6 způsobů, jak můžete ovlivnit hladinu cholesterolu
Cholesterol je přirozenou součástí našeho těla a plní v něm řadu důležitých funkcí. Přesto se o něm často mluví jako o něčem, co bychom měli hlídat – zejména pokud jde o jeho zvýšenou hladinu. Ta bývá spojována s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, a právě proto cholesterol vzbuzuje tolik pozornosti. V souvislosti s tím se objevuje řada protichůdných informací, které mohou být matoucí. Pojďme si proto ujasnit, co skutečně hraje roli a jaké faktory je vhodné sledovat.
V tomto článku se podíváme na cholesterol z širší perspektivy: vysvětlíme si rozdíl mezi LDL a HDL částicemi, proč není vhodné hledat jednoho viníka srdečně-cévních onemocnění a jakou roli hrají další ukazatele jako CRP nebo triglyceridy. Ukážeme si také 7 konkrétních způsobů, jak pomocí stravy, pohybu a dalších přístupů přirozeně podpořit rovnováhu v těle a zdraví srdce i cév.
Obsah
- Zvýšený cholesterol: Hrozba pro vaše srdce?
- Co je cholesterol a proč je pro tělo důležitý
- LDL a HDL cholesterol – jaký je mezi nimi rozdíl?
- Dlouhodobě zvýšená hladina cholesterolu a její souvislosti
- Jak přistupovat k hodnocení hladiny cholesterolu
- Jak může jídelníček ovlivnit hladinu krevních tuků
- Rovnováha cholesterolu začíná každodenními volbami
Zvýšený cholesterol: Hrozba pro vaše srdce?
Podobně jako u vysokého krevního tlaku, i zvýšený cholesterol často neprovází žádné viditelné příznaky. Dlouhou dobu se věřilo, že hlavní příčinou jeho zvýšené hladiny je nevhodná strava. Dnes ale víme, že situace je složitější – na hladinu cholesterolu má vliv celá řada faktorů a označovat jej za hlavního viníka kardiovaskulárních onemocnění je čím dál méně přesné.
Co je cholesterol a proč je pro tělo důležitý
Cholesterol bývá často vnímán pouze negativně, přestože hraje v našem těle řadu nezastupitelných rolí. I když je někdy démonizován, je pro lidský organismus nezbytný:
- Podílí se na tvorbě hormonů
- Pomáhá budovat buněčné membrány – je součástí všech buněk v těle
- Přispívá ke vzniku vitamínu D v pokožce, který je důležitý pro správné hospodaření s vápníkem a zdraví kostí
- Je klíčový pro syntézu steroidních hormonů, jako jsou testosteron, progesteron či kortizol
- Umožňuje produkci žlučových kyselin, které tělo využívá ke zpracování tuků během trávení
- Zhruba 25 % celkového cholesterolu využívá mozek – hraje tak významnou roli i v oblasti duševní pohody a rovnováhy neurotransmiterů, jako je dopamin a serotonin

LDL a HDL cholesterol – jaký je mezi nimi rozdíl?
Cholesterol je tuková látka, která nemůže v krevním oběhu kolovat samostatně. Proto tělo využívá důmyslný systém – cholesterol se váže na bílkoviny a vytváří částice zvané lipoproteiny, které umožňují jeho transport krví a zároveň řídí jeho využití v těle.
Lipoproteiny hrají klíčovou roli v distribuci cholesterolu. Nejčastěji sledovanými jsou LDL a HDL, jejichž hladiny se běžně měří při laboratorních vyšetřeních. Většinu cholesterolu, který tělo potřebuje, vytvářejí játra – a to v množství, které odpovídá aktuálním potřebám organismu. Játra zároveň zajišťují i jeho odbourávání.
HDL cholesterol, označovaný jako „dobrý“, pomáhá odvádět přebytečný cholesterol z krevního oběhu zpět do jater, kde je rozložen a vyloučen z těla. Je spojován s ochranným účinkem na cévní soustavu.
LDL cholesterol naopak transportuje cholesterol k buňkám, kde je nezbytný například pro tvorbu hormonů nebo buněčných membrán. Přesto bývá označován jako „špatný“ – zejména v případech, kdy je jeho hladina dlouhodobě zvýšená nebo pokud dochází k jeho oxidaci. V takovém případě může negativně ovlivnit stav cévního systému.
Jedním z přirozených způsobů, jak podpořit rovnováhu mezi těmito dvěma typy lipoproteinů, je zařazení nenasycených mastných kyselin, jako jsou omega 3, které najdeme například v tučných mořských rybách, lněném semínku nebo vlašských ořeších.
