Červené brýle - módní doplněk pro podporu zdraví

Z módního výstřelku k vychytávce, bez které si mnozí z nás nedokážou představit jediný večer? Řeč je o červených brýlích, blokující modré světlo. Ačkoliv se používají k léčbě migrén již více než 30 let(1), jejich uvedení na trh pro zdravý životní styl vzbudilo v počátcích mnoho rozruchu a povyku. I já jsem si při jejich prvním uzření klepal na čelo, ale nyní jejich koupi vždy označuji jako nejlepší investici v mém životě. 

Proč? To se dozvíte v dnešním článku pojednávajícím o červených brýlích, modrém a zeleném světle a meIatoninu. 

Modré a zelené světlo – přes den kamarád, v noci nepřítel

Viditelné spektrum světla obsahuje mnoho barev – fialovou, modrou, azurovou, zelenou, žlutou, oranžovou a červenou. Ráno převažují barvy teplé (žlutá, oranžová a červená) a studených barev je pomálu. S přicházejícím polednem se poměr barev mění a nadvládu přebírají barvy modrá a zelená, které nás udržují bdělé, na kognitivním vrcholu. S přicházejícím večerem a západem sluníčka se modrá a zelená vytrácí a nechávají více prostoru opět teplým barvám. Tečku za úspěšným dnem představuje barva červená, která při západu slunce naposledy oslní naše tváře. Červená barva, absence modré a zelené a nižší světelná intenzita jsou podnětem k jednomu z nejdůležitějších procesů v lidském těle…

Procesu, který posiluje imunitní systém (2,3a antioxidační kapacitu těla.(4,5) Procesu, který udržuje fit naše psychické i fyzické já a udržuje srovnaný cirkadiánní rytmus.(6,7) Každá buněčná elektrárna – mitochondrion (8), která vytváří energii pro všechny tělesné procesy je během noci díky tomuto procesu opravena tak, aby mohla další den šlapat na plné obrátky.  

Tímto až zázračným procesem je vyplavení meIatoninuMolekuly tak důležité, že kdo se naučil během evoluce využívat jejích benefitů, přežil, a kdo ne, byl nadobro vymazán z genetického “poolu“. Proto se meIatonin vyskytuje u všech doposud zkoumaných živočišných druhů, od bakterií, přes zvěř, rostliny až po člověka. Jeho vznik se datuje více než 3 miliardy let zpět, tedy období, kdy na planetě Zemi žili předchůdci mitochondrií – našich buněčných elektráren. Ty každou noc, pokud je jim to vnějšími světelnými podmínkami umožněno, syntetizují meIatonin pro svou vlastní ochranu. Ostatně antioxidační efekt meIatoninu je pravděpodobně důvodem jeho vzniku. Je to antioxidant tak silný, že svými účinky výrazně převyšuje účinky dvou nejpopulárnějších, uměle připravených, mitochondriálních antioxidantů – MitoQ a MitoE(9)Přesto si stále spousta lidí tento nejsilnější antioxidant v lidském těle odpírá na denní bází vlivem (zejména) nesprávného nočního osvětlení.

meIatonin, i s dalšími antioxidačními enzymy, se vyvinul, aby sloužil jako antioxidant a snižoval produkci volných radikálů a škody jimi napáchané. (10,11) 

meIatonin svými efekty podporuje zdraví a úroveň životní energie a může tak být skutečně označen za onen „elixír mládí“ (12). Jeho úpadek na mitochondriální úrovni je spojován se stárnutím. Starší jedinci tak mají vlivem nižší hladiny meIatoninu horší mitochondriální funkce a sníženou kvalitu života. Horší mitochondriální funkce neumožňují dostatečnou syntézu meIatoninu a vzniká tak bludný kruh nedostatečné syntézy meIatoninu a předčasného stárnutí vlivem úpadku mitochondriální bioenergetiky. 

meIatonin podporuje imunitní systém a je to právě jeho nedostatek u pracovníků nočních směn (13), který způsobuje oslabení imunitního systému, častější infekce, či výskyt nezávažnějších onemocnění.  

„Nemoc začíná ve střevech“ pravil Hippokrates před téměř 2,500 tisíci lety (14). Je to právě meIatonin, který zaceluje střevní bariéru a brání tak průniku nežádoucích látek do našeho těla. 

meIatonin dokáže snižovat systémovou i lokální zá**tlivost.(15,16) Naopak úpadek meIatoninu a hlubokého spánku má za následek zá**tlivá onemocnění.(2) 

meIatonin je odpovědí na spoustu problémů – Chceme, aby nám to myslelo? (17Maximalizujme produkci meIatoninu. Chceme předcházet neurodegeneraci, jako je Alzheimerova choroba tím nejlepším možným způsobem? meIatonin a kvalitní spánek. 

