Kyselina listová: 6 důvodů proč je pro naše zdraví důležitá

Kyselina listová je velmi důležitou živinou. A ačkoli je tento esenciální vitamín důležitý hlavně v prenatálním období (podílí se na správném vývoji neurální trubice), je také zapojen do mnoha jiných pochodů v těle, včetně dělení buněk. Podílí se také na naší psychické pohodě a pomáhá s produkcí serotoninu. A co je podstatné, dostatek kyseliny listové může snížit riziko mnoha onemocnění.

Co je kyselina listová?

Kyselina listová je vitamín rozpustný ve vodě, který se podílí na dělení buněk, vývoji plodu, krvetvorbě nebo na správné syntéze aminokyselin. Nachází se v mnoha potravinách. Jak už sám název napovídá, mezi potraviny s nejvyšším obsahem kyseliny listové patří listová zelenina jako je špenát, zelí a hlávkový salát. Mimo to také v avokádu, chřestu, luštěninách, celozrnných obilovinách nebo hovězích játrech. Ta obsahují dokonce více než polovinu doporučené denní dávky. Doporučené množství kyseliny listové by mělo být 400 mcg každý den. 

Pro kyselinu listovou existuje více názvů a dokonce můžete mít často pocit, že se jedná o stejnou formu. Není tomu tak. Kyselina listová má molekulární strukturu, která je téměř identická s folátem. Nicméně než může být kyselina listová v těle využita, musí projít dvěma přeměnami. Nejprve na dihydrofolát (DHF) a poté na tetrahydrofolát (THF). Teprve poté může být THF přeměněn na L-methylfolát, což je konečná forma folátu.

Celý proces přeměny kyseliny listové na aktivní formu methyl folátu má na starost enzym methyltetrahydrofolát reduktáza (MTHFR). Avšak velké množství lidí (odhaduje se 30-50% populace) nedokáže z kyseliny listové methylfolát vytvořit. Pokud to nastane, může takto nezpracovaná kyselina listová zatěžovat játra a následně se dostat do krevního řečiště. Dnes se již ukazuje, že takto nezpracovaná kyselina listová může být příčinou jiných onemocnění.

Rozdíl mezi folátem a kyselinou listovou

Co je methylfolát?

Co je kyselina listová

Co má kyselina listová na starost a jaké jsou příznaky nedostatku?

Kyselina listová je důležitá pro správnou tvorbu nových buněk. V těle dochází k neustálému dělění buněk. Ať už se jedná o buňky v ústech, střevech, kůži, červených krvinkách nebo imunitních buňkách. Každý den v našem těle probíhá dělení těchto buněk. Kyselina listová zajišťuje, že buněčné dělení probíhá podle plánu, a že všechny buňky obsahují přesnou kopii genetického materiálu, což vede k hladkému procesu buněčného dělení.

• Podporuje tvorbu červených krvinek.
• Zajišťuje správné fungování mozku a nervové soustavy.
• Po porodu zajišťuje dostatečnou tvorbu mléka v mléčných žlázách.
• U osob s predispozicemi k neurodegenerativním onemocněním (například Alzheimerova choroba) působí jako prevence. 
• Optimalizuje hladinu homocysteinu. 
• V těhotenství pomáhá předcházet rozštěpu páteře.

Mezi nejčastější příznaky nedostatku kyseliny listové patří úbytek na váze, nechutenství, fyzická slabost a únava, bušení srdce, bolesti hlavy a jazyka, podrážděnost, výbušnost a častá nachlazení.

1.) Folát neboli Kyselina listová se podílí na bezproblémovém těhotenství

Během těhotenství je potřeba kyseliny listové ještě vyšší než kdy jindy a měla by být součástí každodenní stravy, protože během těhotenství se podílí na růstu a vývoji plodu. Je to proto, že kyselina listová snižuje riziko vývojových vad. Hraje roli v růstu a vývoji mozku, míchy, stejně jako ve vývoji DNA.¹ Nervová trubice se tvoří mezi 21. až 28. dnem těhotenství a později se stává páteří, mozkem a lebkou plodu. Kvůli tomu je dostatek kyseliny listové před a během těhotenství klíčovou živinou. Je však velmi vhodné užívat aktivní formu kyseliny listové = methylfolát, která zaručí 100% využití pro organismus nikoliv kyselinu listovou, kterou má problémy polovina populace metabolizovat.

2.) Zlepšuje kognitivní funkce

Kyselina listová je potřebná k tvorbě DNA a RNA, což jsou základní prvky genů a důležité elementy každé buňky. Kromě toho je také poměrně aktivní v mozku a centrálním nervovém systému. Ovlivňuje produkci určitých esenciálních sloučenin a neurotransmiterů. Látek, které přenášejí zprávy do různých částí mozku. Nízká hladina kyseliny listové má dnes již prokazatelnou souvislost s rozvojem neurodegenerativních onemocnění jako je demence a Alzheimerova choroba.² Naopak dostatek kyseliny listové dokáže snížit riziko rozvoje Alzheimerovy choroby.³

3.) Snižuje příznaky neklidných nohou 

Syndrom neklidných nohou je onemocnění, které se projevuje neustálým pohybem nohou a to zejména v noci. Tento neklid může bránit v usnutí nebo nás často probouzet uprostřed noci. Kyselina listová může pomoci snížit příznaky syndromu neklidných nohou a zvýšit tak kvalitu spánku. Studie dokonce ukazují, že nízká hladina kyseliny může přispívat k rozvoji tohoto syndromu.⁴ 