Sledujte také triglyceridy. Kromě hladin LDL a HDL cholesterolu se doporučuje sledovat i koncentraci triglyceridů – tuků, které slouží jako zásobní forma energie. Jejich zvýšené hodnoty bývají spojovány se zvýšeným rizikem srdečně-cévních onemocnění, zejména pokud se vyskytují v kombinaci s jinými metabolickými odchylkami. Za optimální hranici se považuje hladina do 1,7 mmol/l.

Dlouhodobě zvýšená hladina cholesterolu a její souvislosti
Zvýšený cholesterol byl dlouhou dobu považován za hlavního viníka cévních onemocnění. Dnešní vědecké poznatky však ukazují, že roli hraje širší spektrum faktorů – například celková rovnováha tukového metabolismu, přítomnost oxidačně modifikovaných částic LDL cholesterolu1 a další ukazatele vnitřního prostředí.
I přesto zůstává důležité sledovat hodnoty krevních lipidů, protože jejich dlouhodobě zvýšené hladiny bývají spojovány s vyšším rizikem komplikací v oblasti srdce a cév:
- ateroskleróza (kornatění tepen)
- poruchy prokrvení mozku
- vyšší riziko infarktu a cévní mozkové příhody
- angina pectoris
- onemocnění periferních cév
- zvýšený krevní tlak
Na tyto komplikace mohou někdy upozorňovat i nenápadné příznaky, kterým stojí za to věnovat pozornost. Patří mezi ně například:
- bolest nebo tlak na hrudi
- dušnost (zejména při fyzické námaze)
- přetrvávající únava bez zjevné příčiny
- nevolnost nebo závratě
- chladné, necitlivé nebo bledé končetiny
- poruchy erekce
Pokud se některý z těchto příznaků objevuje opakovaně, je vhodné obrátit se na lékaře. Může jít o signál, že cévní systém nefunguje optimálně – a prevence včasného záchytu je klíčem ke zdraví.

Jak přistupovat k hodnocení hladiny cholesterolu
Správné hodnocení cholesterolu není jen o jedné hodnotě na výsledkové zprávě. Abychom si udělali ucelený obrázek o zdraví srdce a cév, je důležité sledovat více ukazatelů současně.
Jaké hodnoty cholesterolu sledovat
Celková hladina cholesterolu v krvi by u dospělého člověka neměla překročit 5,0 mmol/l. Hodnoty mezi 5,0 a 6,2 mmol/l se označují jako zvýšené, nad 6,2 mmol/l už mohou být považovány za rizikové.
Je však důležité si uvědomit, že číslo samo o sobě nemusí být rozhodující. Důležitější je forma cholesterolu – tedy poměr mezi LDL a HDL – a také jeho vztah k dalším ukazatelům, které pomáhají hodnotit celkový metabolický stav.
CRP jako doplňkový ukazatel
Jedním z těchto doplňkových ukazatelů je CRP (C-reaktivní bílkovina), která může odrážet rovnováhu vnitřního prostředí organismu. Vyšší hodnoty CRP bývají spojovány se zhoršeným stavem cév a metabolickými odchylkami, které mohou mít vliv na celkové srdečně-cévní zdraví. Je prokázáno, že lidé se zvýšeným CRP mívají také vyšší výskyt kardiovaskulárních komplikací.2
Nejde jen o cholesterol – ale o celek
Ukazuje se, že cholesterol se stává problematickým až ve chvíli, kdy jsou v těle přítomny další nepříznivé faktory – například dlouhodobě nevhodná strava, nedostatek pohybu nebo poruchy tukového metabolismu. Tyto podmínky mohou narušit přirozenou funkci cév a podpořit ukládání cholesterolu tam, kde být nemá. Existuje více než 200 různých faktorů, které se mohou podílet na vzniku srdečně-cévních onemocnění. Proto nestačí sledovat pouze hladinu LDL cholesterolu – je důležité vnímat krevní lipidy v kontextu celkového životního stylu.
"Zdravá strava, pravidelný pohyb, kvalitní spánek a zvládání psychické zátěže patří k hlavním přístupům, jak dlouhodobě podpořit rovnováhu v těle a zdraví kardiovaskulárního systému," doporučuje Lucie Konečná, odbornice na zdravý životní styl, BrainMarket.cz.
