Progesteron – co to je a jak udržet jeho hladinu v normě

Dnešní článek je věnovaný hormonu, který hraje v těle velmi významnou roli, a to konkrétně progesteronu. Přestože si mnoho lidí progesteron spojuje pouze s ženskou plodností a těhotenstvím a mluví se o něm hlavně ve spojitosti s ženami, není pouze ženským hormonem. Je důležitý i pro další tělesné funkce, a to i u mužů. 

V následujících odstavcích se na tento hormon podíváme blíže a rozebereme jeho vliv na jednotlivé funkce našeho organismu. Ve druhé polovině článku se dozvíte, proč je tak důležité si optimální hladinu progesteronu udržovat a jak si k ní můžete pomoci. 

Obsah

• Co to ten progesteron vlastně je?
• Co vše ovlivňuje progesteron?
• Hormonální rovnováha a zapomenutý progesteron
• Jak si udržet progesteron v optimálních hladinách
• Kolísání hladin hormonů
• Progesteron a jeho role v hormonální rovnováze

Co to ten progesteron vlastně je? 

Progesteron je endogenní steroidní hormon. Molekula progesteronu je derivátem cholesterolu a má v lidském těle řadu funkcí. Jde o hormon produkovaný kůrou nadledvin, u žen vaječníky a během prvních deseti týdnů těhotenství je vylučován také žlutým tělískem, v pozdější fázi těhotenství pak placentou. U mužů je tento hormon produkovaný varlaty. Je tedy nutné pochopit, že progesteron není pouze ženským hormonem. U žen je progesteron důležitý pro reprodukci a při těhotenství, ale zde jeho role zdaleka nekončí. Jedná se totiž o hormon velmi důležitý i pro muže. 

Co vše ovlivňuje progesteron? 

Jak jsme zmiňovali v úvodu, progesteron je důležitým hormonem pro muže i ženy a je důležitý pro mnoho tělesných funkcí. 

Je potřebný například pro: 

• fyzickou a psychickou pohodu 
• mozek - nervovou soustavu 
• kosti 
• kardiovaskulární systém 
• nejen ženský reprodukční systém 
• tvorbu dalších životně důležitých hormonů 

I. Reprodukční systém 

Progesteron je nejčastěji spojován s těhotenstvím, a někdy je také nazýván „hormonem těhotenství". V reprodukčním systému má však progesteron mnoho dalších nezbytných funkcí. Mimo těhotenství progesteron reguluje také další reprodukční funkce jako je zrání vajíček a porod. U mužů pak zajišťuje správnou tvorbu a pohyblivost spermií. 

Primárně je progesteron známý tím, že připravuje tělo na těhotenství a plní mnoho rolí souvisejících s vývojem plodu. Připravuje tkáňovou výstelku dělohy, aby byla umožněna implantace vajíčka. Pokud je vajíčko oplodněno, přispívá progesteron během těhotenství k udržování děložní sliznice a je důležitý pro vývoj plodu. Stimuluje růst krevních cév, které zásobují děložní sliznici a žlázy v ní tak, aby vylučovaly živiny, které vyživují rané embryo. Progesteron se stará také o růst prsní tkáně matky a posiluje svaly pánevní stěny při přípravě na porod. Snižuje kontraktilitu hladkého svalstva dělohy, čímž přispívá k prevenci předčasného porodu. Během těhotenství progesteron inhibuje laktaci a po porodu je pokles jeho hladiny jedním ze spouštěčů tvorby mléka. 

U mužů progesteron usnadňuje spermiogenezi a syntézu androgenů. Mimo to vytváří aktivitu kationtových kanálků spermií a tím, že vajíčka uvolňují progesteron, ho spermie mohou využívat jako naváděcí signál v pohybu směrem k vajíčkům. Reguluje také hybnost spermií, při jejich cestě ženským traktem, a pro spermie je tak nepostradatelným pro oplodnění vajíčka. 

II. Vaječníky, prsa, děloha 

Důležitost hormonální rovnováhy je obrovská. V některých tkáních progesteron spolu s estrogeny spolupracuje, jako je tomu například při kostní tvorbě. U různých tkání však existují významné rozdíly v reakcích na estrogen a progesteron. V některých tkáních je naopak nezbytné, aby progesteron estrogenu vzdoroval. V takových tkáních mohou totiž vysoké hladiny estrogenu a nízké hladiny progesteronu zvyšovat například riziko rozvoje vzniku nádorů. A tak tomu je právě u vaječníků, prsou nebo dělohy. Progesteron částečně snižuje estrogenem vyvolané hojné množení nádorových buněk v lidském těle. 

