Co znamená sezónní stravování

Jde o naprosto jednoduchý princip: vybírat si potraviny v době, kdy je jejich přirozená sezóna. Znamená to jíst jahody v létě, dýni na podzim nebo zelí v zimě. Zkrátka to, co právě dozrává v našem podnebí a co se v daném čase sklízí.

Není to ale jen o samotné volbě potravin. Je to i o určitém respektu k přírodním cyklům a rytmu roku. Každé období má svou nabídku, která se odráží nejen na trhu, ale i v tradičních receptech a zvyklostech. Když jíme sezónně, stáváme se součástí tohoto přirozeného koloběhu a navracíme se ke kořenům. Objevujeme pestrost chutí, které se během roku střídají, a přirozeně tak přinášíme do kuchyně rozmanitost.

Nabídka obchodů v době bez sezóny

Dnes jíme trochu jinak než naši prarodiče. V obchodě najdeme skoro všechno kdykoli. A když něco zrovna neroste u nás, přijede to z druhého konce světa. Je to pohodlné a často i praktické. Jídlo je dostupné pořád, výběr je široký a mnoho lidí díky tomu sní víc ovoce a zeleniny.

Je to ale opravdu ideální? Rajče v lednu vypadá jako rajče, ale často mu chybí vůně a chuť. Podobně je to s jahodami, meruňkami nebo třeba hráškem. Část potravin se sklízí dřív, aby přežila cestu a skladování. A na výsledku to bývá znát. 

A pak je tu ještě otázka toho, odkud jídlo přichází. Čím delší cestu potravina urazí, tím víc energie stojí její cesta na talíř. Neznamená to, že se máme vzdát avokáda, granátového jablka nebo artyčoků, ale měli bychom přemýšlet nad tím, co se za tímhle komfortem skrývá.

Proč vybírat potraviny v sezóně

Sezónní potraviny mají možnost dozrát přirozeně, bez urychlování a dlouhého skladování. Díky tomu si zachovávají svou typickou chuť, barvu i vůni. Společně s tím si uchovávají i přirozený obsah živin, které se při dlouhém skladování nebo umělém pěstování mohou částečně vytrácet.

Dalším důvodem, proč sáhnout po sezónních potravinách, je jejich dostupnost. V období sklizně je výběr na trzích i v obchodech mnohem pestřejší, a navíc často i cenově výhodnější.

A v neposlední řadě jde i o ohleduplnost k životnímu prostředí. Plodiny z našeho podnebí nemusejí cestovat přes půl světa, a tak za sebou zanechávají menší ekologickou stopu.

Výhody sezónního stravování pro domácí kuchyni

Sezónní stravování přináší do vaření spoustu inspirace. Když se suroviny mění s ročními obdobími, otevírá to prostor zkoušet nové recepty a objevovat kombinace, které by nás jindy ani nenapadly. Když se jídelníček během roku přirozeně proměňuje, nezůstává jednotvárný. Díky tomu se na stole střídají nejen různé chutě, barvy i vůně, ale i živiny, takže kuchyně nepůsobí nudně a jídelníček si uchovává pestrost i po stránce nutričních hodnot.

Jak na sezónní stravování na jaře

Sezónní stravování na jaře je taková příjemná vzpruha po zimě. Tělo i hlava mají chuť na něco lehčího, svěžího a zeleného. Jaro je období přechodu. Ještě dojíždíme zásoby z kořenové zeleniny a skladovaných jablek, ale už se objevují první výhonky, bylinky a mladá zelenina. 

Princip je jednoduchý. Vybírejte čerstvé jarní suroviny, které rostou přirozeně v našem podnebí, ideálně z místních zdrojů. Využívejte krátkou sezónu toho, co je jen na chvíli, typicky chřest nebo medvědí česnek. Pořád můžete používat i skladované potraviny ze zimy, protože právě na jaře dávají smysl jako základ, na který jen přidáte nové čerstvé chutě.

Jarní zelenina

Na jaře vede ředkvička, jarní cibulka, pór, špenát, saláty, rukola, řeřicha, mladý hrášek, kedlubna, rané mrkve a první květák nebo brokolice podle toho, jak se sezóna rozjede. Hodně se hodí i rebarbora, která je sice botanicky zelenina, ale v kuchyni se chová jako ovoce. 