Cholesterol a psychická zátěž
Strava a genetická výbava mohou ovlivnit hladinu cholesterolu, ale nejsou jedinými faktory. Významnou roli sehrává také dlouhodobé psychické vypětí, které bývá často podceňováno. Při zvýšené duševní zátěži tělo produkuje hormon kortizol. Tento proces je přirozený – organismus v zátěžových situacích zvyšuje požadavky na cholesterol, protože ten je nezbytný pro tvorbu hormonů. Pokud je ale napětí dlouhodobé a opakované, může narušit přirozenou rovnováhu metabolismu. To vysvětluje, proč může mít zvýšený cholesterol i člověk s velmi kvalitním jídelníčkem. V takovém případě samotná úprava stravy často nestačí. Vhodnější je přistupovat ke zdraví celostně – tedy zaměřit se nejen na výživu, ale i na duševní rovnováhu a životní rytmus.
V tomto směru může pomoci:
- pravidelný pohyb
- dechová či meditační cvičení
- práce s hranicemi a schopnost říkat „ne“
- i podpora pomocí adaptogenních a jiných rostlin (např. ashwagandha, rhodiola nebo bazalka posvátná)
Díky těmto krokům lze podpořit vnitřní odolnost a rovnováhu – což může přinést pozitivní vliv i na metabolismus a zdraví srdce a cév.

Jak může jídelníček ovlivnit hladinu krevních tuků
1.) Dejte přednost středomořské stravě.
Středomořská strava patří mezi nejčastěji doporučované způsoby stravování, pokud jde o podporu rovnováhy krevních tuků. Je bohatá na zdravé tuky, vlákninu a čerstvé potraviny. Mezi přínosné složky této stravy patří také omega 3 mastné kyseliny – zejména DHA, která přispívá k udržení normální hladiny triglyceridů v krvi.3 Omega 3 najdeme především v tučných rybách (např. losos, makrela, sardinky), mořských plodech nebo v rybím oleji. Právě ten může být praktickým doplňkem zejména pro ty, kteří ryby nekonzumují pravidelně. Namísto průmyslově zpracovaných potravin nebo nadměrného množství živočišných tuků se při tomto způsobu stravování upřednostňují právě tyto suroviny. Právě díky nim může taková strava přirozeně přispět k rovnováze cholesterolu v těle. Navíc bývá spojována i s dlouhodobě lepší kondicí, tělesnou hmotností a celkovou vitalitou.
2.) Zařaďte do jídelníčku pestrou škálu rostlinných potravin
Některé druhy potravin mohou přispět k celkové rovnováze organismu a podpořit správné fungování cévního systému. Patří mezi ně především potraviny bohaté na antioxidanty, vlákninu a přírodní bioaktivní látky.
Do jídelníčku lze zařadit například:
- tmavě listovou zeleninu (špenát, rukola)
- barevnou kořenovou a plodovou zeleninu (např. mrkev, červená řepa, brokolice)
- fermentované potraviny (kimchi, kysané zelí, kefír)
- česnek, cibuli, zázvor
- avokádo
- koření jako je skořice nebo kurkuma
- kvalitní rostlinné oleje (olivový, lněný, dýňový)
- ovoce s vysokým obsahem polyfenolů (např. borůvky, granátové jablko)
Tyto potraviny přirozeně doplňují racionální jídelníček a mohou podpořit celkovou vitalitu i rovnováhu krevních tuků.

3.) Zařaďte více vlákniny
Vláknina je důležitou složkou pestré stravy a většina lidí její doporučené denní množství (přibližně 30 g) běžně nedosahuje. Pomáhá podpořit trávení, prodlužuje pocit sytosti a přispívá k udržení rovnováhy vnitřního prostředí.
Bohatými zdroji vlákniny jsou například:
- celozrnné obiloviny (ovesné vločky, žitné pečivo, hnědá rýže)
- luštěniny (čočka, cizrna, fazole)
- zelenina (mrkev, brokolice, kapusta)
- ovoce (jablka, hrušky, bobuloviny)
- semínka a ořechy
Pokud je příjem ze stravy nedostatečný, lze zvážit i doplnění pomocí rozpustné vlákniny, například inulinu nebo psyllia.
4.) Vyhýbejte se trans mastným kyselinám
Trans mastné kyseliny jsou typem nenasycených tuků, které vznikají při průmyslové úpravě olejů – tzv. částečné hydrogenaci. Tato úprava prodlužuje trvanlivost, ale zároveň mění strukturu tuku tak, že může mít negativní vliv na rovnováhu krevních lipidů. Pravidelná konzumace trans-tuků bývá spojována se zvyšováním hladiny LDL cholesterolu, a naopak snižováním HDL. Proto je vhodné sledovat etikety potravin a omezit výrobky s obsahem částečně ztužených tuků, jako jsou některé druhy průmyslově vyráběného pečiva, dezertů nebo snacků.