III. Nervová soustava, mozek a psychický stav

Progesteron patří do důležité skupiny endogenních steroidů nazývaných neurosteroidy a jako takový má hned několik významných funkcí: 

• podporuje normální vývoj neuronů v mozku 
• má ochranný účinek na poškozenou mozkovou tkáň 
• bývá spojován s ochranou mozkových buněk 

Mezi další prospěšné účinky progesteronu v rámci nervové soustavy patří například to, že: 

• bývá spojován s ochranou nervových buněk před poškozením 
• reguluje metabolismus a kontroluje životaschopnost nervových buněk 
• přispívá ke kognitivním funkcím včetně učení a paměti 
• přispívá k udržování emoční homeostázy a udržování psychické pohody 
• může souviset se snižováním rizika pocit beznaděje, úzkostí, chronického psychického vypětí 
• může ovlivňovat vznik záchvatů (panických i epileptických) 
• podílí se na libidu

Progesteron nejenže přispívá k prevenci dalšího poškození mozku, navíc přispívá také při neuroregeneraci. Existují důkazy o tom, že progesteron může přispívat k znovuobnovení poškozených nervových vláken v důsledku traumatu a tím obnovit ztracené vedení nervového signálu. 

IV. Kardiovaskulární systém 

Účinky progesteronu na kardiovaskulární systém nebyly do nedávna studovány, ale v poslední době dochází k rostoucímu množství důkazů o jeho příznivých účincích na různé kardiovaskulární funkce. Ačkoli to nebylo řadu let rozpoznáno, krevní cévy obsahují funkční progesteronové receptory a jsou progesteronem funkčně regulovány. 

Progesteron reguluje strukturu a funkci krevních cév jak za fyziologických, tak i za patologických stavů. Ukazuje se, že progesteron přispívá ke snižování krevního tlaku, přispívá k relaxaci hladké svaloviny a přispívá k regulaci syntézy oxidu dusnatého v cévách, což zajišťuje rozšíření cév a lepší průtok krve cévami. Progesteron také normalizuje srážlivost krve a cévní tonus. V neposlední řadě stimuluje tvorbu nových krevních cév. 

Kromě výše uvedených funkcí má progesteron také metabolické účinky. Ty mají za následek především zlepšení lipidového profilu a to snížením „zlého" LDL-cholesterolu a zvýšením „hodného" HDL-cholesterolu, což má významný vliv na funkci kardiovaskulárního systému. 

V. Imunitní systém

Progesteron zvyšuje koncentraci bílých krvinek v krvi a reguluje imunitní odpověď. Navíc se podílí na rovnováze volných kyslíkových radikálů, čímž bývá spojován s ochranou buněk před jejich poškozením. Vlastnosti progesteronu mohou hrát významnou roli pro lepší průběh covid-19 a jiných stavů. Mohou také snižovat riziko stavů souvisejících s nadměrnou zánětlivou odpovědí, jako jsou imunitní procesy v organismu, imunitní reakce a další. Je všeobecně známo, že pokud ženy s autoimunitními procesy v organismu otěhotní, často u nich dojde k výraznému snížení autoimunitních projevů. To se děje právě v důsledku vysoké hladiny progesteronu v těhotenském období. 

VI. Kosti 

Progesteron spolu s estrogenem vytváří rovnováhu pro maximální minerální hustotu kostí. Vyšší hladiny progesteronu jsou spojené s vyšší tvorbou kostí. Progesteron stimuluje osteoblasty, což jsou buňky tvořící kosti. O tom, že je progesteron důležitý pro kosti vypovídá také fakt, že ve třetím trimestru těhotenství je mineralizováno 80 % kostry plodu, což se shoduje s maximální rychlostí produkce progesteronu u matky. Dlouhodobější studie postupu s progesteronem mohou potvrdit přínos tohoto hormonu pro udržení hustoty kostí několik let po nástupu menopauzy. 

VII. Pokožka 

Nízké hladiny progesteronu mohou souviset se ztenčením a zvýšeným vrásnění kůže. Tyto změny urychlují stárnutí kůže, pokožka ztrácí svou pružnost, pevnost a sílu. V rámci studie bylo zjištěno, že progesteronový krém zvyšuje elasticitu a pevnost kůže a snižuje vrásky u žen během období přechodu. Tato zjištění naznačují, že progesteron může mít příznivé účinky proti stárnutí kůže. 

VIII. Ledviny a játra 

Progesteron udržuje tělesnou homeostázu regulací dalších hormonů a tím, že přispívá k vylučování sodíku močí prostřednictvím činností ledvin. Dále normalizuje hladinu zinku a mědi, čímž podporuje zdraví jater, ve kterých se podílí také na metabolismu tukových zásob pro získání energie. 

Hormonální rovnováha a zapomenutý progesteron 

Progesteron s estrogenem spolupracuje. Je však také nezbytné, aby estrogenu „vzdoroval" a udržoval ho v rovnováze. Navíc je klíčovým metabolickým meziproduktem při produkci dalších endogenních steroidů, včetně pohlavních hormonů a kortikosteroidů. 

Je nutné pochopit, že ženské vaječníky produkují progesteron pouze při ovulaci a existuje stále více důkazů o tom, že mnoho žen dnes pravidelnou ovulaci nemá. Přestože žena pravidelně každý měsíc krvácí, nemusí u ní k ovulaci docházet. Pokud žena neovuluje, neprodukuje progesteron stejně jako je tomu po menopauze, kdy ženy produkují jen málo progesteronu nebo vůbec žádný. 

Estrogen je produkovaný nadledvinami, v tělesném tuku a svalových buňkách. Hladiny estrogenu během přechodu také klesají, ale jeho tvorba v ženském těle pokračuje po celý život, a to i v případě, kdy ženě byly odebrány vaječníky. Zajímavostí je, že některé obézní ženy produkují i po přechodu více estrogenu než hubené ženy v období před menopauzou! 

Teoretický základ hormonální terapie předpokládá, že stavy žen v období menopauzy nutně souvisí s nedostatkem estrogenu. Tento přístup však zapomíná na skutečnost, že v menopauze u žen dochází k úplné ztrátě produkce progesteronu, zatímco pokles produkce estrogenu v tomto období je pouze asi 40 %. Mnohdy je tak právě nedostatek progesteronu větším stavem než nedostatek estrogenu. Při nerovnováze těchto hormonů může mít estrogen negativní účinky na organismus a může přispívat k problémům s prsy, dělohou a vaječníky.

Jak si udržet progesteron v optimálních hladinách

Nerovnováha progesteronu může vzniknout z různých důvodů. Se správnou podporou mohou být Vaše hladiny progesteronu obnoveny a udržovány na optimálních úrovních, proto je důležité tyto příčiny nerovnováhy znát a vědět, jak s nimi zamést a následně udržovat jeho hladinu na optimální úrovni. K příčinám nedostatečné tvorby progesteronu může přispívat zejména: 

• kolísání hladin hormonů 
• dlouhodobé psychické vypětí 
• špatná strava 
• celková zátěž 
• nedostatek nebo nepravidelný spánek 
• nedostatek pohybu 
• nadměrná pohybová aktivita 
• nedostatek odpočinku

Kolísání hladin hormonů 

Vychýlení hladiny jednoho hormonu, může ovlivnit všechny další hormony, což bude mít negativní dopady na náš organismus. 

I. Estrogen 

Často se uvádí, že je to zejména estrogen, který je zodpovědný za hormonální zmatek. Ukazuje se ale, že progesteron je mnohem důležitější. Ve skutečnosti většina projevů – od PMS po špatný spánek – pramení ze stavů s progesteronem. O progesteronu ale nelze přemýšlet bez estrogenu. Ve správném poměru jsou jako dvě strany houpačky, které se v průběhu menstruačního cyklu rytmicky převažují tam a zpět a je nezbytné mezi těmito dvěma hormony udržovat rovnováhu. Mějte na paměti, že progesteron, který je buď příliš vysoký, nebo příliš nízký, může souviset s řadou stavů. Cílem mezi těmito hormony je vždy rovnováha.

II. Prolaktin 

Jedná se o hormon, který vzniká v hypofýze mozku a řídí produkci mateřského mléka (laktaci). Psychické vypětí zvyšuje prolaktin a příliš mnoho prolaktinu může snižovat hladinu progesteronu. 

III. Kortizol 

Při náročné situaci se vytváří kortizol, který tělo aktivuje, aby se mohlo s takovou situací vypořádat. To je naprosto normální a pro život nezbytné. Pokud je ale psychické vypětí dlouhodobé, kortizol dlouhodobě „krade" pregnenolon, ze kterého se vytváří jak progesteron, tak i kortizol. Při dlouhodobém psychickém vypětí je pak produkce progesteronu upozaděna na úkor produkce kortizolu. Navíc se kortizol může vytvářet také z progesteronu, i když se tedy progesteron vytvoří, místo jiných potřebných funkcí se při vystavení náročné situaci využije na výrobu kortizolu. Proto je důležité najít způsoby, jak množství psychického vypětí snižovat. Zamyslete se nad oblastmi ve Vašem životě, které vám způsobují největší psychické vypětí, a pokuste se najít způsoby, jak ho snížit. 

IV. Štítná žláza 

Také pomalá štítná žláza může snižovat hladinu progesteronu a naopak. Pokud tedy máte nízký obsah hormonů štítné žlázy, nebude se vám vytvářet tolik progesteronu. 

V. Životní styl 

Pro optimální hormonální rovnováhu je životně důležitý výběr zdravého životního stylu. Pro optimální hladinu progesteronu je důležitá pravidelnost aktivit, dostatečný a pravidelný spánek, minimální psychické vypětí, zdravé stravování a pravidelný pohyb a cvičení. 

VI. Pravidelnost 

Pro celkovou hormonální rovnováhu je důležité nastolení rutiny. Každý den v týdnu se snažte probouzet a chodit spát ve stejnou dobu a ideálně také jíst ve stejnou dobu. Zavedením pravidelného režimu se sníží Vaše reakce na psychické vypětí, vyrovnáte si metabolismus a pocítíte nárůst energie a podporu nálady. 

VII. Cvičení 

Cvičení je dalším důležitým aspektem, který je třeba zvážit. Ženy s nízkou hladinou progesteronu se často cítí smutně a unaveně. Mírné cvičení zrychluje metabolismus a zvyšuje uvolňování přirozených endorfinů, což vede ke zvýšení energie a šťastnějším myšlenkám i pocitům.

VIII. Vyhýbejte se toxinům 

Enviromentální vlivy prostředí přicházejí ve formě stovek různých chemikálií, které mohou ovlivnit Vaše hormony, metabolismus i duševní zdraví. Mohou napodobovat Vaše vlastní hormony, blokovat hormonální receptory nebo měnit hormonální dráhy, což vede k hormonálnímu chaosu. Vyhýbejte se kontaktu s umělými látkami jako jsou: plasty, ftaláty, parabeny a umělé vůně, které jsou součástí mnoha běžných hygienických i kosmetických přípravků. Pozor si dejte také na množství těžkých kovů, které se často nachází v rybách. 

IV. Stravovací návyky 

Pro udržení optimální hladiny progesteronu hraje strava klíčovou roli. Zdravé a vyvážené jídlo podporuje hormonální rovnováhu, energii i spánek. Vhodnou volbou mohou být zelenina, ovoce, zdravé tuky a bílkoviny. V ideálním případě by polovinu Vašeho talíře měla tvořit zelenina a druhou polovinu kombinace bílkovin, zdravých tuků, luštěnin a celozrnných obilovin. Vyhýbat byste se měli umělým přídatným barvivům, konzervačním látkám a dochucovadlům, přidanému cukru, zpracovanému a uzenému masu a také alkoholu.

V. Zvyšte množství vlákniny 

Rostlinné potraviny obsahují vlákninu, která je schopna vázat toxiny i přebytečný estrogen v trávicím traktu a vyloučit je z těla pryč. Bylo prokázáno, že ženy s vyšším příjmem vlákniny mají méně projevů souvisejících s nedostatkem progesteronu.

VI. Základní doplňky stravy 

Bez ohledu na to, jak zdravě jíme, stále nám hrozí nedostatek určitých živin kvůli nadměrně využívané a o živiny ochuzené půdě. Užívání doplňků stravy jako jsou kvalitní multivitamin nebo omega-3 mastné kyseliny může být jedině ku prospěchu. V dnešní době průmyslově zpracované a na živiny chudé stravy má většina lidí vitamínů a minerálů nedostatek. V přesvědčení, že vše potřebné získáváme ze své zdravé a pestré stravy o jejich deficitu často ani nevíme. Je vhodné chodit na pravidelné preventivní lékařské prohlídky a nechat si zjistit hladinu vitamínů a minerálů z krve. V případě nedostatku určitých živin případně zahájit individuální suplementaci pro jejich vyrovnání. 

VII. Bylinky 

Bylinky mohou být doplňkem při podpoře hormonální rovnováhy. Mezi často uváděné patří drmek obecný, smilax lékařský a kořen pampelišky. Tyto rostliny jsou spojovány s podporou tvorby progesteronu nebo s nepřímým vlivem přes zdraví jater a pročištění.

Progesteron a jeho role v hormonální rovnováze

Optimální hladina progesteronu je podstatná od funkce reprodukční soustavy, přes kardiovaskulární systém, mozek a kosti, až po podporu psychické pohody. Pečujte o své hormony s ohledem na celý organismus a dopřejte mu to, co potřebuje. Všímejte si signálů svého těla, naslouchejte mu a nebojte se poradit s odborníkem, pokud něco nefunguje tak, jak má.

Související články:

• Kortizol aneb hormon stresu
• Co všechno řídí hormony v těle a jak je podpořit
• Co jsou to endorfiny. Hormon štěstí a jeho funkce v mozku.
• 10 tipů, jak můžete vyladit svůj spánek
• Meiatonin, hormon nejen pro spánek...
• Estrogen u žen: Jak se mění a proč je důležitý
• Estrogenová dominance u žen

Zdroje:

Aria Integrative Medicine. (2021). Progesterone and Autoimmune Diseases Dostupné z: https://www.ariaintegrative.com/2020/04/27/progesterone-autoimmune-disease/

Baulieu, E. E., & Schumacher, M. (2000). Progesterone as a neuroactive neurosteroid, with special reference to the effect of progesterone on myelination. Human Reproduction, 15(suppl_1), 1-13.

Benarroch, E. E. (2007). Neurosteroids: endogenous modulators of neuronal excitability and plasticity. Neurology, 68(12), 945-947.

Bowen, R. (2000). Placental Hormones.

Brucker, M. C., & King, T. L. (Eds.). (2015). Pharmacology for women's health. Jones & Bartlett Publishers.

Cable, J. K., & Grider, M. H. (2020). Physiology, Progesterone.

Correia, J. N., Conner, S. J., & Kirkman-Brown, J. C. (2007, May). Non-genomic steroid actions in human spermatozoa. In Seminars in reproductive medicine (Vol. 25, No. 03, pp. 208-220). Copyright© 2007 by Thieme Medical Publishers, Inc., 333 Seventh Avenue, New York, NY 10001, USA.

Di Renzo, G. C., Giardina, I., Clerici, G., Brillo, E., & Gerli, S. (2016). Progesterone in normal and pathological pregnancy. Hormone Molecular Biology and Clinical Investigation, 27(1), 35-48.

Engel, S. R., & Grant, K. A. (2001). Neurosteroids and behavior. International review of neurobiology, 46, 321-348.

Gottfried S. (2013). The Hormone Cure: Reclaim Balance, Sleep, Sex Drive and Vitality Naturally with the Gottfried Protocol.

Holzer, G., Riegler, E., Hönigsmann, H., & Schmidt, J. (2005). Effects and side effects of 2%‐progesterone cream on the skin of peri‐and postmenopausal women: Results from a double blind, vehicle‐controlled, randomized study. Experimental Dermatology, 14(2), 156-157.

Jiang, C., Zuo, F., Wang, Y., Lu, H., Yang, Q., & Wang, J. (2017). Progesterone changes VEGF and BDNF expression and promotes neurogenesis after ischemic stroke. Molecular neurobiology, 54(1), 571-581.

John R., & Lee M. D. (2004). Natural Progesterone Handbook.

Hall, O. J., & Klein, S. L. (2017). Progesterone-based compounds affect immune responses and susceptibility to infections at diverse mucosal sites. Mucosal Immunology, 10(5), 1097-1107.

Ho, S. M. (2003). Estrogen, progesterone and epithelial ovarian cancer. Reproductive Biology and Endocrinology, 1(1), 1-8.

Kabe, Y., Handa, H., & Suematsu, M. (2018). Function and structural regulation of the carbon monoxide (CO)-responsive membrane protein PGRMC1. Journal of Clinical Biochemistry and Nutrition, 63(1), 12-17.

Li, Z., Wang, B., Kan, Z., Zhang, B., Yang, Z., Chen, J., ... & Jiang, R. (2012). Progesterone increases circulating endothelial progenitor cells and induces neural regeneration after traumatic brain injury in aged rats. Journal of Neurotrauma, 29(2), 343-353.

Meyer, C., Schmid, R., Schmieding, K., Falkenstein, E., & Wehling, M. (1998). Characterization of high affinity progesterone-binding membrane proteins by an anti-peptide antiserum. Steroids, 63(2), 111-116.

Patel, B., Elguero, S., Thakore, S., Dahoud, W., Bedaiwy, M., & Mesiano, S. (2015). Role of nuclear progesterone receptor isoforms in uterine pathophysiology. Human reproduction update, 21(2), 155-173.

Reddy, D. S. (2010). Neurosteroids: endogenous role in the human brain and therapeutic potentials. Progress in brain research, 186, 113-137.

Roof, R. L., & HALL, E. D. (2000). Gender differences in acute CNS trauma and stroke: neuroprotective effects of estrogen and progesterone. Journal of neurotrauma, 17(5), 367-388.

Ryu, C. S., Klein, K., & Zanger, U. M. (2017). Membrane associated progesterone receptors: promiscuous proteins with pleiotropic functions–focus on interactions with cytochromes P450. Frontiers in pharmacology, 8, 159.

Seifert-Klauss, V., Schmidmayr, M., Hobmaier, E., & Wimmer, T. (2012). Progesterone and bone: a closer link than previously realized. Climacteric, 15(sup1), 26-31.

Seifert-Klauss, V., & Prior, J. C. (2010). Progesterone and bone: actions promoting bone health in women. Journal of osteoporosis, 2010.

Scheibl, P., & Zerbe, H. (2000). Effect of progesterone on the immune system in consideration of bovine placental retention. DTW. Deutsche Tierarztliche Wochenschrift, 107(6), 221-227.

Schumacher, M., Guennoun, R., Robert, F., Carelli, C., Gago, N., Ghoumari, A., ... & De Nicola, A. F. (2004). Local synthesis and dual actions of progesterone in the nervous system: neuroprotection and myelination. Gro*** hormone & IGF research, 14, 18-33.

Simoncini, T., Mannella, P., Fornari, L., Caruso, A., Varone, G., & Genazzani, A. R. (2003). In vitro effects of progesterone and progestins on vascular cells. Steroids, 68(10-13), 831-836.

Stein, D. G. (2008). Progesterone exerts neuroprotective effects after brain injury. Brain research reviews, 57(2), 386-397.

Thomas, P., & Pang, Y. (2013). Protective actions of progesterone in the cardiovascular system: potential role of membrane progesterone receptors (mPRs) in mediating rapid effects. Steroids, 78(6), 583-588.

Trabert, B., Sherman, M. E., Kannan, N., & Stanczyk, F. Z. (2020). Progesterone and breast cancer. Endocrine reviews, 41(2), 320-344.

Tremollieres, F. A., Strong, D. D., Baylink, D. J., & Mohan, S. (1992). Progesterone and promegestone stimulate human bone cell proliferation and insulin-like growth factor-2 production. European Journal of Endocrinology, 126(4), 329-337.

Valadez-Cosmes, P., Vázquez-Martínez, E. R., Cerbon, M., & Camacho-Arroyo, I. (2016). Membrane progesterone receptors in reproduction and cancer. Molecular and cellular endocrinology, 434, 166-175.

Vermeulen K. (2014). Happy Hormones: The Natural Treatment Programs for Weight Loss, PMS, Menopause, Fatigue, Irritability, Osteoporosis, Stress, Anxiety, Thyroid Imbalances and More

Vallée, M., Mayo, W., Koob, G. F., & Le Moal, M. (2001). Neurosteroids in learning and memory processes. International review of neurobiology, 46, 273-320.

Wiebe, J. P. (2006). Progesterone metabolites in breast cancer. Endocrine-related cancer, 13(3), 717-738.

Women in balance. (2022). Progesterone and Bone Health. National University of Natural Medicine. Dostupné z: https://womeninbalance.org/resources-research/progesterone-bone-health/

You and Your Hormones. (2022). Progesterone. Dostupné z: https://www.yourhormones.info/hormones/progesterone/

Související články:

• Estrogen u žen: Jak se mění a proč je důležitý
• Estrogenová dominance u žen
• Ženská hormonální nerovnováha
• Doplňky stravy pro ženy v menopauze