Nenechte se ale zmást. Mluvíme zde o přirozeně se produkující molekule, ne o suplementu. Užívání meIatoninu ve formě suplementu se vyplatí pouze u starších jedinců, u kterých s věkem produkce meIatoninu klesá. Syntéza meIatoninu začíná ve 3-4 měsících života. Na vrcholu je před vyvrcholením puberty a po pubertě má člověk zdravé množství meIatoninu stejně jako dospělý člověk. Po 40. roku může docházet pouze k produkci 60 % množství (18), ke kterému dochází u zdravých lidí a ve věku 90 let a více může být produkce pouze 20 % (19). Z toho vyplývá, že pokud je vám do 55 let, tak můžete stimulovat svoji přirozenou hladinu s brýlemi blokujícími modré světlo a BrainMax Natural meIatonin. A pokud jste překročili 55. rok měli byste zkusit meIatonin syntetický a k tomu samozřejmě 1,5 h před spaním nosit brýle blokující modré světlo.

Ačkoliv v tomto článku modré a zelené světlo trochu démonizuji, je pro naše zdraví ve správný čas, ve správné intenzitě a ze správného zdroje stěžejní. Je to právě modré světlo, které po ránu dává tělu signál, že je den a podporuje tak produkci energizujících molekul. I proto je důležité vystavit se po ránu co nejdříve slunečním paprskům. Důležitý je i zdroj modrého světla. Zatímco sluneční záření obsahuje kromě modré a zelené spektrální složky rovněž antioxidačně působící infračervenou a červenou spektrální složku, u běžného LED osvětlení je červené spektrální složky pomálu. Infračervenou složku postrádá úplně a modré je zde nadbytek. 

Proč bychom měli 90-120 minut před spánkem blokovat modré i zelené světlo? 

Odpověď je jednoduchá, neboť blokace modrého a zeleného světla 90-120 minut před spaním má za následek…

  • Maximální vyplavení meIatoninu 
  • Synchronizaci cirkadiánního rytmu 
  • Snadné usínání 
  • Kvalitní spánek 
  • Maximální regeneraci během noci 
  • Vstávání s dostatkem energie 

Usínat snadno a rychle a budit se odpočatý po noci kvalitního spánku? Pro někoho samozřejmost, pro spoustu z nás luxus. Pokud je pro vás je problematika modrého a zeleného světla novinkou, čtěte dále, neboť jste možná narazili na svatý grál, který vám umožní žít plní energie. 

O spánek se stále velká část z nás ochuzuje. 40 % tázaných dospělých v jedné ze studií uvedlo, že spí méně než 7 hodin denně (20), i přes doporučených 7-9 hodin spánku. Někteří z nás mohou být samozřejmě šťastlivci, kteří na základě genetické mutace mohou potřebovat méně spánku a nepociťovat negativní následky spánkové deprivace.(21)

Zatímco mnozí motivační řečníci radí spát co nejméně, abyste toho následující den stihli co nejvíce, my razíme radikálně odlišnou myšlenku. Nespíš kvalitně? Nevyhraješ. 

Proč 90-120 minut před spaním blokujeme modré a zelené světlo, když je přes den jeho dostatečné množství žádoucí? 

Modré a zelené světlo narušuje produkci meIatoninu, cirkadiánní rytmus a kvalitu spánku.(22,23,24,25,26,27,28) 

Proč je tomu tak? Od dob vzniku prvních forem života (před téměř 4 miliardami let) byl život na planetě Zemi vystavován pravidelným světelným podmínkám popsaným výše. Tělo pravidelných světelných signálů využilo ve svůj prospěch a seřídilo kolem nich svou biologii. Intenzivní modré a zelené světlo značí den. V takovou chvíli tělo začne produkovat hormon kortizol, který nás nabije energií. Přicházející tma naopak signalizuje noc – doba, kdy je nám přebytek energie k ničemu. Produkce kortizolu je tedy zastavena a moc nad našim tělem přebírá hormon zcela jiný – meIatonin. Ukolébá nás ke spánku, iniciuje spánek a zařídí jeho dostatečnou kvantitu. 

