Progesteron, k čemu je a jak ho mít v dobrých hladinách

Dnešní článek je věnovaný hormonu, který hraje v těle velmi významnou roli, a to konkrétně progesteronu. Přestože si mnoho lidí progesteron spojuje pouze s ženskou plodností a těhotenstvím a mluví se o něm hlavně ve spojitosti s ženami, není pouze ženským hormonem. Je velice důležitý i pro další tělesné funkce, a to i u mužů. V následujících odstavcích se na tento hormon podíváme blíže a rozebereme jeho vliv na jednotlivé funkce našeho organismu. Ve druhé polovině článku se dozvíte, proč je tak důležité si optimální hladinu progesteronu udržovat a jak si k ní můžete pomoci.

Co to ten progesteron vlastně je? 

Progesteron je endogenní steroidní hormon. Molekula progesteronu je derivátem cholesterolu a má v lidském těle řadu funkcí. Jde o hormon produkovaný kůrou nadledvin, u žen vaječníky a během prvních deseti týdnů těhotenství je vylučován také žlutým tělískem, v pozdější fázi těhotenství pak placentou. U mužů je tento hormon produkován varlaty. Je tedy nutné pochopit, že progesteron není pouze ženským hormonem. U žen je progesteron důležitý pro reprodukci a při těhotenství, ale zde jeho role zdaleka nekončí. Jedná se totiž o hormon velmi důležitý i pro muže.

Co vše ovlivňuje progesteron? 

Jak jsme zmiňovali v úvodu, progesteron je důležitým hormonem pro muže i ženy a je důležitý pro mnoho tělesných funkcí. Je potřebný například pro:

• fyzickou a psychickou pohodu
• mozek
• nervovou soustavu
• kosti
• kardiovaskulární systém
• nejen ženský reprodukční systém
• tvorbu dalších životně důležitých hormonů

Reprodukční systém

Progesteron je nejčastěji spojován s těhotenstvím, a někdy je také nazýván „hormonem těhotenství“. V reprodukčním systému má však progesteron mnoho dalších nezbytných funkcí. Mimo těhotenství progesteron reguluje také další reprodukční funkce jako je zrání vajíček a porod. U mužů pak zajišťuje správnou tvorbu a pohyblivost spermií.

Primárně je progesteron známý tím, že připravuje tělo na těhotenství a plní mnoho rolí souvisejících s vývojem plodu. Připravuje tkáňovou výstelku dělohy, aby byla umožněna implantace vajíčka. Pokud je vajíčko oplodněno, pomáhá progesteron během těhotenství udržovat děložní sliznici a je důležitý pro vývoj plodu. Stimuluje růst krevních cév, které zásobují děložní sliznici a žlázy v ní tak, aby vylučovaly živiny, které vyživují rané embryo. Progesteron se stará také o růst prsní tkáně matky a posiluje svaly pánevní stěny při přípravě na porod. Snižuje kontraktilitu hladkého svalstva dělohy, čímž přispívá k prevenci předčasného porodu. Během těhotenství progesteron inhibuje laktaci a po porodu je pokles jeho hladiny jedním ze spouštěčů tvorby mléka.

U mužů progesteron usnadňuje spermiogenezi a syntézu androgenů. Mimo to vytváří aktivitu kationtových kanálků spermií a tím, že vajíčka uvolňují progesteron, ho spermie mohou využívat jako naváděcí signál v pohybu směrem k vajíčkům. Reguluje také hybnost spermií, při jejich cestě ženským traktem, a pro spermie je tak nepostradatelným pro oplodnění vajíčka.

Vaječníky, prsa, děloha

Důležitost hormonální rovnováhy je obrovská. V některých tkáních progesteron spolu s estrogeny spolupracuje, jako je tomu například při kostní tvorbě. U různých tkání však existují významné rozdíly v reakcích na estrogen a progesteron. V některých tkáních je naopak nezbytné, aby progesteron estrogenu vzdoroval. V takových tkáních mohou totiž vysoké hladiny estrogenu a nízké hladiny progesteronu zvyšovat například riziko rozvoje vzniku nádorů. A tak tomu je právě u vaječníků, prsou nebo dělohy. Progesteron částečně snižuje estrogenem vyvolané hojné množení nádorových buněk v lidském těle.