Jarní ovoce

Jaro je u nás spíš o tom, co zbylo ze skladu, než o čerstvé úrodě. Z čerstvých věcí se objevují první jahody až ke konci jara podle počasí a lokality. Jarní radost často přichází i v podobě rebarbory, ze které jsou skvělé kompoty, koláče nebo rychlé chutney k masu.

Jarní bylinky a zelené listy

Tady je jaro největší hvězda. Medvědí česnek, pažitka, petrželka, kopr, bazalka ze skleníku. Mladé kopřivy, šťovík nebo pampeliškové listy si můžete nasbírat sami. Jarní bylinky umí udělat z obyčejného jídla něco, co chutná jako nový začátek. Stačí hrst do pomazánky, do tvarohu, do polévky nebo jen na brambory s máslem.

Luštěniny a obiloviny

Luštěniny nejsou sezónní ve smyslu sklizně na jaře, ale můžete využít jejich potenciál v podobě klíčků a microgreens. 

Fermentované a skladované potraviny

Jaro je skvělé období pro kysané zelí, kvašenou zeleninu, kimchi nebo pickles. Pomáhají rozbít zimní jídelníček a přidají kyselost, která se k jarní svěžesti hodí. Ze skladu se pořád vyplatí využít kořenovou zeleninu, jablka nebo dýně.

Živočišné potraviny

Vejce jsou klasika, protože jdou do salátů, pomazánek i rychlých večeří. Z mléčných výrobků se hodí tvaroh, kefír, jogurt a čerstvé sýry, protože se dají skvěle kombinovat s bylinkami. 

Jaro je vlastně nejjednodušší období pro sezónní start. Nemusíte překopávat celý jídelníček. Stačí přidat každý týden jednu jarní věc navíc, zkusit nové bylinky, koupit ředkvičky místo dovezených paprik a jednou si udělat jídlo, kde hraje hlavní roli něco zeleného. 

Sezónní stravování v létě

Léto je období hojnosti. Zelenina a ovoce dozrávají rychle, výběr je široký a jídelníček se přirozeně odlehčí. Využijte čerstvou úrodu naplno, protože některé věci mají sezonu opravdu krátkou. Stavte jídla na tom, co chutná skvěle i bez složité úpravy, typicky saláty, zelenina na grilu, studené polévky, ovocné svačiny.

A když je něčeho hodně, dejte část bokem na později. Zamrazit, zavařit, usušit, naložit, udělat omáčku nebo pesto je letní zkratka k tomu, aby vám sezóna vydržela i do podzimu.

Letní zelenina

V létě frčí rajčata, okurky, papriky, hrášek, kukuřice, mladá mrkev, rané brambory a cukety. Skvěle fungují i různé druhy salátů a listové zeleniny, špenát, rukola, polníček. Letní tip je držet zeleninu čerstvou a užít si maximum bez tepelné úpravy.

Sezónní ovoce v létě

Tady je léto král. Jahody, maliny, borůvky, rybíz, angrešt, třešně, višně, meruňky, broskve, nektarinky, melouny, první letní jablka podle oblasti. Když je ovoce dost, vyplatí se myslet na jeho uchovávání. Kompot, džem, ovocné pyré do mrazáku, pečené ovoce do jogurtu, domácí nanuky. 

Bylinky a aromatické rostliny

Letní bylinky jsou tajná ingredience, která zvedne i obyčejný salát. Petrželka, kopr, rozmarýn, majoránka, oregano. Bazalka a máta jsou navíc skvělé i do vody, domácích limonád nebo ovocných salátů.

Luštěniny a obiloviny

V létě se luštěniny často přesouvají z hutných polévek do salátů a pomazánek. Z obilovin se hodí lehké přílohy jako kuskus, bulgur, rýže, pohanka, vločky v podobě studené kaše nebo overnight. 

Živočišné potraviny

Léto přeje lehčím úpravám. Z masa a ryb oceníte středomořské lahůdky na grilu. Pokud chcete letní pravidlo, které skoro vždy funguje, dejte na talíř víc zeleniny než masa a chuť dotáhněte bylinkami a kvalitním olejem.

Sezónní stravování na podzim

Z kuchyně se pomalu vytrácí lehkost a nastupují hutnější chutě, vůně koření a jídla, která umí zahřát. Podzim je období sklizně a zároveň přechod mezi čerstvou hojností a zimními zásobami. Na trhu se objevují dýně, jablka, hrušky, kořenová zelenina, houby, ořechy a taky první várky kvašených dobrot. 

Principy podzimního sezónního stravování jsou příjemně praktické. Vybírejte suroviny, které dozrály přirozeně a vydrží i delší skladování. Podzimní plodiny jsou často odolnější, takže se s nimi dobře plánuje, můžete nakoupit víc a postupně je spotřebovat. Využívejte sladkost, která se objevuje v dýni, mrkvi, batátech nebo pečené řepě, protože díky ní není potřeba tolik cukru ani složitých omáček. A pokud máte chuť si udělat zásoby, právě podzim je ideální čas na zavařování, sušení a kvašení. 

Zelenina pro podzimní jídelníček

Podzimní klasika je dýně, brambory, mrkev, petržel, celer, pastinák, červená řepa, kedlubna, pórek, cibule, česnek, květák, brokolice, kapusta a samozřejmě zelí ve všech podobách. Skvěle funguje pečení a pomalé vaření. 

Podzimní ovoce

Podzim patří jablkům, hruškám, švestkám, hroznům a často i kdoulím, pokud na ně narazíte. Dozrávají i poslední bobuloviny, třeba brusinky. Je to ideální období na koláče, přesnídávky, kompoty, ale i slané kombinace. Jablko se skvěle hodí do salátu s ořechy a sýrem, hruška zase k pečené zelenině nebo do sendviče s čerstvým sýrem.

Houby na podzim

Pokud máte rádi houbaření, podzim je zlatý čas. Hřiby, lišky, bedly, růžovky a další podle toho, co zrovna roste a co bezpečně poznáte. Houby nejsou jen příloha, umí být plnohodnotný základ jídla. Fungují v krémových polévkách, omáčkách, rizotu i v jednoduché směsi na topinku. A když je jich víc, sušení nebo zamražení je nejlepší způsob, jak si podzimní chuť uchovat.

Luštěniny a obiloviny

Luštěniny se výborně doplňují s dýní, řepou, pečenou mrkví nebo zelím. Můžete z nich dělat husté polévky, saláty do krabičky i krémové pomazánky. Obiloviny zase umí zjemnit výrazné chutě a udělají z jídla něco, co vás opravdu zasytí.

Fermentované a skladované potraviny

Podzim je start fermentační sezóny. Kysané zelí, kvašená zelenina, kimchi, nakládané okurky, a taky jablka, která vydrží ve sklepě mnohem déle než letní ovoce. Fermentované chutě se skvěle hodí k podzimním jídlům, protože přidají kyselost a vyváží sladkost pečené zeleniny.

Živočišné potraviny na podzim

Na podzim se často vrací chuť na výživnější jídla. Tučné sýry, jogurt, maso na pečení, vývary, ryby. Pokud vaříte maso, podzim je ideální pro pomalé pečení a dušení. A když máte rádi jednoduchost, funguje i varianta talíře, kde je pečená zelenina, k tomu vejce nebo sýr a na závěr hrst ořechů. Zní to skromně, ale chutná to překvapivě dobře.

Ořechy a semínka v sezónním stravování

Vlašské ořechy, lískové ořechy, dýňová semínka, slunečnice. Podzimní kuchyni dodají křupavost a zdravé tuky. Hodí se do salátů, kaší, do pečení, ale i do slaných jídel. Hrst ořechů umí z polévky nebo salátu udělat jídlo, po kterém nebudete za hodinu hledat něco dalšího.

Podzim je skvělý v tom, že vás nenutí být perfektní. Stačí se dívat, co je zrovna všude kolem. Když se opřete o dýni, kořenovou zeleninu, jablka a zelí, máte základ pro desítky jídel, které se dají obměňovat kořením, bylinkami a způsobem úpravy. 

Sezónní stravování v zimě

Zima je praktická. Pracuje se zásobami, skladovanými plodinami a jídly, která zahřejí a zasytí. A paradoxně je to období, kdy může být jídelníček hodně pestrý, jen se pestrost schovává jinde než v hromadách čerstvého ovoce.

