Zero waste. Skutečná cesta k uchování přírody i našeho života.

Když vyhazujete odpadky, přemýšlíte někdy, kde by mohly skončit? Možná na nějaké skládce jako jiný odpad? A bohužel oceány jsou plné plastového odpadu. Zero waste je označení pro směr, který nás má naučit snižovat množství vyprodukovaného odpadu a některé věci používat opakovaně. Ačkoli nula v názvu Zero Waste naznačuje, že cílem tohoto směru je zcela odstranit odpad z domácností a neposílat nic na skládku, většina zastánců Zero Waste uznává, že generovat absolutně žádný odpad je téměř nemožné. Nicméně je důležité podotknout, že i snížení odpadu a pár jednoduchých kroků každého z nás může planetě velmi prospět.

Jak je na tom Evropa?

Pokud byste se podívali na množství produkovaného odpadu ve vaší domácnosti, patrně by to nebylo nic zásadního. Ve chvíli, kdy si toto množství přepočítáte za rok a vynásobíte počtem domácností v České republice, už se dostaneme na docela zajímavá čísla. V roce 2021 bylo v České republice vyprodukováno 39,9 mil. tun celkového odpadu a současně se snížilo množství komunálního odpadu (5730 tis. tun), což v přepočtu na jednoho obyvatele znamená 536 kg komunálního odpadu za rok. 

A teď si představte, kolik odpadu se vyprodukuje na celém světě. Základní myšlenkou zero waste bylo odpad vůbec nevytvářet. Dnes už víme, že nulový odpad v praxi v podstatě nelze, ale můžeme ho velmi omezit. Jde o komplexní soubor pravidel, který chce změnit současný způsob, jakým jsou materiály nakupovány, zpracovávány a používány. Spotřebitelům radí, jak přijmout zodpovědnost za své nákupy i odpad a firmám, jak na ekologičtější produkci a zacházení s materiálem. Co se týče Evropy, tak nejméně odpadu produkují lidé v Německu, oproti Dánsku, kde je naopak nejvyšší množství odpadu na osobu za rok.

Ve skutečnosti před vzestupem výroby plastů v polovině 20. století mnoho lidí přirozeně uplatňovalo přístup k co nejmenšímu vyprodukovanému odpadu. Místo plastu se používalo sklo a věci se používaly často dál, popřípadě našly další využití. Ale lidská závislost na plastu, materiálu, který se rozkládá velmi pomalu, nám zanechala skládky a oceány plné odpadu. Používání plastů v 60. letech 20. století se rychle zvýšilo a lidé začali generovat obrovské množství odpadu. Zavládl vzestup kultury „vyhazování“, kdy lidé našli pohodlí ve vyhazování plastového jídelního nádobí nebo obalů od potravin. A v podstatě to děláme dodnes, aniž bychom si uvědomovali, že to, co vyhodíme, nemá většinou další využití a končí v tom lepším případě na skládkách. Nicméně plast na skládkách nemizí, postupem času uvolňuje oxid uhličitý a metan. Tyto dva skleníkové plyny mají největší dopad na globální oteplování. V tom horším případě končí plasty rovnou v mořích, oceánech apod.

Ekosystém = naše budoucnost

Nejspíš všichni tušíme, že příroda pod nadvládou člověka skutečně trpí. Dnes už je více než jasné, že naše chování k planetě je přinejmenším bezohledné k přírodě a naše budoucnost je dost nejistá. V tomto má zero waste styl jasnou odpověď. Dohromady jsme totiž schopni snížit množství odpadu, nicméně je potřeba začít každý sám u sebe. I když jedna plastová láhev nemusí stačit k ovlivnění mořského života, miliony z nich určitě ano. 

Patrně jste někdy slyšeli o skleníkových plynech. Metan je jedním ze tří speciálních skleníkových plynů nazývaných Short-Lived Climate Pollutants (SLCPs). Jak už tu názvu vyplývá, tyto plyny mají velmi krátkou životnost, ale mají mimořádný dopad na naše klima. Konkrétně jsou SLCP zodpovědné za 40–45 % globálního oteplování. Dobrou zprávou je to, že pokud dokážeme v blízké době snížit SLCP, jako je metan, můžeme vidět rychlé výsledky. Agresivní opatření ke snížení emisí SLCPs by mohla snížit oteplování, ke kterému dojde během několika příštích desetiletí, na polovinu.

Téměř polovina našich globálních emisí skleníkových plynů pochází z těžby a zpracování materiálů, paliv a potravin (bez dopadů na klima související s využíváním půdy). To znamená, že přijetí Zero Waste a změna způsobu jakým vyrábíme, nakupujeme a likvidujeme naše věci, je zásadní pro snížení globálního znečištění uhlíkem. Zero Waste však bohužel příliš často není ani součástí diskuse o klimatu.

Jak začít se zero waste? Konkrétní tipy, které můžete uplatnit u vás doma.

1.) Odmítněte to, co nepotřebujete

Stalo se vám někdy, že vám někdo daroval něco, co jste v tu chvíli věděli, že nevyužijete? S díky jste sice dar přijali, ale dodnes vám leží doma? Nebojte se říct ne a i při nákupu si položte otázku, jestli tu věc skutečně potřebujete. Tím se zabrání tomu, aby se do vašeho domova dostaly nechtěné věci. Podobně to platí také u všech nabízených reklamních předmětů nebo nevyžádané pošty, brček apod.