Tak tomu bylo až do příchodu průmyslové revoluce a rozšíření žárovky po celém světě začátkem minulého století. Problém se ještě prohloubil s příchodem modrého LED osvětlení na konci minulého století. Zatímco Edisonova žárovka se od ohně, který produkci meIatoninu nenarušuje, lišila pouze trochu, LED osvětlení je naprosto odlišné.

LED osvětlení připomíná světelným spektrem spíše sluneční záření v pravé poledne a intenzitou mnohonásobně překračuje nejintenzivnější světelný zdroj v noční krajině, měsíc. Oproti ohni obsahuje ohromné množství modré i zelené spektrální složky a minimum složky červené. Charaktery připomínající denní světlo tak zastavují produkci meIatoninu a snižují jeho benefitní působení na organismus. Z evolučního hlediska je to naprosto logické – přes den meIatonin nepotřebujeme. Zato kortizol ano. I proto mohou mít lidé vystavující se intenzivnímu modrému a zelenému světlu před spaním problémy se zvýšenou tepovou frekvencí, tělesnou teplotou a usínáním.

Zatímco na oheň si lidské oko zvykalo miliony let, LED osvětlení v noci je pro oko šokem, ze kterého se stále ještě nevzpamatovalo. 

Vlivem narušení produkce meIatoninu dochází k narušení cirkadiánního rytmu a veškerých tělesných pochodů, které jsou na cirkadiánním rytmu závislé. Často tak narušený cirkadiánní rytmus vede k neschopnosti usnout, či ranní letargii. Výjimkou není ani pocit neefektivního trávení, nadměrný pocit hladu, či naopak nechuť k jídlu. Úskalí narušeného cirkadiánního rytmu, která nepociťujeme ihned mohou být urychlené stárnutí, snížená vitalita každé buňky v těle, zvýšená náchylnost na civilizační onemocnění včetně obezity a rakoviny, oslabený imunitní systém, či zvýšená náchylnost na stres a emocionální nestabilita. 

Problémem nadměrné expozice modrému světlu není pouze narušení cirkadiánního rytmu, ale i jeho neblahý vliv na zdraví očí.(2,29,30) Díky své vysoké energii ničí sítnici i zrak a urychluje stárnutí oka, zejména při nadměrném působení. Ničení sítnice oka má poté za následek jeho nižší citlivost vůči světlu. Oko tak obtížněji odhadne, kdy je den a kdy noc a problém s narušeným cirkadiánním rytmem se dále prohlubuje. 

A právě v tuto chvíli přichází na scénu brýle blokující modré a zelené světlo. Červené brýle – pokud jsou nošeny 90-120 minut před spaním, skrze blokaci modrého a zeleného světla upevňují cirkadiánní rytmus, maximalizují produkci meIatoninu(30) a zvyšují úroveň životní energie. Jejich užívání můžete spárovat s pořízením chytré Blight žárovky. Tou lze ve večerních a nočních hodinách svítit pouze monochromatickou červenou bez strachu o to, že přijdete o drahocenný meIatonin.  

Možná si teď pokládáte otázku: „Je nutné nosit brýle, když doma svítíme pouze červeným světlem?“ Nutné to není. Je to však velmi praktické zejména pro lidi, kteří nežijí doma sami a nechtějí ostatní členy rodiny či spolubydlící nějakým způsobem omezovat. Červené brýle se rovněž hodí během noční procházky na záchod, kdy na vás během cesty může „vybafnout“ blikající LED dioda, či jiné osvětlení. I takový relativně malý signál je dostačující k tomu, aby narušil doposud precizně sladěné cirkadiánní hodiny a narušil tak kvalitu spánku. LED diody tedy buď zalepte červenou fólií, nebo si na noční procházky vezměte brýle blokující modré a zelené světlo. 

Druhým důvodem, proč je užívání Blight užitečné je i fakt, že syntéza meIatoninu není ovlivňována pouze barvou, ale také intenzitou světla. Obyčejné LED žárovky většinou volitelnou intenzitu nemají. Blight chytrá žárovka ano. Pokud si pohrajete s jejím nastavením, můžete si dokonce nastavit postupné stmívání i změnu barev. 

Modré světlo je pro optimální fungování organismu nezbytné. Musíme však vědět kdy a jakým způsobem se mu vystavovat. Není to přitom žádná věda a stačí se řídit jednoduchými pravidly:

Dostatek modrého světla (ze správného zdroje) je důležitý v rámci ranní rutiny a během dne pro upevnění a udržení cirkadiánního rytmu. S přicházejícím večerem bychom jeho intenzitu a množství měli snižovat a 90-120 minut před spaním bychom se mu neměli vystavovat vůbec.

