Dlouhověkost není náhoda! Objevte projekt LONGEVITY 120 zde.

Co všechno řídí hormony v těle a jak je podpořit

Každý den se probouzíme, rozhodujeme, jíme, smějeme se, cítíme únavu nebo radost — a za tím vším nenápadně stojí hormony. Jsou jako neviditelní dirigenti, kteří v zákulisí řídí naše tělesné i duševní pochody. Nepotřebujeme rozumět všem biologickým detailům, ale pochopit jejich roli v našem životě je jako nalézt klíč k vlastní rovnováze.

Proč se někdy cítíme „mimo“ bez zjevné příčiny? Proč má někdo stabilní energii a jiný zápasí s výkyvy nálad? Možná za tím nejsou vnější okolnosti, ale právě hormonální ladění, které ovlivňuje víc, než si často připouštíme.

V tomto článku se dozvíte, co jsou hormony a proč jsou důležité pro naši každodenní pohodu. Ukážeme si, jak se projevuje jejich vliv, čím je můžeme jemně podpořit skrze stravu, doplňky i životní styl — bez složité biologie nebo slibů. Jen pochopit, pozorovat a inspirovat se k rovnováze.

Obsah 

 

Co jsou hormony a proč je dobré jim rozumět

Hormony jsou látky, které v těle působí jako chemické posly. Vyrábějí je žlázy s vnitřní sekrecí (například štítná žláza, nadledvinky, hypofýza nebo slinivka) a jejich hlavní úkolem je přenášet informace mezi různými částmi těla.

Představte si je jako doručovací službu. Hormony nesou zprávy, které říkají buňkám, co mají dělat — a to v ten správný čas. Například kdy máte mít hlad, kdy odpočívat, kdy tělo potřebuje více energie, nebo kdy je čas na spánek. Nejde jen o pohlavní hormony, jak si lidé často myslí. Hormonální systém je jako orchestr, kde každý nástroj hraje svou roli — a když jeden vybočí z rytmu, poznáme to.

Nevidíme je, ale cítíme jejich dopady. Emočně, fyzicky i mentálně. A dobrá zpráva je, že jim můžeme naslouchat a naučit se s nimi spolupracovat.

Jaké procesy v těle hormony ovlivňují

I. Energie, spánek a biologické rytmy

Denní rytmus našeho těla není náhoda. Podílí se na něm celá řada hormonů, přičemž mezi klíčové patří kortizol a melatonin. Tyto dvě látky fungují jako přírodní navigace — ukazují tělu, kdy má být aktivní a kdy se naopak zklidnit.

Kortizol je spojován s ranním probouzením a duševní bdělostí. Pomáhá nám být soustředění, připraveni na výzvy dne a zvládat požadavky okolí. 

Melatonin je naopak produkován zejména večer a jeho tvorba stoupá s ubývajícím světlem. Působí jako signál, že je čas zpomalit a připravit se na regeneraci během noci.

Při dlouhodobém narušení denního režimu — například při přerušovaném spánku, noční práci nebo častém ponocování — může docházet ke změnám ve vylučování těchto hormonů. Výsledkem může být snížená výkonnost přes den, potíže s usínáním nebo pocit únavy i po dostatečném odpočinku. Tělo ztrácí rytmus a reaguje zpomaleně, někdy i chaoticky.

II. Nálada a emoční rovnováha

Naše emocionální prožívání je silně propojeno s hormonálním systémem. Dopamin, serotonin a oxytocin jsou látky, které hrají důležitou roli ve vnímání pohody, spokojenosti a sociálního propojení.

Dopamin je spojován s pocitem motivace a odměny. Když dosáhneme cíle nebo prožijeme příjemný okamžik, právě on je tím, kdo „přijde s gratulací“. 

Serotonin ovlivňuje celkovou stabilitu nálady a může hrát roli v tom, jak vnímáme běžné situace — s klidem nebo napětím. 

Oxytocin se někdy označuje jako „hormon důvěry“ – podporuje blízkost mezi lidmi a prohlubuje mezilidské vazby.

Při výkyvech v hladinách těchto hormonů se mohou objevit emoční nepohody, jako je apatie, podrážděnost nebo staženost. Někdy bez zjevné příčiny. Citlivost k těmto změnám je individuální, a i drobné výkyvy v prostředí či denních návycích mohou ovlivnit vnitřní prožívání.

kostky smail

III. Hlad, trávení a metabolismus

Hormony, které regulují hlad a trávení, jsou velmi citlivé na to, co jíme a jak často. Mezi ty nejdůležitější patří inzulin, ghrelin a leptin.

Inzulin má zásadní roli v regulaci hladiny cukru v krvi. Pomáhá buňkám přijímat glukózu a tím udržuje stálý přísun energie. 

Ghrelin je někdy označován jako „hormon hladu“ – jeho hladina stoupá, když se blíží čas jídla, a tím tělo motivuje k doplnění živin. 

Leptin působí opačně. Ten dává tělu signál, že je nasycené a může zpomalit.

Nerovnováha těchto hormonů může ovlivnit chuť k jídlu, způsob trávení i to, jak efektivně tělo nakládá s přijatou energií. Kolísání hladiny cukru v krvi nebo nepravidelné stravování může vést k přejídání, výkyvům nálady po jídle nebo zvýšené únavě během dne. Jídlo pak není jen zdrojem energie, ale i silným signálem pro hormonální systém.

IV. Pohlavní hormony a cykly

Estrogen, progesteron a testosteron jsou známé jako hormony spojené s plodností, ale jejich vliv jde mnohem dál. Ovlivňují celkovou vitalitu, odolnost, sebevnímání i náladu.

Estrogen a progesteron se u žen cyklicky mění během menstruačního cyklu, což se může odrážet na proměnlivosti vnímání těla, náladě nebo energii v jednotlivých fázích měsíce. 

Test0steron má vliv nejen u mužů, ale i u žen — například na chuť k aktivitě nebo pocit vnitřní síly.

Přirozené výkyvy jsou normální součástí života, ale pokud se pohlavní hormony vymykají běžným rytmům — například v důsledku vnější zátěže nebo změn v životním stylu — může to vést k tomu, že se necítíme ve svém těle dobře. Výkyvy se mohou projevit nejen na tělesné úrovni, ale i v oblasti motivace, kreativity nebo empatie.

emoce

V. Reakce na vypjaté situace a vnější tlak

Na každodenní změny a výzvy reaguje tělo i mozek prostřednictvím hormonů jako adrenalin a kortizol. Tyto látky jsou spouštěny, když tělo vyhodnotí situaci jako náročnou nebo naléhavou.

Adrenalin připravuje organismus na okamžitou reakci – například zrychlením tepu nebo zvýšenou pozorností

Kortizol pak pomáhá zvládat delší období výkonnosti a adaptace. Krátkodobě mohou tyto procesy tělu pomoci fungovat s větší intenzitou, dlouhodobě však mohou vést k únavě a pocitu vyčerpání.

Při častém vystavování se vnějším tlakům bez dostatečného prostoru pro regeneraci se může hormonální systém dostat do nerovnováhy. Tělo pak může reagovat zvýšenou citlivostí na běžné podněty, zpomalením regenerace nebo poruchami spánku. Reakce není vždy okamžitá, ale může se hromadit a projevit nenápadně.

infografika_3

Jak strava ovlivňuje hormonální rovnováhu

Strava je jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují vnitřní rovnováhu těla. Hormony potřebují ke své tvorbě a funkci určité látky, a právě to, co jíme, rozhoduje o tom, zda je tělo dostává v dostatečném množství a kvalitě. Stabilní hladina glukózy v krvi přispívá k vyrovnanému fungování inzulinu i dalších hormonů.

Důležitou úlohu sehrávají některé vitamíny a minerály, jako je zinek, hořčík a vitamíny skupiny B. Je proto vhodné zahrnout do jídelníčku potraviny, které tyto látky přirozeně obsahují – například semínka, listovou zeleninu, celozrnné obiloviny nebo luštěniny. Významná je také vláknina a nenasycené mastné kyseliny, které najdeme v olivovém oleji, avokádu, tučných rybách nebo vlašských ořeších. Tyto tuky jsou součástí výchozích struktur, ze kterých tělo některé hormonální sloučeniny vytváří.

Významným článkem v tomto systému je i střevní mikroflóra. Ovlivňuje nejen vstřebávání živin, ale i zpracování určitých tělesných látek. Vláknina a fermentované potraviny, jako je kysané zelí nebo kefír, přispívají k její rozmanitosti a tím i k přirozenému prostředí, ve kterém se hormonální signály mohou pohybovat hladce.