2.) Nevytvářejte nový odpad

Prvním a nejdůležitějším krokem je odmítnout odpad ještě předtím, než vám vůbec vstoupí do života. Cílem tohoto pravidla je vyhnout se jednorázovým obalům a předmětům, neshromažďovat zbytečné věci, které nikdy nevyužijete a před syntetickými materiály dát přednost těm přírodním. Příkladem může být nákup potravin bez obalu a do vlastních obalů či sáčků či používání přírodních mýdel a kosmetiky namísto těch syntetických.

3.) Kosmetika a drogerie? Ponechte si jeden produkt, se kterým jste spokojeni.

Jsou věci, bez kterých se neobejdete - co však můžete udělat je neplýtvat jimi. Šetřete vodou a jídlem, nakupujte chytře a efektivně. Zásoby, které si mnohdy děláme nejen v kosmetice, ale i potravinách, jsou pozoruhodné. Omezte svůj nákupní seznam pouze na věci, které skutečně potřebujete a namísto pěti kusů levného zboží sáhněte spíše po jednom kvalitním. V mnoha domácnostech se poličky v koupelně prohýbají pod velkým množství krémů, šampónů, ale i čistících prostředků. Pokud tomu dáte trochu času, patrně zjistíte, že většinu z toho vůbec nepotřebujete. A to se netýká pouze kosmetiky, ale i čistících prostředků. Zkuste si vybrat takový, který má složení, které neškodí ani lidem ani ekosystému a používejte jen jeden, se kterým budete spokojení. Co se týče produktů osobní hygieny, tak již dnes můžete kupovat znovu použitelné tyčinky do uší, kapesníky stejně jako i odličovací tampóny. Jde o malé věci, které nepovažujeme za velký odpad, ale v množství v jakém je používáme, se už nejedná o zanedbatelné množství. 

Co se týče jídla, tak se naučte nakupovat pouze na pár dní dopředu. Potraviny, které dlouho nevydrží jako je například šunka nebo sýry, kupujte vždy čerstvé, stejně jako pečivo. Až třetina vyprodukovaných potravin na světě se totiž vyhodí. 

4.) Znovu použijte, co můžete.

Můžete prodloužit životnost něčeho předáním nebo opravou? Můžete koupit nebo prodat z druhé ruky? Nebo darovat oblečení tam, kde najde znovu své využití. Opětovné použití věcí také znamená výměnu jednorázových produktů za opakovaně použitelné, které lze snadno vyprat místo vyhodit. Ale neděste se! I malé věci, které si osvojíte a naučíte své děti, mají cenu. 

5.) Recyklujte to, co nemůžete odmítnout nebo omezit. 

Samozřejmě, že někdo může oponovat recyklací. A ano. Je to jedna z možností. Ovšem mějte na paměti, že některé produkty, nemohou být recyklovány donekonečna a na konci své (často krátké) životnosti skončí na skládce. Mezi položky, kterým se zerowasters snaží vyhnout úplně patří například minerální vody v plastu, igelitové sáčky a tašky nebo plastové kelímky na kávu. Dnes už i existují aplikace, které vám jednoduše poradí, jak spoustu předmětů vyměnit za jejich ekologičtější variantu.

7.) Dejte přednost nádobí, které můžete znovu použít

Pokud jste krabičkoví a jídlo do práce jste zvyklí dávat do plastových krabiček. Zkuste je vyměnit za nerezové. Nejen, že z plastu se uvolňují spousty látek, které nám prokazatelně škodí, ale nerezové krabičky jsou snadněji udržitelné, lehce se omývají, nezadržují v sobě pachy oproti svým plastovým protějškům a co je nejdůležitější - poslouží vám na mnoho let. Podobně jako plastové láhve můžete rychle vyměnit za ty skleněné. Samozřejmě na sport a túru si ponecháte plastové, protože jsou lehčí, nicméně všude jinde i doma nebo v práci může sklo být velmi dobrým řešením. Navíc podobně jako nerezové boxy se snadněji udržují. Navíc v domácnosti skleněné a nerezové věci určitě oceníme, protože vyšší level zero waste stylu může být kompostování. Kompostování zbytků potravin, kousků papíru a dřevěných nebo bambusových zubních kartáčků vrací živiny a vlákninu zpět do země.

8.) Nepoužívejte plastové nádobí a příbory

Dalo by se říci, že plastové nádobí a příbory jsou samostatnou kapitolou, protože tam, kde zavládla hygiena z opakovaného používání klasických příborů se vytratil zdravý rozum a dnes již plastové nádobí používáme i tehdy, kdybychom nemuseli. Na oslavách nebo rodinných setkáních není výjimkou koupit všechno k servírování plastové a po oslavě to jednoduše vyhodit. 

Závěr

Jakmile zero waste přijdete na chuť, zjistíte, že je to více než praktická cesta a třeba tím můžete inspirovat další lidi okolo vás, aby více přemýšleli nad tím, kolik odpadu skutečně vyprodukují. Jedno je jisté, i zdánlivými maličkostmi můžeme docela dobře prospět prostředí, ve kterém žijeme.

Veronika Halusková