Světlo je nejdůležitějším synchronizátorem cirkadiánního rytmu a meIatonin je nejdůležitějším cirkadiánním hormonem. Proto jsou společně světlo a meIatonin tak úzce provázány. 

Kvalitní spánek je dle mého názoru jedním ze základních pilířů zdraví. Kvalitní bude pouze za předpokladu dostatečné produkce meIatoninu. Je jen na nás, zdali se poddáme návykům moderní civilizace a nočnímu osvětlení, které nás pomalu, ale jistě obírá o drahocenný čas na této Zemi, nebo si zvolíme cestu jinou. Cestu, během které se 90-120 minut vyhneme modrému a zelenému světlu a podpoříme tak naši vitalitu. 

Jaké brýle si tedy vybrat? Během noci se chceme vyhnout jak modrému, tak optimálně i zelenému světlu. Hledejte tedy brýle, které „blokují 100 % modrého a nejlépe i zeleného světla“. 

„A co blokování modrého světla z periferií? Narušuje světlo z periferií produkci meIatoninu?“ Vědecké poznatky na toto téma doposud nejsou. Pokud bych však měl čerpat z vlastní, osmiměsíční zkušenosti, modré světlo ze stran produkci meIatoninu nenarušuje. Během pobytu v Americe jsem nosil stylové Stark. Cirkadiánní rytmus jsem měl po celou dobu srovnaný, budil jsem se s dostatkem energie a 6hodinového jet-lagu jsem se zbavil během jediné noci. Po dobu svého pobytu jsem však ve většině případů přizpůsoboval okolní světelné podmínky. Pokud nosíte červené brýle, neznamená to, že si můžete svítit, jak chcete. Stále byste měli snížit minimálně intenzitu světla kolem vás. S ohledem na životní prostředí je vhodné svítit večer pouze červeně, abychom nenarušili cirkadiánní rytmus živočichům, žijícím v našem okolí – přesně to umožňuje žárovka Blight.

Brýle blokující modré a zelené světlo jsou módním doplňkem, který podporuje naše zdraví jako doplněk žádný jiný.