4.) Podporuje zdraví srdce

Kyselina listová se podílí na hladině homocysteinu. Homocystein je přirozeně se vyskytující aminokyselina produkovaná při štěpení bílkovin v těle. Jde o aminokyselinu, která je velmi podobná aminokyselinám, které tělo používá k tvorbě bílkovin. Ale na rozdíl od těchto prospěšných aminokyselin má homocystein toxické vlastnosti. V malém množství není škodlivý, ale když je přítomen ve vysokých koncentracích, může vést ke stavu zvanému hyperkoagulabilita, při kterém má krev tendenci se srážet snadněji, než by měla. Zvýšený příjem kyseliny listové snižuje hladinu homocysteinu a tím brání v poškození srdce. 

5.) Podílí se na silných kostech

Kromě toho, že je vysoká hladina homocysteinu spojena s vyšší rizikem kardiovaskulárních onemocnění, může také ovlivnit hustotu kostí. Studie ukazují, že kyselina listová sníží hladinu homocysteinu a ovlivní rychlost metabolismu v kostech a tím i podporuje zdraví kostí.⁵ Studie z roku 2014 ukazuje, že zvýšená hladina homocysteinu je spojena se špatnou mineralizaci a sníženou hustotou kostí. A stává se rizikovým faktorem zlomenin u starších osob.⁶

6.) Přispívá k psychické pohodě

Kyselina listová hraje klíčovou roli v duševním zdraví, protože pomáhá syntetizovat neurotransmitery, konkrétně serotonin a dopamin. Oba tyto neurotransmitery jsou nutné pro pocity klidu a rovnováhy v mozku. Kyselina listová sice nemůže depresi zabránit ani ji vyléčit, ale existuje souvislost mezi optimální hladinou kyseliny listové, aby se těmto stavům pokud možno zabránilo.⁷ Nízká hladina folátu nejenže ukazuje na vyšší riziko deprese, ale může také znamenat horší reakci na antidepresiva. Několik studií jasně ukázalo, že u osob s depresemi nebo úzkostmi byla také nízká hladina kyseliny listové.^8,9

Závěr

Teď už víte, že kyselina listová není jen synonymem pro hladký průběh těhotenství, ale jeho vliv je daleko větší, než se může na první pohled zdát. Nejspíš se shodneme, že základem by měla být pestrá strava v čele s dostatkem zeleniny a luštěnin. Většina populace, však nedokáže přijmout denní dávku folátu z potravy. V takovém případě přichází na scénu velké množství doplňků. Ve většině běžných doplňků stravy však najdete folát v neaktivní formě = pod názvem "kyselina listová". Ta, ale pro tělo není využitelná a jen zvyšuje hladinu v krvi kyseliny listové v krvi, čímž může způsobovat další zdravotní potíže. Aktivní formou vitamínu B9 je methylfolát a přesně to je forma, o kterou se při výběru zajímejte. Methylfolát je nejefektivnější řešení jak doplnit tento důležitý vitamín a předejít rizikům spojeným s jeho deficitem. Pokud se rozhodnete pro doplněk stravy, rozhodněte se pro methylfolát. Jedná se o biologicky aktivní formu folátu, u které výzkumy ukazují, že může zmírnit některá rizika spojená s vysokým příjmem kyseliny listové.¹⁰

 Veronika Halusková 

1. 1. GREENBERG, James A, Stacey J BELL, Yong GUAN a Yan-hong YU. Folic Acid Supplementation and Pregnancy: More Than Just Neural Tube Defect Prevention. 2011.

2. RAMOS, Marisa I, Lindsay H ALLEN, Dan M MUNGAS, Willliam J JAGUST, Mary N HAAN, Ralph GREEN a Joshua W MILLER. Low folate status is associated with impaired cognitive function and dementia in the Sacramento Area Latino Study on Aging. 2005.

3. CORRADA, Maria M, Claudia H KAWAS, Judith HALLFRISCH, Denis MULLER a Ron BROOKMEYER. Reduced risk of Alzheimer’s disease with high folate intake: The Baltimore Longitudinal Study of Aging. 2005.

4. PATRICK, Lyn R. Restless legs syndrome: pathophysiology and the role of iron and folate. 2007.

5. SALARI, Pooneh, Mohammad ABDOLLAHI, Ramin HESHMAT, Hamidreza Aghaei MEYBODI a Farideh RAZI. Effect of folic acid on bone metabolism: a randomized double blind clinical trial in postmenopausal osteoporotic women. 2014.

6. EBESUNUN, M O, K O UMAHOIN, T O ALONGE a L A ADEBUSOYE. Plasma homocysteine, B vitamins and bone mineral density in osteoporosis: a possible risk for bone fracture. 2014.

7. MANNING, J. Sloan, Lori W. BARRENTINE a Eleanor V. TIPA. Assessing Effects of l-Methylfolate in Depression Management: Results of a Real-World Patient Experience Trial. 2013.

8. YOUNG, Simon N. Folate and depression—a neglected problem. 2007.

9. SHELTON, Richard C, J.Sloan MANNING, Lori W BARRENTINE a Eleanor V TIPA. Assessing Effects of l-Methylfolate in Depression Management: Results of a Real-World Patient Experience Trial. 2013 .

10. FRANKENBURG, Frances E. Folate supplementation: is it safe and effective?. 2009.