Vyvážený jídelníček tak může být tichým spojencem v udržování přirozeného vnitřního ladění těla.

jidlo

Doplňky stravy pro podporu hormonální rovnováhy

Doplňky stravy mohou být jedním z nástrojů, jak podpořit přirozenou rovnováhu těla, zvláště pokud je strava jednostranná, životní tempo náročné nebo regenerace nedostatečná. Nejde o univerzální řešení, ale o možnou doplňkovou výživu, která tělu dodá látky běžně zapojené do procesů spojených s hormonálním systémem.

Aschwaghandha a maca

Některé rostliny se tradičně využívají v obdobích zvýšené zátěže. Ashwagandha je známá z oblasti tradičního používání při dlouhodobém napětí či v náročnějších obdobích.

„V obdobích zvýšeného náporu, ale i při dlouhodobém pocitu nerovnováhy, může být užitečné zaměřit se nejen na životosprávu, ale i na kvalitní doplňkovou výživu. Například maca, která je známá pro svůj přínos k fyzickému i duševnímu zdraví, vytrvalosti, vitalitě a plodnosti,1 může být vhodnou součástí cílené péče“, doporučuje Veronika Halusková, content manager, BrainMarket.cz.

Pokud hledáte koncentrovanější formu než běžný maca prášek, BrainMax Super Maca extrakt může být tou pravou volbou.

Jak ashwagandhu, tak i macu lze užívat samostatně nebo jako součást komplexnější péče v rámci doplňků stravy.

BrainMax Super Ashwagandha extrakt KSM-66®, (1)

Minerály důležité pro hormonální rovnováhu

Některé minerály jsou přímo spojeny s funkcemi, které se dotýkají hormonálního systému nebo souvisejí s celkovým vnitřním laděním organismu. Zinek přispívá k normální plodnosti a reprodukci a zároveň k ochraně buněk před oxidativním stresem.2 Hořčík se podílí na normální psychické činnosti a přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání.3 Selen přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem, k normální funkci imunitního systému a společně s jódem také k normální činnosti štítné žlázy.4

Vitaminy skupiny B 

Vitaminy skupiny B se podílejí na mnoha klíčových tělesných procesech. Z hlediska hormonální rovnováhy vyniká zejména vitamin B6, který přispívá k regulaci hormonální aktivity. V doplňkové výživě se proto často objevují v komplexní formě, která podporuje široké spektrum funkcí souvisejících s fyzickou i psychickou pohodou.

Jak své hormony podpořit každý den

Naše tělo komunikuje neustále – jen někdy neslyšíme, co nám říká. Hormony nejsou nepřátelé ani záhada. Jsou součástí toho, jak se cítíme, jak zvládáme den, jak usínáme i jak vstáváme. Každodenní volby, i ty zdánlivě malé, dávají tělu signál, že jsme s ním v kontaktu.

Zkuste si někdy během dne všimnout, co vám dodává klid, energii nebo pocit pohody. Možná to bude obyčejné jídlo v klidu, chvíle na vzduchu, nebo rozhodnutí dnes nic nedohánět. Nepotřebujeme mít vše dokonalé – stačí vnímat, co nám dělá dobře. Hormony už si cestu najdou samy. Protože hormonální rovnováha nezačíná v laboratoři, ale v každodenním přístupu k sobě.

Studie:

1. Gonzales, G., Cordova, A., Gonzales, C., Chung, A., Vega, K., & Villena, A. (2001). Lepidium meyenii (Maca) improved semen parameters in adult men.. Asian journal of andrology, 3 4, 301-3 .

2. Harchegani, B., Dahan, H., Tahmasbpour, E., Kaboutaraki, H., & Shahriary, A. (2018). Effects of zinc deficiency on impaired spermatogenesis and male infertility: the role of oxidative stress, inflammation and apoptosis. Human Fertility, 23, 16 - 5. https://doi.org/10.1080/14647273.2018.1494390.

3. Gröber, U., Schmidt, J., & Kisters, K. (2015). Magnesium in Prevention and Therapy. Nutrients, 7, 8199 - 8226. https://doi.org/10.3390/nu7095388.

4. Ruggeri, R., D'Ascola, A., Vicchio, T., Campo, S., Gianì, F., Giovinazzo, S., Frasca, F., Cannavò, S., Campenní, A., & Trimarchi, F. (2019). Selenium exerts protective effects against oxidative stress and cell damage in human thyrocytes and fibroblasts. Endocrine, 68, 151-162. https://doi.org/10.1007/s12020-019-02171-w.

Související články

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: