikroorganismů, které osidlují naše tělo. Pojem střevní mikrobiota se používá pro označení mikroorganismů nacházejících se ve střevech. Mikrobiom naopak představuje soubor genetické informace, kterou si tyto mikroorganismy nesou.
Naše střeva jsou osídlena miliardami bakterií a mikroorganismů, které vytvářejí jedinečné prostředí. Představte si mikrobiom jako různorodou komunitu organismů, které spolupracují a podílejí se na udržování rovnováhy v těle. Mikrobiom každého člověka je jedinečný – žádní dva lidé nemají stejné složení mikrobiálních buněk, dokonce ani dvojčata. Menší množství bakterií se nachází už v žaludku a tenkém střevě, největší koncentrace je ale v tlustém střevě. Jde o jakýsi „ekosystém“ složený z různých druhů bakterií a virů, který přispívá ke stabilitě (homeostáze).
Tyto mikroorganismy jsou v našem těle od chvíle, kdy se narodíme. Novorozenec se s prvními bakteriemi setkává už při průchodu porodními cestami matky, což je přirozený způsob prvotního osídlení střevního mikrobiomu. V případě císařského řezu probíhá tento proces jiným mechanismem, protože dítě nepřijde do kontaktu s bakteriemi z porodních cest. Prvotní kolonizace tak spouští řetězec procesů v gastrointestinálním traktu, které vytvářejí základ pro rovnováhu střevního prostředí.
K narušení rovnováhy mohou přispívat různé faktory: psychické vypětí, časté užívání antibiotik, nadměrná konzumace alkoholu, strava bohatá na průmyslově zpracované potraviny, umělá sladidla a další chemická aditiva. Na rovnováhu mikrobiomu může mít vliv také nedostatek vlákniny, příliš sterilní prostředí, kterému jsme často vystaveni už od dětství, i dlouhodobě vysoká míra psychického vypětí.
Praktické tipy pro podporu mikrobiomu
- Rozmanitá strava s dostatkem vlákniny: Zařaďte do jídelníčku více zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných potravin a ořechů. Vláknina je důležitou součástí běžného jídelníčku a přirozeně se pojí s vyváženým stravováním.
- Fermentované potraviny: Do jídelníčku můžete pravidelně zařazovat i fermentované potraviny, jako je jogurt, kefír, kysané zelí, kimchi, jablečný ocet nebo kombucha.
- Dostatek tekutin: Pravidelný pitný režim je vhodné udržovat dlouhodobě, zejména pokud máte ve stravě více vlákniny.
- Méně průmyslově zpracovaných potravin a cukru: Strava bohatá na vysoce zpracované potraviny a nadbytek cukru může být v jídelníčku snadno zastoupená, proto se vyplatí hlídat jejich množství a vybírat co nejkvalitnější suroviny.
- Doplňky stravy s probiotiky: Pokud probiotika ve stravě nemáte pravidelně, lze zvážit i doplňky stravy. Důležité je sledovat složení, konkrétní kmeny a způsob užívání.
- Pravidelný pohyb: Pohyb je přirozenou součástí životního stylu a hodí se zařazovat ho pravidelně, ideálně každý den alespoň v menší míře.
- Kvalitní spánek: Pravidelný režim a dostatek spánku patří mezi základní pilíře každodenního fungování.
- Psychická pohoda: Dlouhodobé psychické vypětí může ovlivňovat celkový komfort. Pomoci může například relaxace, dechová cvičení, pobyt venku nebo jóga.

Probiotické kmeny a jejich funkce
Za jeden z hlavních úkolů probiotik se považuje udržování mikrobiální rovnováhy. Pokud dojde k jejímu narušení, může se projevit ve prospěch „zlých“ bakterií. Rovnováhu lze podpořit i vhodně zvolenou stravou. V ideálním případě by se probiotické potraviny měly v jídelníčku objevovat pravidelně. Jejich výběr je pestrý – od kysaného zelí a jiných fermentovaných (kvašených) potravin, přes kefír, jogurty až po kombuchu, která je dnes velmi oblíbená. Stále častěji se zmiňuje také kimchi, pikantní korejské jídlo připravované z nakládaného zelí spolu s kořením a chilli papričkami. Díky procesu kvašení se od čerstvé zeleniny výrazně liší chutí i složením.
Probiotika dělíme na různé kmeny, kdy každý kmen má svou roli v našem mikrobiomu. Uvedeme si několik probiotických kmenů, které jsou spojovány s účinky na střevní prostředí i fungování imunitního systému.
1.) Bifidobakterium
Bakterií kmenu Bifidobacterium je známo více než 50 druhů a předpokládá se, že každý druh má trochu jinou funkci. Tento kmen bakterií patří mezi první, které se objevují ve střevech dětí po narození. V dospělosti však obvykle tvoří méně než 10 % všech bakterií v zažívacím traktu. Jednou z hlavních funkcí tohoto kmene je rozklad vlákniny a dalších komplexních sacharidů, které si tělo samo nedokáže strávit. Dále se podílí na vytváření látek, jež mohou bránit množení méně žádoucích bakterií, například rodu E. coli.
