Co je homocystein a jak snížit jeho hladinu?

Pokud jste o homocysteinu nikdy neslyšeli, zpozorněte! Tato nenápadná aminokyselina přirozeně vzniká při metabolismu esenciální aminokyseliny - methioninu. Avšak zvýšená hladina homocysteinu je také hlavním rizikovým faktorem závažných cévních onemocnění, jako je třeba mrtvice. Proto se homocysteinu také přezdívá toxická aminokyselina!

Co je homocystein a co způsobuje vysoká hladina homocysteinu?

Homocystein je specifický typ aminokyseliny, která se vytváří během metabolických funkcí v našem těle. Jde o vedlejší produkt tzv. methylace. V organismu přirozeně vzniká při metabolismu aminokyseliny methioninu, v tzv. methioninovém cyklu, zjednodušeně řečeno při trávení bílkovin. Ve chvíli, kdy konzumujeme bílkoviny, methionin se přemění na homocystein a zpět na methionin. Za normálních okolností pro nás homocystein nepředstavuje žádný problém. Problém nastává ve chvíli, když je jeho hladina příliš vysoká. 

Pokud není hladina homocysteinu optimální, není správně metabolizován, hromadí se v těle a v podstatě funguje jako toxin. To zvyšuje riziko zánětu v těle a následně může způsobit potíže v kardiovaskulárním, neourologickém a endokrinním systému. Vysoká hladina homocysteinu je častou příčinou zánětu tepen¹ a proto je spojen s rozvojem srdečních onemocnění.

Co ovlivňuje hladinu homocysteinu a jaké jsou příčiny zvýšené hladiny homocysteinu?

Zvýšená hladina homocysteinu se může rozvinout u dětí i dospělých. Důvodem proč toto nastane, je kromě jiného, také nedostatek některých vitamínů skupiny B, zejména kyseliny listové nebo vitamínu B12. V souvislosti s dostatečným příjmem těchto vitamínů bylo prokázáno, že snížením hladiny homocysteinu, lze snížit i riziko kardiovaskulárních onemocnění.² A nejen to! Stejně tak klesne i riziko neurodegenerativních onemocnění jako je demence nebo Alzheimerova choroba. Můžeme tedy říci, že hladina homocysteinu je z velké části závislá na dostatku vitamínů skupiny B.

Jednou z příčin může být i genetická predispozice. Osoby s touto predispozicí se již narodí s mutací MTHFR. Jednoduše jde o to, že někteří lidé hůře metabolizují vitamíny, minerály a bílkoviny. Mutace genu MTHFR změní to, jakým způsobem se přeměňují živiny ze stravy na aktivní vitamíny, minerály a bílkoviny, které může tělo využít. Tato genetická mutace může také ovlivnit hladiny hormonů a neurotransmiterů, funkci mozku, trávení, hladinu cholesterolu aj.

Předpokládá se, že 30-50 % lidí mohou být nositeli této mutace. U lidí, kteří touto mutací netrpí, geny MTHFR produkují enzymy, které přeměňují homocystein na methionin. Čím méně enzymů je vytvořeno, tím horší jsou dopady na zdraví. Málo enzymů následně zvýší hladinu homocysteinu a tím podpoří vznik zánětu. Lidé s mutací MTHFR produkují až o 70-90 % procent méně enzymů potřebných k štěpení homocysteinu.

Příznaky a dopady vysoké hladiny homocysteinu

Příznaky zvýšené hladiny homocysteinu mohou být buď mírné nebo závažné v závislosti na tom, jaké typy enzymů a živin nám chybí. Většinou se první příznaky objeví kolem 3. roku věku. Mezi první příznaky můžeme zmínit třeba horší vidění, kosterní abnormality (specifické u dětí) nebo postupný rozvoj osteoporózy. Studie z roku 2014 ukazuje, že zvýšená hladina homocysteinu je spojena se špatnou mineralizací a sníženou hustotou kostí. A stává se rizikovým faktorem zlomenin u starších osob.³

Dnes už o homocysteinu víme mnohé. A hlavní fakt je i třeba to, že vysoká hladina homocysteinu je často základní kámen spousty jiných onemocnění a to včetně:

• Kardiovaskulárních onemocnění - onemocnění koronárních tepen, infarkt, mrtvice, vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol.
• Zvýšené riziko Alzheimerovy choroby ⁴ a demence.
• U dětí to mohou být vývojové abnormality.
• Protáhlé končetiny.
• Neurovývojové problémy jako je ADHD, autismus nebo poruchy učení.
• Migrény a bolesti hlavy.
• Psychické potíže - deprese, úzkosti, bipolární porucha.
• Anémie, bolesti a vrozené vady. 

Závěr

Ukazuje se, že hladina homocysteinu má tendenci také stoupat s přibývajícím věkem, ale přispět k tomu může i kouření nebo užívání drog či léků. Proto je životospráva klíčovým ukazatelem jak naše tělo s homocysteinem pracuje. Mezi režimová opatření, která můžete udělat sami patří doplnění vitamínů skupiny B, především kyseliny listové ve formě METHYLFOLÁTU, vitamínu B6 a B12. Také k tomu přispívá dostatek pohybu, odpočinku, konzumace především čerstvých potravin s dostatkem vlákniny a snížit konzumaci zánětlivých potravin jako je lepek, cukr nebo konzervační látky.

Veronika Halusková

1. OUDI, Mabrouka EL, Zied AOUNI, Chakib MAZIGH, Radhia KHOCHKAR, Ezzeddine GAZOUENI, Habib HAOUELA a Salem MACHGHOUL. Homocysteine and markers of inflammation in acute coronary syndrome. 2010.

2. MASON, Amy M, Paul CARTER, Stephen BURGESS a Susanna C. LARSSON. Homocysteine, B vitamins, and cardiovascular disease: a Mendelian randomization study. 2021.

3. EBESUNUN, M O, K O UMAHOIN, T O ALONGE a L A ADEBUSOYE. Plasma homocysteine, B vitamins and bone mineral density in osteoporosis: a possible risk for bone fracture. 2014.

4. CORRADA, Maria M, Claudia H KAWAS, Judith HALLFRISCH, Denis MULLER a Ron BROOKMEYER. Reduced risk of Alzheimer’s disease with high folate intake: The Baltimore Longitudinal Study of Aging. 2005.