Inzulínová rezistence. Jak sladidla ovlivňují produkci inzulínu?

Inzulín je polypeptidový hormon vylučovaný primárně Langerhansovými ostrůvky ve slinivce břišní. Stará se o regulaci krevního cukru v krevním řečišti a společně s Glukagonem a dalšími hormony provádí anabolické a katabolické děje v tkáních. Víme, že jeho hlavním úkolem je odklízení přemíry cukrů z krevního řečiště, pojďme se dnes ale podívat, jakou mají rezistenci právě na inzulín a umělá sladidla. Vítám vás u dnešního článku!

Co je to inzulínová rezistence?

Funkce inzulínu v těle nám již naznačil první odstavec, jedná se o jeden z nejvíce anabolických hormonů těla (staví hmotu). Ve chvílích, kdy tělo přijme kalorie (pro inzulín jsou důležité hlavně sacharidy a bílkoviny) a ty se následně dostávají do krevního řečiště, reaguje tělo signálem pro slinivku: “Je třeba vysoké množství cukru z krve uklidit!“. Dlouhodobě vysoké hodnoty krevního cukru jsou pro tělo toxické. Chronicky vysoká hladina krevního cukru může totiž vést k poškození řady orgánů a tkání jako mozek, ledviny, oči či nervy. Nedávné studie například ukázaly nemilou spojitost mezi zvýšenými hladinami krevního cukru a rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. ¹

Slinivka vysílá inzulín a ten odvádí energii ve formě cukrů z krve do buněk. Primárním cílem jsou buňky orgánů, příčně pruhovaná svalovina či mozek. Ve chvílích, kdy je však inzulín vyplavován příliš často a člověk se nehýbe na pravidelné bázi, a dnešní doba „mlsací,“ kdy neustále něco uzobáváme, tomu nahrává, dojdou buňky do stavu, kdy mají své zásobárny energie plné a více sacharidů již nepotřebují. Tělo začne reagovat vyššími a vyššími hodnotami inzulínu a snaží se sacharidy do buněk chtíc nechtíc „nacpat.“ Buňky se stávají rezistentní vůči inzulínu a ten nemá jinou možnost než cukrem plnit nekonečné sklady tukových buněk.

Je velký rozdíl mezi buňkami aktivního sportovce či člověka s manuální prací a člověka propagujícího sedavý životní styl, který po práci opět usedne a pouze vymění kancelářské křeslo za horizontální polohu na pohodlnějším gauči doma u televize. ² Nyní už víme, že inzulín reaguje na sacharidy, ty bývají většinou sladké chuti, jak na tom budou ale umělá sladidla? Sladkostí často lehce překonají cukr, ačkoliv jich v potravinách není velké množství.  Reaguje na ně inzulín také?

Co říkají studie?

Na téma umělá sladidla a inzulín bylo vydáno pěkné množství výzkumů, studií a průzkumů, vybral jsem několik z nich.

První studie porovnávala účinky umělých sladidel (aspartamu, stévie), mnišského ovoce a čisté sacharózy na vyplavení inzulínu u 30 zdravých jedinců.  Studie byla dvojitě zaslepená a všichni účastníci byli testováni na všechny látky bez výjimky a s dostatečnými odstupy od sebe. Každý testovací den byli účastníci po standardizované snídani, o několik hodin později jim byl podán ochucený nápoj s testovanými látkami, načež jim byl hodinu poté podán oběd. Glykémie v krvi byla měřena každých 15 minut a po obědě každých 30 minut. Po konzumaci sacharózy bylo pozorováno vyplavení inzulínu v odpovídající míře, po konzumaci kteréhokoliv z dalších sladidel tento efekt pozorován nebyl. Zajímavé je, že naopak na oběd reagovali vyšším vyplavením inzulínu skupiny, kterým bylo podáváno „nekalorické“ sladidlo. Celkové množství vyplaveného inzulínu tedy zůstalo stejné, jen sacharóza s obědem zvýšení způsobily 2x. ³

Druhý článek vycházející ze studie porovnával vyplavení inzulínu u mixů sladidel běžně přidávaných do potravin v USA, kterými byly: Nevella Canderel®, Green Stevia®, Canderel®, dalším dvěma skupinám byla podávána voda, nebo čistá glukóza.  35 zdravých jedinců s normálními hladinami BMI a věkem od 19-35 let jedinců bylo rozděleno do 5 skupin. Výsledky můžete vidět i přehledně na grafu – zatímco glukóza způsobila raketový start inzulínu, ostatní sladidla se držela při zemi a voda a Canderel® dokonce glykémii snížili. ⁴

Do třetice všeho dobrého i zlého tu máme studie, které porovnávaly vyplavení inzulínu u mužů, kteří pouze usrkávali a poté vyplivli roztoky: aspartamu, sacharinu, sacharózy a vody. Jako pátou látkou bylo testováno žvýkání a následné vyplivnutí jablečného koláče. Co výsledky? Ani v jedné studii nebylo zjištěno zvýšení hodnoty inzulínu při usrkávání a vyplivnutí roztoků, naopak tomu bylo u jablečného koláče. Tyto subjekty zaznamenaly znatelné zvýšení plazmatických hladin inzulínu. ⁵

Závěr

Co nám z toho tedy vlastně vyplývá? Podle dostupných studií se zdá, že umělá sladidla nemají efekt na vyplavování inzulínu do krve, tudíž nemůžou způsobovat inzulínovou rezistenci. Samozřejmě je nutné se tímto tématem zabývat nadále a dále ho studovat.

Velký podíl na výsledky má ale také samotný člověk, který umělá sladidla konzumuje. Někteří lidé jsou jednoduše na inzulín velice citliví a jiní ne. Velice se liší také velikost inzulínové odpovědi na dané potraviny, to si můžeme ukázat na studii z roku 2013, kdy byla zkoumána inzulínová odpověď na běžný bílý chléb u 10 zdravých dobrovolníků. Výsledky byly překvapující, inzulínová odpověď se lišila v průměrných hodnotách okolo 50 %! To je velice znatelné číslo. ⁶

Studie tohoto typu nám naznačují, že možná nejde jen tolik o to co, ale i o to kdo konzumuje. Variabilita reakce u lidí se liší ve velkém množství případů a jediným možným způsobem, jak zjistit vlastní reaktivitu, je měřit si sám své výsledky glykémie po každém jídle a vytvořit si tabulku inzulínových odpovědí přímo pro sebe.

Děkuji vám za přečtení dnešního článku až do konce a budu se na vás těšit u dalšího!

1. SĘDZIKOWSKA, Aleksandra a Leszek SZABLEWSKI. Insulin and Insulin Resistance in Alzheimer’s Disease. International Journal of Molecular Sciences[online]. 2021, 22(18) [cit. 2023-09-11]. ISSN 1422-0067. Dostupné z: doi:10.3390/ijms22189987
2. BIRD, Stephen R a John A HAWLEY. Update on the effects of physical activity on insulin sensitivity in humans. BMJ Open Sport & Exercise Medicine[online]. 2017, 2017-03-01, 2(1) [cit. 2023-09-11]. ISSN 2055-7647. Dostupné z: doi:10.1136/bmjsem-2016-000143
3. TEY, S L, N B SALLEH, J HENRY a C G FORDE. Effects of aspartame-, monk fruit-, stevia- and sucrose-sweetened beverages on postprandial glucose, insulin and energy intake. International Journal of Obesity[online]. 2017, 41(3), 450-457 [cit. 2023-09-17]. ISSN 0307-0565. Dostupné z: doi:10.1038/ijo.2016.225
4. Imad J, Wehbe T, Jaoude EA. A comparative study of three non-nutritive sweeteners effects on insulin and glucose in healthy, nondiabetic adults. Insights Nutr Metabol. 2017;1(2):73-79.
5. TEFF, Karen L., John DEVINE a Karl ENGELMAN. Sweet taste: Effect on cephalic phase insulin release in men. Physiology & Behavior[online]. 1995, 57(6), 1089-1095 [cit. 2023-09-18]. ISSN 00319384. Dostupné z: doi:10.1016/0031-9384(94)00373-D
6. HIRSCH, Sandraet al. Variability of glycemic and insulin response to a standard meal, within and between healthy subjects. Hosp. [online]. 2013, vol.28, n.2, pp.541-544. ISSN 1699-5198.  https://dx.doi.org/10.3305/nh.2013.28.2.6161.