Jan Tobiška

  1. Panda, S. (2020). The circadian code: Lose weight, supercharge your energy, and transform your health from morning to midnight. Rodale Books. 
  2. Land, S., & Dinicolantonio, J. (2020). _The Immunity Fix: Strengthen Your Immune System, Fight Off Infections, Reverse Chronic Disease and Live a Healthier Life_ 
  3. Regodón, S. et al. meIatonin enhances the immune response to vaccination against A1 and C strains of Dichelobacter nodosus. Vaccine 27, 1566–1570 (2009).
  4. Cipolla-Neto, J. & Amaral, F. G. do. meIatonin as a Hormone: New Physiological and Clinical Insights. Endocrine Reviews 39, 990–1028 (2018).
  5. Korkmaz, A. et al. meIatonin: An Established Antioxidant Worthy of Use in Clinical Trials. Mol Med 15, 43–50 (2009).
  6.   Tan, D.-X., Manchester, L. C., & Reiter, R. J. (2016). CSF generation by pineal gland results in a robust meIatonin circadian rhythm in the third ventricle as an unique light/dark signal - PubMed. Medical Hypotheses, 86. https://doi.org/10.1016/j.mehy.2015.11.018
  7.   Reiter, R. J., Tan, D. X., Kim, S. J., & Cruz, M. H. C. (2014). Delivery of pineal meIatonin to the brain and SCN: Role of canaliculi, cerebrospinal fluid, tanycytes and Virchow-Robin perivascular spaces - PubMed. Brain Structure & Function, 219(6). https://doi.org/10.1007/s00429-014-0719-7
  8. Reiter, R. J., Ma, Q. & Sharma, R. meIatonin in Mitochondria: Mitigating Clear and Present Dangers. Physiology 35, 86–95 (2020).
  9. Lowes, D. A., Webster, N. R., Murphy, M. P. & Galley, H. F. Antioxidants that protect mitochondria reduce interleukin-6 and oxidative stress, improve mitochondrial function, and reduce biochemical markers of organ dysfunction in a rat model of acute sepsis. Br J Anaesth 110, 472–480 (2013).
  10.   RJ, R., S, R.-C., DX, T., MJ, J., A, G., & B, X. (2017). meIatonin as a mitochondria-targeted antioxidant: One of evolution’s best ideas - PubMed. Cellular and Molecular Life Sciences : CMLS, 74(21). https://doi.org/10.1007/s00018-017-2609-7
  11.   DX, T., LC, M., X, L., SA, R.-C., D, A.-C., & RJ, R. (2013). Mitochondria and chloroplasts as the original sites of meIatonin synthesis: A hypothesis related to meIatonin’s primary function and evolution in eukaryotes - PubMed. Journal of Pineal Research, 54(2). https://doi.org/10.1111/jpi.12026
  12. meIatonin synthesis in and uptake by mitochondria: implications for diseased cells with dysfunctional mitochondria. (2021, January 5). Future Science. https://www.future-science.com/doi/10.4155/fmc-2020-0326
  13. Mohren, D. C. L. et al. Prevalence of common infections among employees in different work schedules. J Occup Environ Med 44, 1003–1011 (2002).
  14. Frew, L. All Disease Begins In The Gut. Invitation to Health https://invitationtohealth.com.au/be-well-magazine/all-disease-begins-in-the-gut/.
  15. Carrascal, L., Nunez-Abades, P., Ayala, A. & Cano, M. Role of meIatonin in the Inflammatory Process and its Therapeutic Potential. Curr Pharm Des 24, 1563–1588 (2018).
  16. Bhattacharya, S., Patel, K. K., Dehari, D., Agrawal, A. K. & Singh, S. meIatonin and its ubiquitous anticancer effects. Mol Cell Biochem 462, 133–155 (2019).
  17. L, S. How to Increase Sirtuins for Longevity. Siim Land Blog https://siimland.com/how-to-increase-sirtuins-for-longevity/ (2018).
  18. Zhou, J.-N., Liu, R.-Y., van Heerikhuize, J., Hofman, M. A. & Swaab, D. F. Alterations in the circadian rhythm of salivary meIatonin begin during middle-age. J Pineal Res 34, 11–16 (2003).
  19. Scholtens, R. M., van Munster, B. C., van Kempen, M. F. & de Rooij, S. E. J. A. Physiological meIatonin levels in healthy older people: A systematic review. J Psychosom Res 86, 20–27 (2016).
  20. Inc, G. In U.S., 40% Get Less Than Recommended Amount of Sleep. Gallup.com https://news.gallup.com/poll/166553/less-recommended-amount-sleep.aspx (2013).
  21. He, Y. et al. The Transcriptional Repressor DEC2 Regulates Sleep Length in Mammals. Science 325, 866–870 (2009).
  22. Brainard, G. C. et al. Dose-response relationship between light irradiance and the suppression of plasma meIatonin in human volunteers. Brain Research 454, 212–218 (1988).
  23. Burke, T. M. et al. Effects of caffeine on the human circadian clock in vivo and in vitro. Sci Transl Med 7, 305ra146 (2015).
  24. Richard, R., & kolektiv, a. (2015). _Fyziologie a patologická fyziologie: pro klinickou praxi_. Grada Publishing a.s.
  25. Chellappa, S. L. et al. Acute exposure to evening blue-enriched light impacts on human sleep. Journal of Sleep Research 22, 573–580 (2013).
  26. Cajochen, C. et al. Evening exposure to a light-emitting diodes (LED)-backlit computer screen affects circadian physiology and cognitive performance. Journal of Applied Physiology 110, 1432–1438 (2011).
  27. Cho, J. R., Joo, E. Y., Koo, D. L. & Hong, S. B. Let there be no light: the effect of bedside light on sleep quality and background electroencephalographic rhythms. Sleep Medicine 14, 1422–1425 (2013).
  28. Fonken, L. K. & Nelson, R. J. The Effects of Light at Night on Circadian Clocks and Metabolism. Endocrine Reviews 35, 648–670 (2014).
  29. Blue Light Hazard: New Knowledge, New Approaches to Maintaining Ocular Health. Points de Vue | International Review of Ophthalmic Optics https://www.pointsdevue.com/white-paper/blue-light-hazard-new-knowledge-new-approaches-maintaining-ocular-health.
  30. Godley, B. F. et al. Blue light induces mitochondrial DNA damage and free radical production in epithelial cells. J Biol Chem 280, 21061–21066 (2005).
  31. Kayumov, L. et al. Blocking low-wavelength light prevents nocturnal meIatonin suppression with no adverse effect on performance during simulated shift work. J Clin Endocrinol Metab 90, 2755–2761 (2005).