NAD a jeho pozitivní vliv na naše tělo

Molekula, přesněji protein, NAD, celým názvem nikotinamid-adenin-dinukleotid. Říkáte si, co je to za divné slovo a proč by vás mělo vůbec zajímat? Dříve jsem si to také říkala, ale nějak nevědomě jsem se oklikou k NAD dostala studiem toho, jak naše tělo funguje v základech. Všichni víme, že potřebujeme jíst, abychom potravu v buňkách měnili na energii. To nás učili již na základní škole. No a molekula NAD je toho všeho účastníkem. Tak vydržte a zůstaňte u čtení, věřím, že nebudete litovat. :)

NAD má 2 formy – oxidovanou formu NAD+ a redukovanou formu NADH. V jednoduchosti: každá forma má jinou chemickou strukturu a v těle má za úkol jiné věci. My se dnes budeme věnovat úloze NAD+ (dále jen NAD) v našem těle.

NAD a výživa

Protein NAD se podílí na přenosu látek při rozkládání a zpracovávání potravy. To znamená, že když něco sníme a rozložíme na ty nejmenší vstřebatelné částečky (elektrony a protony), NAD je ten přenašeč, který ty částečky posouvá dál a přenáší buňce, aby byly efektivně využity – na tvorbu energie a jiných látek. Všechny orgány, které obsahují mitochondrie (buněčné elektrárny, které buňce zprostředkovávají energii) NAD potřebují. Jakmile ho mají nedostatek, začínají trpět.

Slyšeli jste někdy už o sezónním stravování, které říká, že v určitém období jsou pro nás sacharidy ve stravě přínosné a jindy spíše nevhodné? Ano, je tomu tak. Protein NAD nám pomáhá energii ze sacharidových potravin získat a efektivně zpracovat. Zároveň se z NAD tvoří i samotná část mitochondrie (tzv. komplex 1), který je místem, kde dohází ke zpracování energie ze sacharidů. Jak se dozvíte níže, ke správné funkci NAD potřebujeme slunce – proto dává sezónní stravování smysl.

Pokud sníme sacharidovou potravinu, do mitochondrie přichází vodík přes protein NADH. Když se od něj odtrhne ten vodík (H), zůstává nám to naše NAD (NADH – H = NAD).

Aby se nám v těle NAD tvořil, je potřeba ještě několika kroků. Ze stravy potřebujeme přijímat esenciální aminokyselinu tryptofan (to je ta, kterou najdeme například v mase, a z které vzniká např. i spánkový hormon nebo hormon štěstí). Dále je potřeba, abychom se vystavovali slunci a ze slunce načerpali UV světlo, které zajistí tvorbu vitamínu B3 (niacinu) právě z aminokyseliny tryptofanu. Vitamín B3 je také zásadní pro tvorbu NAD.

 

Prospěšnost NAD a jeho (ne)suplementace

Kvůli důležitosti molekuly NAD a jejího propojení s naším zdraví se vědci snaží poskytnout tyto benefity i lidem, kteří s věkem ztrácejí své zdraví. Ukazuje se však, že suplementace přímo molekuly NAD zřejmě není nejlepší volbou. Vhodnější cestou je suplementace látek, z kterých NAD vzniká, jsou to například látky NR nebo eNeMeN.

Zároveň je třeba si uvědomit, že je tělo velmi komplexním organismem, a proto nedokážeme plně zajistit to, aby jakákoliv látka, kterou do těla přijmeme, udělala přesně to, co po ní my žádáme. Tělo samo ví, kde a co potřebuje, a tam si látky také pošle. Takže pozor na to, mějte to prosím u suplementace všeho vždy na paměti.

Nejjistějším a nejkontrolovanějším způsobem, jak si zaopatřit dostatek NAD, je pravidelné vystavování se slunci (zejména UV světlu, čemuž ale musí předcházet řádná adaptace!), díky kterému si NAD tvoříme a recyklujeme.

Zároveň vhodným krokem k chránění si této molekuly je praktikování sezónního stravování, které nám přirozeně šetří tuto látku – nenutíme totiž buňky zpracovávat potraviny, které mohou být zpracovány a využity efektivně právě v době, kdy máme správné solární podmínky (přítomnost UV složky ze slunce), která se u nás vyskytuje právě v létě.

Jak to uchopit prakticky? Zkuste zanechat letní zeleninu (okurku, rajčata,..), tropické ovoce a vysoce sacharidová jídla (těstoviny, pizza,..) v létě a s příchodem podzimu/zimy přecházejte na jídla s vyšším obsahem bílkovin a tuků. Uvidíte, že postupem času budete mít více energie a vaše buňky budou fungovat efektivněji – a hlavně dlouhodobě lépe.

Nedostatek NAD, dlouhověkost a důsledky

Jakmile v nějaké části těla klesne množství NAD, dochází v této části k hypoxii – to zkrátka znamená, že buňka/orgán/tkáň nemá dostatek kyslíku. No a co se děje potom? Buňky, orgány a tkáně nemohou fungovat správně a efektivně. To vše je spojováno také s rychlejším stárnutím, které se zejména nadšenci do zdravého životního stylu snaží zpomalit.

Dostatečné množství NAD je potřeba ke správnému chodu SIRT genů (ty nám regulují metabolismus i naši DNA). NAD je také propojen s funkčností dráhy mTOR a růstovými hormony. Opět něco důležitého pro ty, kteří chtějí "hacknout" svoje tělo, ale i pro sportovce, kteří se starají o svou svalovou hmotu a výkonnost.

Slova na závěr

NAD je tedy pro spoustu lidí „hackem k dlouhověkosti“, který ale chtějí řešit zejména skrze suplementaci. Mně dává smysl nejdříve využít to, co již máme k dispozici a až potom případně něco dodávat. Proto vás chci inspirovat, abyste maximálně podpořili své tělo a tím tedy i tvorbu a regeneraci NAD – právě třeba skrze adaptaci na slunce a aplikaci sezónního stravování.

V našem těle dochází k nespočtu různých procesů, které se každou jednu sekundu zasluhují o náš život, fungování a výkonnost. Molekula NAD je důležitým hráčem v celé této hře zvané „živý organismus“. A zaslouží si pozornost i péči.

 

Autor článku: Michaela Majerová, certifikovaný holistický Performance poradce

 

Zdroje:

₁ kniha Spoznaj svoju biológiu (1. díl) – Jaroslav Lachký

₂ kniha Spoznaj svoju biológiu (2. díl) – Kvantová biológia – Jaroslav Lachký

₃ CONLON, Nichola a Dianne FORD. A systems-approach to NAD+ restoration. Biochemical Pharmacology [online]. 2022

₄ Canto C. NAD+ Precursors: A Questionable Redundancy. Metabolites. 2022

₅ Gomes AP, Price NL, Ling AJ, Moslehi JJ, Montgomery MK, Rajman L, White JP, Teodoro JS, Wrann CD, Hubbard BP, Mercken EM, Palmeira CM, de Cabo R, Rolo AP, Turner N, Bell EL, Sinclair DA. Declining NAD(+) induces a pseudohypoxic state disrupting nuclear-mitochondrial communication during aging. Cell. 2013