Metabolický syndrom. Čím je způsobeno toto onemocnění moderní doby?

Problém nové dekády a společnost stále více zatěžující „onemocnění.“ Že jste o něm nikdy neslyšeli? Nevadí! Pojďme si ho dnes tedy představit. Co to metabolický syndrom je? Kde se vzal? Jak se projevuje? Jak zastavit jeho šíření? Proč je pro nás takovou hrozbou? Na to vše se dnes zaměříme. Vítám vás u dnešního článku, tématem dne je Metabolický syndrom!

Definice aneb 3/4 stačí

Metabolický syndrom je souhrnné označení dopadů špatné životosprávy a inzulínové rezistence na naše tělo, jedná se o civilizační chorobu, která je stále na vzestupu. Jde o souhrn symptomů a onemocnění, z nichž stačí, když se potkají 3 z 4 a člověk může být klasifikován jako osoba trpící metabolickým syndromem. Symptomy metabolického syndromu můžou pramenit z našich genetických predispozicí, hlavním rizikovým faktorem je však naše životospráva a styl života. ^1,2

Jaké symptomy u člověka identifikují metabolický syndrom?

1.) Vysoký krevní tlak

Nejde o žádnou převratnou hodnotu, stačí přesahovat tlak 130/85 a první kolonku máte splněnou.  Vysoký krevní tlak je sám o sobě tichým zabijákem. Pokud je zvýšen dlouhodobě a není nijak řešen, tak bez výrazných vnějších znaků jedince pozvolna zabíjí. Nebezpečný je jak pro orgány jako jsou srdce, mozek, ledviny či oči, ale i pro samotné tepny, kterými krev pod vysokým tlakem prochází. Tepny kvůli přetlaku ztrácí svou pružnost a dochází u nich k únavě. ³

2.) Dyslipidemie

Zvýšené množství triglyceridů v krvi či nepoměr mezi LDL a HDL cholesterolem. Jedná se o jeden z nejrizikovějších faktorů pro vznik aterosklerózy (usazování lipidů a dalších komponentů krve na stěnách tepen). Tělu škodí jak vysoký poměr lipidů a lipoproteinů v krvi, tak nevhodný poměr mezi HDL „hodným“ a LDL „špatným“ cholesterolem. Dobrý poměr pro udržení zdraví je uváděn mezi 1:3 – 1,5:3 ve prospěch HDL. Konkrétní hodnoty pro klasifikaci Dyslipidemie jsou: hladina triglyceridů nad 150 mg/dl a hladiny HDL u mužů pod 40 mg/dl a u žen pod 50 mg/dl. ⁴

3.) Hyperglykémie / porušená glukózová tolerance či inzulínová rezistence

Všechna tato označení mají dočinění s hladinou cukru v krvi. Kdykoliv tělo přijímá živiny (toto platí hlavně u sacharidů a bílkovin) zvedá se hodnota cukru v krvi a tělo vysílá signál slinivce k vypuštění inzulínu. Inzulín sacharidy a bílkoviny z krve s rychlostí blesku odklízí a hodnoty se vrací do normálu. Můžou však nastat momenty kdy:

• Slinivka není schopna vyprodukovat dostatek inzulínu – únava slinivky.
• Buňky jsou již cukrem naplněné a nechtějí přijímat další – v tomto případě inzulín ukládá cukry do tukové tkáně.

Neustálou konzumací kalorií bez delších přestávek konstantně zvedáme hladinu cukru v krvi a tělo se stává glukózo-tolerantní a hodnota cukru v krvi na lačno zůstává nad normou. Hladiny cukru v krvi nalačno by se měly pohybovat okolo 5,5 mmol/dl a po jídle do 7,5 mmol/dl. Chronicky zvýšené hladiny často vedou k cukrovce 2. typu. ⁵

4.) Zvýšený obvod pasu, obezita a vysoké BMI

Posledním kritériem pro metabolický syndrom je kompozice těla. Člověk trpící obezitou (BMI<30) či vysokým obvodem pasu: u mužů vyšší obvod než 102 cm a u žen 88 cm odškrtává poslední políčko. U obezity je největším strašákem viscerální tuk, ten se schovává uvnitř těla a jeho přebytek omezuje funkci orgánů.