Při přípravě jídel je ideální vyhýbat se opakovanému smažení a dát přednost kvalitním rostlinným olejům. Ve studené kuchyni lze využít například olivový, lněný nebo konopný olej.
5.) Zvyšte běžný pohyb během dne
Pokud Vás téma pohybu neustále pronásleduje a patříte mezi tzv. věčné začátečníky, netrapte se. Vyměňte cílený běh na kilometry za běžnou podvečerní procházku s partnerem. A tam, kde byste i kousek jeli autem se jednoduše projděte. I běžný úklid doma nás stojí poměrně hodně pohybu. Hlavně si pamatujte, že veškerá opatření, která pro své zdraví uděláte, by nemělo být nic, do čeho se budete muset nutit. Jen tak je to pro vás z dlouhodobého hlediska udržitelné.

6) Zvažte vhodné doplňky stravy
Některé doplňky stravy mohou přirozeně podpořit rovnováhu krevních tuků a přispět k normální funkci oběhového systému.
Koenzym Q10 (CoQ10) je látka přirozeně přítomná v lidském těle, která se podílí na tvorbě buněčné energie. Jeho hladina s věkem či při určitých stavech klesá, a proto se běžně doplňuje formou výživových doplňků. Přirozenými zdroji CoQ10 ve stravě jsou například maso, tučné ryby, vnitřnosti nebo celozrnné obiloviny nebo Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév.4
Dále lze zvážit i další složky jako jsou: výtažek z olivových listů, červená fermentovaná rýže (red yeast rice), rostlinné steroly, niacin, policosanol, artyčok nebo arjuna – kůra ze stromu Terminalia arjuna.
Pokud si chcete ověřit, jak na tom aktuálně jste, můžete využít některý z domácích testů na cholesterol. Ty vám pomohou zjistit nejen celkovou hladinu cholesterolu, ale i hodnoty LDL, HDL a triglyceridů – pohodlně a diskrétně z prostředí domova.
Rovnováha cholesterolu začíná každodenními volbami
Cholesterol a hladina krevních tuků nejsou jen otázkou jednorázového laboratorního výsledku, ale dlouhodobého životního stylu. Vyvážený jídelníček, pravidelný pohyb, zvládání psychické zátěže a v případě potřeby vhodně zvolené doplňky stravy mohou přirozeně podpořit cévní soustavu a pomoci udržet rovnováhu v těle. Nezapomeňte, že i malé každodenní kroky – od výběru snídaně po večerní procházku – mohou mít významný vliv na celkový stav vašeho organismu. Sledujte důležité ukazatele, reagujte na signály těla a nebojte se včas konzultovat vše s odborníkem.
Studie:
1. TRPKOVIC, Andreja, Ivana RESANOVIC, Julijana STANIMIROVIC, Djordje RADAK, Shaker A MOUSA, Desanka Cenic MILOSEVIC, Danimír JEVREMOVIČ a Esma R ISENOVIC. Oxidized low-density lipoprotein as a biomarker of cardiovascular diseases. 2015.
2. KOENIG, W, M SUND, H G FISCHER, H LÖWEL, A DÖRING, W L HUTCHINSON a M B PEPYS. C-Reactive protein, a sensitive marker of inflammation, predicts future risk of coronary heart disease in initially healthy middle-aged men: results from the MONICA (Monitoring Trends and Determinants in Cardiovascular Disease) Augsburg Cohort Study, 1984 to 1992. 1999.
3. Oscarsson, J., & Hurt-Camejo, E. (2017). Omega-3 fatty acids eicosapentaenoic acid and docosahexaenoic acid and their mechanisms of action on apolipoprotein B-containing lipoproteins in humans: a review. Lipids in Health and Disease, 16. https://doi.org/10.1186/s12944-017-0541-3.
4. Libby, P., & Aikawa, M. (2002). Vitamin C, collagen, and cracks in the plaque.. Circulation, 105 12, 1396-8 . https://doi.org/10.1161/01.CIR.0000012513.58079.EA.
Související články:
- 6 nejlepších potravin pro snížení hladiny cholesterolu
- HDL a LDL cholesterol: Přírodní optimalizace a proč jsou oba nezbytné
- Dopady cholesterolu na zdraví a jak přirozeně ovlivnit jeho hladinu
- Červená kvasnicová rýže a její vliv na snížení hladiny cholesterolu
- Jak přirozeně snížit hladinu cholesterolu: Synergické účinky přírodních látek
- Vliv vlákniny na hladinu cholesterolu