Stavte zimní vaření na surovinách, které u nás přirozeně vydrží ve sklepě nebo ve spíži. Kořenová zelenina, zelí, brambory, cibule a česnek jsou základ, který se dá točit na desítky způsobů. K tomu přidejte luštěniny, obiloviny, ořechy a semínka, protože jsou výživné a snadno z nich uděláte syté jídlo bez složitého plánování. Velkou roli v zimě hraje i fermentace a zavařeniny. A pokud máte v mrazáku ovoce nebo zeleninu z léta, právě teď přichází jejich nejlepší chvíle. Zamražené v sezóně je často praktičtější než čerstvé mimo sezónu.

Zelenina v zimě

Zimní stálice jsou brambory, mrkev, petržel, celer, pastinák, červená řepa, tuřín, kedlubna, pórek, cibule a česnek. K tomu zelí a kapusta v různých podobách, bílé, červené, kysané, kadeřávek, růžičková kapusta. Skvěle fungují polévky, vývary, dušení a pečení. 

Sezónní ovoce v zimě

V zimě u nás vede hlavně to, co se dá skladovat. Jablka a hrušky jsou jasná volba, často i v kombinaci s ořechy, jogurtem nebo ovesnou kaší. Skvěle funguje sušené ovoce, švestky, meruňky, jablka, datle, ale je dobré hlídat množství, protože je koncentrovaně sladké. A pak je tu dovoz, citrusy. Pomeranče, mandarinky, grep a citrony mají sezónu jinde, ale jsou svěží a pomůžou rozbít zimní chuťovou jednotvárnost. Stačí je brát jako zpestření, ne jako základ celého jídelníčku.

Luštěniny v zimě

Zima je pro luštěniny ideální. Čočka, cizrna, fazole, hrách. Z nich se dá uvařit hustá polévka, kari, ragú i kaše. Luštěniny navíc dobře drží energii, takže se hodí, když je venku zima a vy nechcete být za hodinu zase hladoví.

Fermentované a skladované potraviny

Kysané zelí, kvašená zelenina, okurky, kimchi, kombucha a různé domácí zavařeniny. Fermentované věci dodají zimnímu jídlu kyselost, která se skvěle hodí k pečené zelenině, masu nebo luštěninám. A zavařeniny se hodí nejen do sladké kuchyně. Cibulové čatní nebo zavařené švestky umí udělat z obyčejné večeře něco, co chutná slavnostněji.

Živočišné potraviny

V zimě často víc sedí vývary, dušená masa, pečeně a tučná masa. Pokud nejíte maso, stejnou službu udělají luštěniny, vejce a fermentované mléčné výrobky. 

Ořechy, semínka a oleje v zimě

Vlašské ořechy, lískové ořechy, mandle, dýňová a slunečnicová semínka. V zimě jsou skvělá hlavně proto, že doplní tuky a udělají jídlo sytější. Přidejte hrst semínek do polévky, salátu nebo kaše a hned je to výživnější. 

Zima není chudá na chutě. Je to o chytrém základu a malých obměnách. Jeden den polévka z kořenové zeleniny, druhý den pečená řepa s tvarohem a ořechy, třetí den čočka na kyselo s kysaným zelím, a najednou máte pestrý týden, aniž byste potřebovali jahody v lednu. Stačí držet se toho, co je pro zimu přirozené.

Co si z toho odnést?

Sezónní stravování není o tom, že si na talíř dáte jen to, co roste za plotem a zbytek roku budete smutně koukat na zelí. Je to spíš návrat k jednoduchému rytmu, který dává jídlu chuť, pestrost a smysl. Když se během roku mění suroviny, přirozeně se mění i vaše vaření. 

Největší kouzlo je v tom, že nemusíte nic lámat přes koleno. Stačí začít drobnostmi. Vyměnit pár položek v nákupu podle toho, co je zrovna v sezóně, vyzkoušet jeden nový recept z aktuální úrody. A když je něčeho hodně, dát si malou zásobu stranou do mrazáku nebo do sklenice. A pokud si občas koupíte i něco mimo sezónu, svět se nezboří. 

Takže až příště půjdete nakupovat, zkuste se na chvíli zastavit a podívat se, co má právě teď svou chvíli. Možná zjistíte, že i obyčejné jídlo dokáže chutnat skvěle, když ho trochu přizpůsobíte ročnímu období.