2.) Saccharomyces boulardii
3.) Lactobacillus
Bakterie Lactobacillus žijí převážně v tenkém střevě (část střeva, která následuje po žaludku). Probiotika obsahující druhy Lactobacillus se často vybírají jako součást doplňků stravy – jde o „přátelské“ organismy, které se přirozeně pojí s trávením a imunitními procesy. Mezi často zmiňované druhy patří L. acidophilus, L. plantarum a L. paracasei.
Lactobacillus acidophilus se používá v souvislosti s podporou rovnováhy vaginální mikroflóry. Pro tento účel jsou určeny speciální probiotika pro ženy, případně přípravky označované jako vaginální probiotika. Níže se na probiotika pro ženy podíváme podrobněji.
4.) Streptococcus thermophilus
Probiotika jsou vhodné zejména po užívání antibiotik. Úkolem antibiotik je zničit bakterie, které způsobují zdravotní potíže, ale bohužel nerozlišují, zda jde o bakterie prospěšné, nebo nežádoucí. Antibiotika tak mohou výrazně narušit střevní mikrobiom. Proto je důležité užívat probiotika během nebo po antibiotické kůře – ideálně s odstupem alespoň 2 hodin – aby pomohla podpořit přirozenou rovnováhu ve střevech.
Probiotika však mohou být zajímavá i v dalších situacích – například při zhoršeném trávení, pocitu nafouknutého břicha, při nepohodlí v oblasti pokožky, při opakujících se obtížích s mikroflórou, při nadměrné konzumaci alkoholu, nebo u kuřáků, protože kouření mění složení střevního mikrobiomu.
Možné projevy nevyváženého střevního mikrobiomu:
- častější nebo naopak obtížnější vyprazdňování
- pocit nafouknutého břicha / zažívací nepohodlí
- citlivější trávení spojené s nepohodlím
- změny v trávení - střídání komfortu a diskomfortu
- nepohodlí v oblasti pokožky
- intimní komfort (zejména u žen se často zmiňuje souvislost s mikroflórou)
- pocit únavy a nižší energie
Probiotika si lidé často berou s sebou i při cestách do exotických zemí, kde může být střevní mikrobiom vystaven odlišným podmínkám. V takových situacích mohou přispívat k udržení rovnováhy trávení a celkového komfortu. Pod pokličku probiotikům vhodným na cestování se podíváme ještě níže v článku.
Kromě toho mohou být probiotika zajímavá také pro lidi s určitými potravinovými intolerancemi, například v souvislosti s laktózou, kde některé kmeny se spojují s rozkladem mléčného cukru.
K čemu jsou probiotika a jak fungují?
Probiotické bakterie se přirozeně podílejí na udržování prostředí ve střevech. Vytvářejí látky, jako jsou mastné kyseliny, které mohou ovlivnit střevní pH a přispívají k rovnováze mikroflóry.
1.) Probiotika přispívají k rovnováze střevního mikrobiomu
Pokud se probiotika přijímají v dostatečném množství, mohou podporovat přirozenou rovnováhu střevních bakterií. Dostatečná přítomnost probiotik v tenkém střevě je důležitá pro správné fungování trávicího systému. Podílejí se na tom, že pomáhají udržovat stabilní prostředí, přispívají k rovnováze střevní mikroflóry a k podpoře střevní bariéry, která bývá oslabena například vlivem léků nebo stravy.
2.) Probiotika napomáhají pohodě při trávení
Nejčastěji diskutovaným přínosem probiotik je jejich schopnost podporovat správné trávení a pohyb střev (peristaltiku). Přijímaná v dostatečném množství mohou pomoci udržovat rovnováhu střevního mikrobiomu a přispívat k celkovému komfortu při trávení.
Určitě to většina z nás zná – nepohodlí v břiše, pocit nafouknutí nebo změny ve vyprazdňování. Tyto stavy mohou souviset s nerovnováhou střevního mikrobiomu. Některé kmeny probiotických bakterií se přirozeně podílejí na udržování prostředí, které je prospěšné pro vyváženou střevní mikroflóru, a tím pomáhají vytvářet méně prostoru pro nežádoucí mikroorganismy.
3.) Probiotika a přirozená obranyschopnost
Věděli jste, že přibližně 70 % imunitních buněk se nachází právě ve střevech? I proto je stav střevního mikrobiomu považován za důležitý pro správné fungování obranných mechanismů organismu.
Střevní bakterie se podílejí na komunikaci s imunitními buňkami a přispívají k jejich aktivitě. Probiotika mohou podporovat prostředí, které napomáhá přirozené reakci imunitního systému. Rozmanitější střevní mikrobiom bývá spojován se silnější obrannou odpovědí.
4.) Probiotika a tvorba vitamínů a mastných kyselin
Jak už víme, probiotika mohou podpořit vstřebávání živin. Některé střevní bakterie se přirozeně podílejí na tvorbě látek, jako jsou vitamíny skupiny B (například kyselina listová nebo biotin) či vitamín K. Ve střevech navíc vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které hrají důležitou roli při fungování střevního prostředí a celkové rovnováze mikrobiomu.
5.) Probiotika, mozek a nálada
Střeva a mozek spolu úzce komunikují prostřednictvím tzv. Gut–brain axis. Hlavní roli v tomto propojení hraje bloudivý nerv (nervus vagus), který spojuje trávicí trakt s centrálním nervovým systémem a podílí se na řízení řady tělesných funkcí – od srdeční frekvence až po trávení. Tato komunikace je obousměrná, což znamená, že stav organismu i životní styl se mohou promítat do střevního prostředí a zároveň může mít střevní prostředí vliv na celkový komfort.
Střevní bakterie navíc ovlivňují produkci neurotransmiterů – chemických látek, které působí na funkci mozku i náladu. Nejznámějším příkladem je serotonin, tzv. hormon dobré nálady, z něhož se až 90 % tvoří právě ve střevech. Součástí tohoto propojení jsou i další faktory, například komunikace přes imunitní systém, hormonální signály nebo látky vznikající při trávení (například krátkořetězcové mastné kyseliny). Mikrobiom tak nepřímo zasahuje i do spánku, chuti k jídlu a celkového psychického komfortu.
Jak vybrat kvalitní probiotika?
Na trhu je spousta probiotik, která se liší počtem bakterií i zastoupením jednotlivých kmenů. Jak poznat ta vhodná?
1.) Počet kmenů a bakterií
Ne všechna probiotika jsou stejná – různé kmeny bakterií mají odlišné vlastnosti. Na obalu se obvykle uvádí hodnota CFU (kolonie tvořící jednotky), která vyjadřuje množství živých kultur. Důležité je také sledovat, zda jsou konkrétní kmeny ve složení přesně specifikovány. Počet bakterií ale nemusí být vždy směrodatný, záleží i na jejich životaschopnosti a podmínkách skladování. U některých produktů se doporučuje skladování v chladu, aby si kultury zachovaly co nejlepší kvalitu.
2.) Výhoda enterosolventních kapslí
Kvalitní probiotika často využívají enterosolventní kapsle. Tyto kapsle jsou navrženy tak, aby se bakterie dostaly až do střeva a nebyly rozloženy už v žaludku působením trávicích šťáv.
3.) Přidání prebiotické vlákniny
Probiotické bakterie potřebují „potravu“, kterou jim poskytuje prebiotická vláknina. Ve složení ji můžete najít například pod názvem inulin nebo FOS (fruktooligosacharidy). V běžné stravě se nachází třeba v čekance, kořenové zelenině, artyčoku, cibuli nebo česneku.
4.) Kvalita na prvním místě
U doplňků stravy hraje kvalita zásadní roli a u probiotik to platí dvojnásob. Už víme, že probiotika jsou živé organismy, a proto je u nich důležité, aby zůstala životaschopná. Tyto citlivé mikroorganismy musí obstát při celém procesu – od výroby přes balení až po přepravu.
Proto je důležité dbát na kvalitu a pečlivě doplňky stravy vybírat. Při výběru sledujte zejména složení, uvedené bakteriální kmeny, podmínky skladování a také to, zda výrobek obsahuje i prebiotickou vlákninu.
Pokud hledáte kvalitní probiotika, doporučujeme BrainMax Probiotic Complex. Obsahuje 12 pečlivě vybraných kmenů (Bifidobacterium, Lactobacillus, Streptococcus thermophilus) a je obohacen o kořen čekanky, který funguje jako přirozené prebiotikum. Vše je zabaleno v enterosolventních kapslích, které jsou navrženy tak, aby se živé kultury dostaly až do střeva. Díky rozdělení dávky do dvou kapslí lze doplněk užívat dlouhodobě (1 kapsle denně) nebo intenzivněji (2–3 kapsle denně). Dávkování si můžete nastavit podle preferovaného režimu užívání.

Probiotika speciálně pro ženy
Začněte pečovat o svůj střevní mikrobiom
Zdroje:
1. AKATSU, Hiroyasu, Noriyuki IWABUCHI, Jin-Zhong XIAO, Zenjiro MATSUYAMA, Rina KURIHARA, Kenji OKUDA, Takayuki YAMAMOTO a Mituso MARUJAMA. Clinical effects of probiotic Bifidobacterium longum BB536 on immune function and intestinal microbiota in elderly patients receiving enteral tube feeding. 2012.
Související články:





