Nervus vagus: role bloudivého nervu a jeho stimulace
Představte si, že je nedělní odpoledne. Právě jste si dopřáli lahodné tříchodové menu a teď sedíte na pohovce, abyste si odpočinuli. Cítíte se tak uvolněně, že začínáte podřimovat. I když se zdá, že celé tělo odpočívá, jedna část nervového systému pracuje naplno. Je to parasympatický nervový systém, který zpomaluje srdeční tep, reguluje dýchání a řídí činnost trávicího systému. Období „odpočinku a trávení“ je v plném proudu – a nejvíce se na něm podílí právě bloudivý nerv neboli nervus vagus.
Tento článek vám prozradí, proč je bloudivý nerv (nervus vagus) považován za důležitou spojku mezi mozkem a vnitřními orgány. Dozvíte se, jak souvisí s trávením, psychickým vypětím, náladou i tzv. gut-brain osou. Přináší také praktické tipy, jak bloudivý nerv podpořit, abyste udrželi tělo i mysl v lepší rovnováze.
Obsah
- Co je bloudivý nerv a jaká je jeho úloha?
- Proč je bloudivý nerv tak důležitý?
- Gut-brain axis
- Rozdíl mezi nervem sympatikus a parasympatikus
- Predátoři dnešní doby
- 6 tipů, jak stimulovat bloudivý nerv
- Síla bloudivého nervu v každodenním životě
Co je bloudivý nerv a jaká je jeho úloha?
Bloudivý nerv, latinsky nervus vagus, je desátý hlavový nerv, který propojuje mozek s vnitřními orgány. Podílí se na tělesných funkcích v době odpočinku a relaxace. Tato důležitá nervová „dálnice“ vychází z mozkového kmene a odtud se větví do uší, krku, plic, srdce a dále se vrací průdušnicí do hrtanu. Bloudivý nerv si můžete představit jako strom, jehož větve se spojují s téměř každým orgánem v těle. Zachycuje informace o činnosti orgánů a posílá je zpět do mozkového kmene, čímž ovlivňuje trávení, srdeční frekvenci, hlas, náladu i funkce imunitního systému.

Proč je bloudivý nerv tak důležitý?
Bloudivý nerv je hlavním spojovacím článkem mezi mozkem a vnitřními orgány, včetně střev. Má vliv na řadu tělesných procesů i na naše duševní rozpoložení, schopnost soucitu a empatie. Je nezbytnou součástí autonomního nervového systému, zejména jeho parasympatické části, která uvádí tělo do stavu klidu. Podílí se také na ovládání polykacích svalů a napínání hlasivek. Jednou z jeho klíčových úloh je přenášet informace o stavu orgánů do centrálního nervového systému.
Vědecké studie naznačují, že bloudivý nerv souvisí s reakcemi organismu na zánětlivé procesy1 a stal se tématem výzkumu u některých onemocnění, jako je epilepsie, revmatoidní artritida1 či syndrom zvýšené propustnosti střev. Zároveň se ukazuje, že hraje roli také ve vztahu ke střevnímu mikrobiomu, který je spojován s tvorbou serotoninu – hormonu ovlivňujícího naši náladu.2 Odhaduje se, že právě ve střevech vzniká velká část tohoto neurotransmiteru. Moderní způsob života, kdy jsme často pohlceni technologiemi a psychickým vypětím, však může náš nervový systém vychylovat z rovnováhy. I proto se nervus vagus stal v posledních letech jedním z nejzajímavějších témat současného zkoumání.

Gut-brain axis
Většina z nás možná považuje trávicí systém za jednoduchou „trubici“, kterou prochází jídlo a tekutiny. Ve skutečnosti má ale střevní trakt svůj vlastní vysoce komplexní nervový systém. Mozek a střeva spolu komunikují prostřednictvím tzv. gut-brain axis (GBA) – obousměrného spojení a výměny signálů mezi střevem a mozkem. Děje, které probíhají ve střevech, tak mohou ovlivňovat funkci mozku. Důležitou roli v této komunikaci hraje bloudivý nerv.
Zkrátka bloudivý nerv si můžete představit jako dálnici, která vede z mozkového kmene přímo do žaludku a střev. Díky tomu mohou mozek a střeva komunikovat mezi sebou rychleji, než se dříve předpokládalo.

Rozdíl mezi nervem sympatikus a parasympatikus
Jak už bylo zmíněno, bloudivý nerv je hlavním nervem parasympatického nervového systému a hraje důležitou roli v regulaci procesů spojených s naším duševním rozpoložením. Jeho aktivita může souviset s reakcemi organismu při psychickém vypětí, úzkosti či depresivních stavech.
- Sympatikus
Je spojen s reakcí těla „boj nebo útěk“ (fight or flight). Aktivuje se při zátěži nebo hrozbě – zrychluje srdeční tep, zvyšuje napětí svalů a připravuje tělo na akci. - Parasympatikus
Naopak pomáhá tělu odpočívat, trávit a uklidnit se. Aktivuje se tehdy, když nebezpečí pomine, a vrací organismus do rovnováhy.
Bloudivý nerv je tedy klíčovým představitelem parasympatiku a pomáhá uvádět tělo do stavu klidu a regenerace.

Predátoři dnešní doby
Dnes už se na ulici s predátorem, jako byl šavlozubý tygr, nejspíš nepotkáme. Přesto si dokážeme vytvářet „predátory“ ve své mysli. Tělo totiž reaguje na psychickou zátěž podobně, jako by šlo o reálné ohrožení. Stačí zkouška ve škole, pracovní prezentace nebo jiná vypjatá situace – a mozek spustí reakci, která zahrnuje vyplavování kortizolu. Ten zrychluje tep, napíná svaly a připravuje organismus na obranu. V tu chvíli se aktivuje sympatický nervový systém, i když ve skutečnosti žádný predátor nestojí před námi.
Tělo přitom nerozlišuje mezi fyzickým a psychickým ohrožením. Proto se chová podobně, když se objeví medvěd u dveří, jako když víme, že nás čeká náročná pracovní zkouška. Dlouhodobá zátěž pak může vyvolávat stresovou reakci, která působí na organismus nepříznivě. Vědci proto zkoumají různé způsoby, jak tělo podpořit v návratu do rovnováhy – a jedním z témat je i stimulace bloudivého nervu.

6 tipů, jak stimulovat bloudivý nerv
Aktivita bloudivého nervu je spojována s uvolňováním látek, jako je acetylcholin a oxytocin. Ty hrají roli procesy související s imunitní odpovědí, pamětí i pocity klidu. Bloudivý nerv tak neovlivňuje jen vnitřní orgány, ale také souvisí s tím, jak se cítíme. Čím více budeme dělat činnosti, které bloudivý nerv stimulují, tím více se může projevit jeho vliv v rovnováze se sympatickým nervovým systémem. Proto si teď představíme tipy, jak ho podpořit.
1) Chlad a „potápěčský reflex“
Při vystavení těla chladu se více uplatňuje parasympatický systém. Jednoduchým začátkem může být studená sprcha. Zadržení dechu a ponoření obličeje do studené vody pak vyvolává tzv. „potápěčský reflex“, který se může projevit zpomalením tepu a zúžením cév.3 Někteří lidé využívají i metodu Wima Hofa, která kombinuje chlad s dechovým cvičením a meditací.
2) Relaxace
Relaxační techniky mohou bloudivý nerv podpořit. Patří sem jóga, meditace, dechová cvičení, plavání, masáže, procházky v přírodě nebo aromaterapie. Naopak činnosti spojené se silným napětím, jako sledování dramatických filmů, mohou působit opačně.
3) Cvičení
Pravidelný pohyb pozitivně ovlivňuje fungování těla i mozku a je spojován se stimulací bloudivého nervu. To může být jedním z důvodů, proč se po cvičení cítíme energičtěji a vyrovnaněji.
4) Zpěv
Bloudivý nerv je propojen s hlasivkami a svaly v zadní části krku. Zpěvem se tyto svaly aktivují a zpěv se proto dává do souvislosti se stimulací bloudivého nervu.

5) Smích
Během smíchu se aktivuje sympatický nervový systém – zrychluje se tep i dýchání. Jakmile smích odezní, do popředí se vrací parasympatikus, který tělo opět uklidňuje. Tato rychlá změna mezi oběma systémy je spojována s pocitem uvolnění a dobré nálady.
6) Sociální kontakt
Blízkost, rozhovor a sdílení s lidmi bývají spojovány s aktivací bloudivého nervu a celkovým pocitem bezpečí.

Síla bloudivého nervu v každodenním životě
Aktivace bloudivého nervu je spojována s větším klidem, rovnováhou nervového systému a psychickou pohodou. Díky tomu se lze cítit odolněji a zvládat zátěžové situace s větším nadhledem. Bloudivý nerv se také pojí se soucitem a empatií – s projevy větší laskavosti, altruismu a vstřícnosti. Dopřejte bloudivému nervu pravidelnou stimulaci a vnímejte, co přináší.
Veronika Halusková
Zdroje:
1. Marsal, S., Corominas, H., De Agustín, J., Pérez-García, C., López-Lasanta, M., Borrell, H., Reina, D., Sanmartí, R., Narváez, J., Franco-Jarava, C., Peterfy, C., Narváez, J., Sharma, V., Alataris, K., Genovese, M., & Baker, M. (2021). Non-invasive vagus nerve stimulation for rheumatoid arthritis: a proof-of-concept study.. The Lancet. Rheumatology, 3 4, e262-e269 . https://doi.org/10.1016/S2665-9913(20)30425-2.
2. Hwang, Y., & Oh, J. (2025). Interaction of the Vagus Nerve and Serotonin in the Gut–Brain Axis. International Journal of Molecular Sciences, 26. https://doi.org/10.3390/ijms26031160.
3. KAI, Satoru, Koji NAGINO, Takayoshi ITO, Rie OI, Kazushi NISHIMURA, Shuhei MORITA a Riyo YAOI. Effectiveness of Moderate Intensity Interval Training as an Index of Autonomic Nervous Activity. 2016.
Související články:
- Relaxační techniky: Dechová cvičení, jóga, meditace
- Objevte sílu meditace: Průvodce pro nováčky
- Aromaterapie: Síla vůní, která ovlivňuje tělo i mysl
- 10 efektivních cviků s vlastní vahou
- Otužování a přínosy terapie chladem podle prof. Hubermanna
- Domácí otužování: Jaké má výhody v zimním období a jak začít?