Nervová soustava, mozek a psychický stav

Progesteron patří do důležité skupiny endogenních steroidů nazývaných neurosteroidy a jako takový má hned několik významných funkcí:

• podporuje normální vývoj neuronů v mozku
• má ochranný účinek na poškozenou mozkovou tkáň
• chrání mozkové buňky před smrtí

Mezi další prospěšné účinky progesteronu v rámci nervové soustavy patří například to, že: 

• pomáhá chránit nervové buňky před poškozením
• reguluje metabolismus a kontroluje životaschopnost nervových buněk
• zlepšuje kognitivní funkce včetně učení a paměti
• pomáhá udržovat emoční homeostázu a udržovat psychickou pohodu
• zmírňuje a snižuje riziko deprese, úzkostí, chronického stresu
• snižuje riziko vzniku záchvatů (panických i epileptických)
• významně se podílí na libidu

Progesteron nejenže pomáhá předcházet dalšímu poškození mozku, navíc pomáhá také při neuroregeneraci. Existují důkazy o tom, že progesteron může pomáhat k znovuobnovení poškozených nervových vláken v důsledku traumatu a tím obnovit ztracené vedení nervového signálu.

Kardiovaskulární systém

Účinky progesteronu na kardiovaskulární systém nebyly do nedávna studovány, ale v poslední době dochází k rostoucímu množství důkazů o jeho příznivých účincích na různé kardiovaskulární funkce. Ačkoli to nebylo řadu let rozpoznáno, krevní cévy obsahují funkční progesteronové receptory a jsou progesteronem funkčně regulovány.

Progesteron reguluje strukturu a funkci krevních cév jak za fyziologických, tak i za patologických stavů. Ukazuje se, že progesteron pomáhá snižovat krevní tlak, přispívá k relaxaci hladké svaloviny a pomáhá regulovat syntézu oxidu dusnatého v cévách, což zajišťuje rozšíření cév a lepší průtok krve cévami. Progesteron také normalizuje srážlivost krve a cévní tonus. V neposlední řadě stimuluje tvorbu nových krevních cév.

Kromě výše uvedených funkcí má progesteron také metabolické účinky. Ty mají za následek především zlepšení lipidového profilu a to snížením „zlého“ LDL-cholesterolu a zvýšením „hodného“ HDL-cholesterolu, což má významný vliv na funkci kardiovaskulárního systému.

Imunitní systém

Progesteron zvyšuje koncentraci bílých krvinek v krvi a reguluje imunitní odpověď. Navíc má antioxidační vlastnosti a snižuje koncentraci volných kyslíkových radikálů, čímž chrání buňky před jejich poškozením. Vlastnosti progesteronu mohou hrát významnou roli pro lepší průběh onemocnění covid-19 a jiných nemocí. Mohou také snižovat riziko onemocnění souvisejících s nadměrnou zánětlivou odpovědí, jako jsou autoimunitní onemocnění, alergie, astma a další. Je všeobecně známo, že pokud ženy s autoimunitním onemocněním otěhotní, často u nich dojde k výraznému snížení autoimunitních příznaků. To se děje právě v důsledku vysoké hladiny progesteronu v těhotenském období. 

Kosti

Progesteron spolu s estrogenem vytváří rovnováhu pro maximální minerální hustotu kostí. Vyšší hladiny progesteronu jsou spojeny s vyšší tvorbou kostí. Progesteron stimuluje osteoblasty, což jsou buňky tvořící kosti. O tom, že je progesteron důležitý pro kosti vypovídá také fakt, že ve třetím trimestru těhotenství je mineralizováno 80 % kostry plodu, což se shoduje s maximální rychlostí produkce progesteronu u matky. Dlouhodobější studie léčby progesteronem mohou potvrdit přínos tohoto hormonu pro udržení hustoty kostí několik let po nástupu menopauzy.

Pokožka

Nízké hladiny progesteronu způsobují ztenčení a zvýšené vrásnění kůže Tyto změny urychlují stárnutí kůže, pokožka ztrácí svou pružnost, pevnost a sílu. V rámci studie bylo zjištěno, že progesteronový krém významně zvyšuje elasticitu a pevnost kůže a prokazatelně snižuje vrásky u žen během období přechodu. Tato zjištění naznačují, že progesteron má příznivé účinky proti stárnutí kůže.

Ledviny a játra

Progesteron udržuje tělesnou homeostázu regulací dalších hormonů a tím, že pomáhá vylučovat sodík močí prostřednictvím činností ledvin. Dále normalizuje hladinu zinku a mědi, čímž podporuje zdraví jater, ve kterých se podílí také na metabolismu tukových zásob pro získání energie.

Hormonální rovnováha a zapomenutý progesteron

Progesteron s estrogenem spolupracuje. Je však také nezbytné, aby estrogenu „vzdoroval“ a udržoval ho v rovnováze. Navíc je klíčovým metabolickým meziproduktem při produkci dalších endogenních steroidů, včetně pohlavních hormonů a kortikosteroidů.

Je nutné pochopit, že ženské vaječníky produkují progesteron pouze při ovulaci a existuje stále více důkazů o tom, že mnoho žen dnes pravidelnou ovulaci nemá. Přestože žena pravidelně každý měsíc krvácí, nemusí u ní k ovulaci docházet. Pokud žena neovuluje, neprodukuje progesteron stejně jako je tomu po menopauze, kdy ženy produkují jen málo progesteronu nebo vůbec žádný.

Estrogen je produkován nadledvinami, v tělesném tuku a svalových buňkách. Hladiny estrogenu během přechodu také klesají, ale jeho tvorba v ženském těle pokračuje po celý život, a to i v případě, kdy ženě byly odebrány vaječníky. Zajímavostí je, že některé obézní ženy produkují i po přechodu více estrogenu než hubené ženy v období před menopauzou!

Teoretický základ hormonální terapie předpokládá, že problémy žen v období menopauzy nutně souvisí s nedostatkem estrogenu. Tento přístup však zapomíná na skutečnost, že v menopauze u žen dochází k úplné ztrátě produkce progesteronu, zatímco pokles produkce estrogenu v tomto období je pouze asi 40 %. Mnohdy je tak právě nedostatek progesteronu větším problémem než nedostatek estrogenu. Při nerovnováze těchto hormonů je pro organismus estrogen toxický a může zvyšovat riziko nádoru na prsu, dělohy a vaječníku.

Na co si dát pozor, pokud chceme udržet progesteron v dobrých hladinách

Nerovnováha progesteronu může vzniknout z různých důvodů. Se správnou podporou mohou být Vaše hladiny progesteronu obnoveny a udržovány na optimálních úrovních, proto je důležité tyto příčiny nerovnováhy znát a vědět, jak s nimi zamést a následně udržovat jeho hladinu na optimální úrovni. K příčinám nedostatečné tvorby progesteronu může přispívat zejména:

• hormonální nerovnováha
• dlouhodobý stres
• špatná strava
• toxické látky
• nedostatek nebo nepravidelný spánek
• nedostatek pohybu
• nadměrná pohybová aktivita
• nedostatek odpočinku

Hormonální nerovnováha

V minulém článku Ženská hormonální nerovnováha jsme si popsali, jak spolu hormony souvisí a jak se navzájem ovlivňují. Vychýlení hladiny jednoho hormonu, může ovlivnit všechny další hormony, což bude mít negativní dopady na náš organismus.