Všechny příznaky jsou samy o sobě hrozbou pro lidské zdraví a částečně na sebe navazují. Například inzulínová rezistence může způsobovat vyšší ukládání tuku a tím způsobovat obezitu. Co však stojí za vznikem metabolického syndromu u člověka? ⁶

• Špatný životní styl – nedostatek pohybu a konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Pokud si na těchto potravinách zakládáme jídelníček, přibírání na váze je pouze otázka času…
• Vysoké množství sodíku a stresu – sodík v těle zadržuje vodu a zároveň působí vasokonstrikčně (zužuje cévy). Vysoké množství stresu má zase za následek vyšší vyplavování hormonu kortizolu a ten uvádí tělo do stavu boj nebo útěk, v těchto chvílích zvyšujeme srdeční frekvenci a tlak, pokud tyto stavy přetrvávají dlouhodobě, na problém je zaděláno.
• Genetika – někteří z nás mají prostě ke vzniku vysokého krevního tlaku či Dyslipidemie vlohy, to však neznamená, že je tento člověk předurčen ke vzniku onoho syndromu. Je však potřeba se proti genetice postavit a nedělat „mrtvého brouka“.
• Kouření, přemíra alkoholu či léčba hormony, kortikosteroidy, pravidelná konzumace diuretik, beta blokátorů, antidepresiv či neuroleptik.

Jak metabolický syndrom léčit?

• Dostatečný pohyb – aerobní aktivity, silový trénink, intervalový trénink… každý pohyb se počítá, pohyb dělá buňky senzitivnějšími na inzulín, spaluje kalorie, akutně zvyšuje tlak, posiluje srdce…. ⁷
• Kvalitní strava s dostatečným přísunem bílkovin – strava založená na celistvých a nezpracovaných potravinách. Nejen, že za ni často zaplatíme méně a přináší nám více živin, naše tělo také zasytí na delší dobu a dodá nám z dlouhodobého hlediska větší uspokojení. ⁸
• Pokud se často hýbete, není nutné stahovat sodík a cholesterol na minimum, obě tyto látky tělo potřebuje a aktivní sportovec je dokáže využít pro svůj prospěch ve větší mře.
• Dostatek kvalitního spánku – spánek není zahozený čas! Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek nám: dodá energii, revitalizuje tělo, srovná hladiny hormonů a cukru v krvi.

Co si z dnešního článku tedy vzít?

Proti vzniku můžeme bojovat: pohybem, kvalitní stravou a dostatečným množstvím spánku.

• HUANG, Paul L. A comprehensive definition for metabolic syndrome. Disease Models & Mechanisms[online]. 2009, 2009-04-30, 2(5-6), 231-237 [cit. 2023-09-16]. ISSN 1754-8411. Dostupné z: doi:10.1242/dmm.001180
• SAKLAYEN, Mohammad G. The Global Epidemic of the Metabolic Syndrome. Current Hypertension Reports[online]. 2018, 20(2) [cit. 2023-09-16]. ISSN 1522-6417. Dostupné z: doi:10.1007/s11906-018-0812-z
• BILO, Grzegorz, Sergio CARAVITA, Camilla TORLASCO a Gianfranco PARATI. Blood pressure at high altitude: physiology and clinical implications. Kardiologia Polska[online]. 2019, 2019-06-25, 77(6), 596-603 [cit. 2023-09-16]. ISSN 0022-9032. Dostupné z: doi:10.33963/KP.14832
• BERBERICH, Amanda J a Robert A HEGELE. A Modern Approach to Dyslipidemia. Endocrine Reviews[online]. 2022, 2022-08-01, 43(4), 611-653 [cit. 2023-09-16]. ISSN 0163-769X. Dostupné z: doi:10.1210/endrev/bnab037
• MAYER, John P., Faming ZHANG a Richard D. DIMARCHI. Insulin structure and function. Biopolymers[online]. 2007, 88(5), 687-713 [cit. 2023-09-16]. ISSN 00063525. Dostupné z: doi:10.1002/bip.20734
• GAŽAROVÁ, Martina, Mária GALŠNEIDEROVÁ a Lucia MEČIAROVÁ. Obesity diagnosis and mortality risk based on a body shape index (ABSI) and other indices and anthropometric parameters in university students. Roczniki Państwowego Zakładu Higieny[online]. 267-275 [cit. 2023-09-16]. ISSN 00357715. Dostupné z: doi:10.32394/rpzh.2019.0077
• YAPING, Xie, Zhao HUIFEN, Liu CHUNHONG, Huang FENGFENG, Huang HUIBIN a Zhao MEIJING. A meta-analysis of the effects of resistance training on blood sugar and pregnancy outcomes. Midwifery[online]. 2020, 91 [cit. 2023-09-16]. ISSN 02666138. Dostupné z: doi:10.1016/j.midw.2020.102839
• CASTRO-BARQUERO, Sara, Ana María RUIZ-LEÓN, Maria SIERRA-PÉREZ, Ramon ESTRUCH a Rosa CASAS. Dietary Strategies for Metabolic Syndrome: A Comprehensive Review. Nutrients[online]. 2020, 12(10) [cit. 2023-09-16]. ISSN 2072-6643. Dostupné z: doi:10.3390/nu12102983