Estrogen

Často se uvádí, že je to zejména estrogen, který je zodpovědný za hormonální zmatek. Ukazuje se ale, že progesteron je mnohem důležitější. Ve skutečnosti většina příznaků – od PMS po špatný spánek – pramení z problémů s progesteronem. O progesteronu ale nelze přemýšlet bez estrogenu. Ve správném poměru jsou jako dvě strany houpačky, které se v průběhu menstruačního cyklu rytmicky převažují tam a zpět a je nezbytné mezi těmito dvěma hormony udržovat rovnováhu. Mějte na paměti, že progesteron, který je buď příliš vysoký, nebo příliš nízký, může způsobit řadu problémů. Náhlé ztloustnutí, náladovost a také vyšší pravděpodobnost, že se u Vás rozvine endometrióza či problémy s menstruací. Když máte příliš mnoho estrogenu, máte větší riziko neplodnosti a vzniku nádoru na endometriu (děložní sliznice). Cílem mezi těmito hormony je vždy rovnováha.

Prolaktin

Jedná se o hormon, který vzniká v hypofýze mozku a řídí produkci mateřského mléka (laktaci). Stres zvyšuje prolaktin a příliš mnoho prolaktinu může snižovat hladinu progesteronu.

Kortizol

Při stresové situaci se vytváří kortizol, který tělo aktivuje, aby se mohlo s takovou situací vypořádat. To je naprosto normální a pro život nezbytné. Pokud je ale stres dlouhodobý, kortizol dlouhodobě „krade“ pregnenolon, ze kterého se vytváří jak progesteron, tak i kortizol. Při dlouhodobém stresu je pak produkce progesteronu upozaděna na úkor produkce kortizolu. Navíc se kortizol může vytvářet také z progesteronu, i když se tedy progesteron vytvoří, místo jiných potřebných funkcí se při vystavení stresové situaci využije na výrobu kortizolu. Proto je důležité najít způsoby, jak množství stresu snižovat. Zamyslete se nad oblastmi ve Vašem životě, které vám způsobují největší stres, a pokuste se najít způsoby, jak ho snížit.

Štítná žláza

Také pomalá štítná žláza může snižovat hladinu progesteronu a naopak. Pokud tedy máte nízký obsah hormonů štítné žlázy, nebude se vám vytvářet tolik progesteronu.

Životní styl

Pro optimální hormonální rovnováhu je životně důležitý výběr zdravého životního stylu. Pro optimální hladinu progesteronu je důležitá pravidelnost aktivit, dostatečný a pravidelný spánek, minimální stres, zdravé stravování a pravidelný pohyb a cvičení.

Pravidelnost

Pro celkovou hormonální rovnováhu je důležité nastolení rutiny. Každý den v týdnu se snažte probouzet a chodit spát ve stejnou dobu a ideálně také jíst ve stejnou dobu. Zavedením pravidelného režimu se sníží Vaše stresová reakce, vyrovnáte si metabolismus a pocítíte nárůst energie a zlepšení nálady.

Cvičení

Cvičení je dalším důležitým aspektem, který je třeba zvážit. Ženy s nízkou hladinou progesteronu se často cítí depresivně a unaveně. Mírné cvičení zrychluje metabolismus a zvyšuje uvolňování přirozených endorfinů, což vede ke zvýšení energie a šťastnějším myšlenkám i pocitům.

Vyhýbejte se toxinům 

Enviromentální toxiny přicházejí ve formě stovek různých chemikálií, které mohou ovlivnit Vaše hormony, metabolismus i duševní zdraví. Mohou napodobovat Vaše vlastní hormony, blokovat hormonální receptory nebo měnit hormonální dráhy, což vede k hormonálnímu chaosu. Vyhýbejte se kontaktu s umělými látkami jako jsou: plasty, ftaláty, parabeny a umělé vůně, které jsou součástí mnoha běžných hygienických i kosmetických přípravků. Pozor si dejte také na množství těžkých kovů, které se často nachází v rybách.

Stravovací návyky

Pro podporu optimálních hladin progesteronu, ale i dalších hormonů je důležitou složkou strava. Mnoho potravin prospívá přirozené produkci progesteronu, zatímco jiné potraviny mohou jeho produkci snižovat, a naopak zvyšovat produkci hormonálních disruptorů a tím snížit detoxikační funkce organismu. Pozitivně ovlivnit své hormonální zdraví lze jednoduše pouhou změnou stravovacích návyků. Pokud budete jíst zdravou a vyváženou stravu, dostane se do rovnováhy i Vaše tělo. Zaručíte si zvýšenou energii, lepší spánek, optimální váhu a lepší náladu.

Přirozené potraviny pro udržení zdravého organismu v rovnováze, jsou ty, které jsme jedli po tisíce let, a které se přirozeně vyskytují v životním prostředí a nebyly změněny dnešními výrobními procesy. Stručně řečeno, Vaše jídla by měla obsahovat zeleninu, ovoce, zdravé tuky a bílkoviny. V ideálním případě by polovinu Vašeho talíře měla tvořit zelenina a druhou polovinu kombinace bílkovin, zdravých tuků, luštěnin a celozrnných obilovin. Vyhýbat byste se měli umělým přídatným barvivům, konzervačním látkám a dochucovadlům, přidanému cukru, zpracovanému a uzenému masu a také alkoholu.

Zvyšte množství vlákniny

Rostlinné potraviny obsahují vlákninu, která je schopna vázat toxiny i přebytečný estrogen v trávicím traktu a vyloučit je z těla pryč. Bylo prokázáno, že ženy s vyšším příjmem vlákniny mají méně příznaků souvisejících s nedostatkem progesteronu.

Základní doplňky stravy

Bez ohledu na to, jak zdravě jíme, stále nám hrozí nedostatek určitých živin kvůli nadměrně využívané a o živiny ochuzené půdě. Užívání doplňků stravy jako jsou kvalitní multivitamin nebo omega-3 mastné kyseliny může být jedině ku prospěchu. V dnešní době průmyslově zpracované a na živiny chudé stravy má většina lidí vitamínů a minerálů nedostatek. V přesvědčení, že vše potřebné získáváme ze své zdravé a pestré stravy o jejich deficitu často ani nevíme. Je vhodné chodit na pravidelné preventivní lékařské prohlídky a nechat si zjistit hladinu vitamínů a minerálů z krve. V případě nedostatku určitých živin případně zahájit individuální suplementaci pro jejich vyrovnání.

Bylinky

Naše hormonální zdraví můžeme ovlivnit také dary z přírody. Bylinky můžou být dobrým pomocníkem při ovlivňování hladin hormonů, ale je nutné uvědomit si, že se jedná až o samý vrchol ledovce a nelze spoléhat jen na ně. Pokud budete chtít moc bylin vyzkoušet, je ideální vyhledat odborníky na fytoterapii, který Vám doporučí byliny s ohledem na Vaše konkrétní problémy. Pro představu uvádíme některé z bylin, které mohou ovlivňovat produkci progesteronu:

• Drmek obecný (Vitex agnus-castus) je běžně používaná bylina při ženské hormonální nerovnováze. Ovlivňuje tvorbu a uvolňování různých hormonů hypofýzy. Předpokládá se, že zvyšuje produkci luteinizačního hormonu a zároveň inhibuje uvolňování folikuly stimulujícího hormonu, což podporuje produkci progesteronu.
• Smilax lékařský (sarsaparilla) se používá při různých hormonálních nerovnováhách. Předpokládá se, že má progesteronové účinky a nejčastěji se používá k podpoře luteální fáze menstruačního cyklu.
• Kořen pampelišky (Taraxacum officinalis) neovlivňuje přímo hladiny hormonů, ale naopak podporuje detoxikaci jater. Pokud máme pomalou detoxikaci jater, naše hladiny estrogenu se mohou hromadit, což má za následek relativní nadbytek estrogenu a nedostatek progesteronu.

Shrnutí

Udržování optimálních hodnot progesteronu je životně důležité. U žen jeho hladiny v průběhu cyklu kolísají, přičemž vysokých hodnot dosahují v těhotenství. Pokud se hladiny progesteronu sníží příliš, může to vést ke zdravotním problémům. Nejčastějším problémem nízké hladiny progesteronu je zhoršená funkce reprodukční soustavy u žen, která se může projevovat absencí menstruace, špatnou funkcí vaječníků, či potratem. Navíc je tento hormon velice důležitý také pro náš kardiovaskulární systém, funkce mozku, zdravé kostí a tvorbu spermií. Stejně tak je významný pro naši psychickou pohodu a podílí se na tvorbě dalších důležitých hormonů nezbytných pro další tělesné funkce. Je proto nutné uvědomit si, že nízká hladina progesteronu může negativně ovlivnit fungování celého organismu a pro naše zdraví je potřeba mít nejen dostatečnou hladinu progesteronu, ale zároveň mít i všechny ostatní hormony v rovnováze.

Nikola Blahoušková

Aria Integrative Medicine. (2021). Progesterone and Autoimmune Diseases Dostupné z: https://www.ariaintegrative.com/2020/04/27/progesterone-autoimmune-disease/

Baulieu, E. E., & Schumacher, M. (2000). Progesterone as a neuroactive neurosteroid, with special reference to the effect of progesterone on myelination. Human Reproduction, 15(suppl_1), 1-13.

Benarroch, E. E. (2007). Neurosteroids: endogenous modulators of neuronal excitability and plasticity. Neurology, 68(12), 945-947.

Bowen, R. (2000). Placental Hormones.

Brucker, M. C., & King, T. L. (Eds.). (2015). Pharmacology for women's health. Jones & Bartlett Publishers.

Cable, J. K., & Grider, M. H. (2020). Physiology, Progesterone.

Correia, J. N., Conner, S. J., & Kirkman-Brown, J. C. (2007, May). Non-genomic steroid actions in human spermatozoa. In Seminars in reproductive medicine (Vol. 25, No. 03, pp. 208-220). Copyright© 2007 by Thieme Medical Publishers, Inc., 333 Seventh Avenue, New York, NY 10001, USA.

Di Renzo, G. C., Giardina, I., Clerici, G., Brillo, E., & Gerli, S. (2016). Progesterone in normal and pathological pregnancy. Hormone Molecular Biology and Clinical Investigation, 27(1), 35-48.

Engel, S. R., & Grant, K. A. (2001). Neurosteroids and behavior. International review of neurobiology, 46, 321-348.

Gottfried S. (2013). The Hormone Cure: Reclaim Balance, Sleep, Sex Drive and Vitality Naturally with the Gottfried Protocol.

Holzer, G., Riegler, E., Hönigsmann, H., & Schmidt, J. (2005). Effects and side effects of 2%‐progesterone cream on the skin of peri‐and postmenopausal women: Results from a double blind, vehicle‐controlled, randomized study. Experimental Dermatology, 14(2), 156-157.

Jiang, C., Zuo, F., Wang, Y., Lu, H., Yang, Q., & Wang, J. (2017). Progesterone changes VEGF and BDNF expression and promotes neurogenesis after ischemic stroke. Molecular neurobiology, 54(1), 571-581.

John R., & Lee M. D. (2004). Natural Progesterone Handbook.

Hall, O. J., & Klein, S. L. (2017). Progesterone-based compounds affect immune responses and susceptibility to infections at diverse mucosal sites. Mucosal Immunology, 10(5), 1097-1107.

Ho, S. M. (2003). Estrogen, progesterone and epithelial ovarian cancer. Reproductive Biology and Endocrinology, 1(1), 1-8.

Kabe, Y., Handa, H., & Suematsu, M. (2018). Function and structural regulation of the carbon monoxide (CO)-responsive membrane protein PGRMC1. Journal of Clinical Biochemistry and Nutrition, 63(1), 12-17.

Li, Z., Wang, B., Kan, Z., Zhang, B., Yang, Z., Chen, J., ... & Jiang, R. (2012). Progesterone increases circulating endothelial progenitor cells and induces neural regeneration after traumatic brain injury in aged rats. Journal of Neurotrauma, 29(2), 343-353.

Meyer, C., Schmid, R., Schmieding, K., Falkenstein, E., & Wehling, M. (1998). Characterization of high affinity progesterone-binding membrane proteins by an anti-peptide antiserum. Steroids, 63(2), 111-116.

Patel, B., Elguero, S., Thakore, S., Dahoud, W., Bedaiwy, M., & Mesiano, S. (2015). Role of nuclear progesterone receptor isoforms in uterine pathophysiology. Human reproduction update, 21(2), 155-173.

Reddy, D. S. (2010). Neurosteroids: endogenous role in the human brain and therapeutic potentials. Progress in brain research, 186, 113-137.

Roof, R. L., & HALL, E. D. (2000). Gender differences in acute CNS trauma and stroke: neuroprotective effects of estrogen and progesterone. Journal of neurotrauma, 17(5), 367-388.

Ryu, C. S., Klein, K., & Zanger, U. M. (2017). Membrane associated progesterone receptors: promiscuous proteins with pleiotropic functions–focus on interactions with cytochromes P450. Frontiers in pharmacology, 8, 159.

Seifert-Klauss, V., Schmidmayr, M., Hobmaier, E., & Wimmer, T. (2012). Progesterone and bone: a closer link than previously realized. Climacteric, 15(sup1), 26-31.

Seifert-Klauss, V., & Prior, J. C. (2010). Progesterone and bone: actions promoting bone health in women. Journal of osteoporosis, 2010.

Scheibl, P., & Zerbe, H. (2000). Effect of progesterone on the immune system in consideration of bovine placental retention. DTW. Deutsche Tierarztliche Wochenschrift, 107(6), 221-227.

Schumacher, M., Guennoun, R., Robert, F., Carelli, C., Gago, N., Ghoumari, A., ... & De Nicola, A. F. (2004). Local synthesis and dual actions of progesterone in the nervous system: neuroprotection and myelination. Gro*** hormone & IGF research, 14, 18-33.

Simoncini, T., Mannella, P., Fornari, L., Caruso, A., Varone, G., & Genazzani, A. R. (2003). In vitro effects of progesterone and progestins on vascular cells. Steroids, 68(10-13), 831-836.

Stein, D. G. (2008). Progesterone exerts neuroprotective effects after brain injury. Brain research reviews, 57(2), 386-397.

Thomas, P., & Pang, Y. (2013). Protective actions of progesterone in the cardiovascular system: potential role of membrane progesterone receptors (mPRs) in mediating rapid effects. Steroids, 78(6), 583-588.

Trabert, B., Sherman, M. E., Kannan, N., & Stanczyk, F. Z. (2020). Progesterone and breast cancer. Endocrine reviews, 41(2), 320-344.

Tremollieres, F. A., Strong, D. D., Baylink, D. J., & Mohan, S. (1992). Progesterone and promegestone stimulate human bone cell proliferation and insulin-like growth factor-2 production. European Journal of Endocrinology, 126(4), 329-337.

Valadez-Cosmes, P., Vázquez-Martínez, E. R., Cerbon, M., & Camacho-Arroyo, I. (2016). Membrane progesterone receptors in reproduction and cancer. Molecular and cellular endocrinology, 434, 166-175.

Vermeulen K. (2014). Happy Hormones: The Natural Treatment Programs for Weight Loss, PMS, Menopause, Fatigue, Irritability, Osteoporosis, Stress, Anxiety, Thyroid Imbalances and More

Vallée, M., Mayo, W., Koob, G. F., & Le Moal, M. (2001). Neurosteroids in learning and memory processes. International review of neurobiology, 46, 273-320.

Wiebe, J. P. (2006). Progesterone metabolites in breast cancer. Endocrine-related cancer, 13(3), 717-738.

Women in balance. (2022). Progesterone and Bone Health. National University of Natural Medicine. Dostupné z: https://womeninbalance.org/resources-research/progesterone-bone-health/

You and Your Hormones. (2022). Progesterone. Dostupné z: https://www.yourhormones.info/hormones/progesterone/