Onemocnění kostí a kloubů - artritida, osteoporóza aj.

V našem těle se nachází více než 100 kloubů a také 213 kostí. Problémy s klouby a kostmi – ať už se jedná o onemocnění vlivem opotřebení nebo se jedná o druh autoimunitního onemocnění, jako je například lupus – má v moderní populaci vysoký počet dospělých. Po 40. roce věku se začíná ozývat mechanické opotřebování chrupavek a stejně tak začíná ubývat množství kostní hmoty a snižuje se její hustota. Proti těmto onemocněním a patologiím se dá přitom efektivně bojovat skrze úpravu životního stylu. Jak přesně? To je už na nás.

V dnešním článku si objasníme, jaká onemocnění nás mohou v souvislosti s pohybovým aparátem potkat a uvedeme několik režimových opatření, která mohou zmírnit jejich průběh. Zmíníme i jaká můžeme udělat preventivní opatření, jestliže máme potíže s pohybovým aparátem v rodinné anamnéze.

Z čeho se kosti a klouby skládají?

Pro pochopení jednotlivých onemocnění pohybového aparátu je dobré znát nejdříve jeho stavbu. Z čeho se klouby a kostí skládají a jaká je jejich funkce?  

Klouby mezi sebou spojují jednotlivé kosti. Jsou potaženy chrupavkou, ve které se nachází kloubní tekutina a kloubní vazivo, na které se pojí jednotlivé svaly. Chrupavka je tvořena kolagenem a dalšími látkami, které činí pojivovou tkáň pružnou a zároveň pevnou. Chrupavka není prokrvena, a tudíž není vyživována prostřednictvím krve. Je vyživovaná tzv. difúzí, kdy si bere živiny z kloubního pouzdra. Hlavní funkcí chrupavky je tlumení nárazů a odpružení kloubů. Pokud je chrupavka poškozená tak neplní optimálně svou funkci. Rozpadá se a mezi klouby dochází ke tření, které se projevuje jako bolest, otoky a podráždění. Výsledek? Omezení pohybu. Takové degenerativní onemocnění kloubů v průběhu času postihuje celý kloub, včetně pojivových tkání (vazů), šlach a kostí. 

Kosti poskytují tělu především oporu a slouží jako ochrana některých orgánů. Jsou zásobárnou vápníku a místem, kde je uložena kostní dřeň. Kostní dřeň uchovává kmenové buňky, ze kterých se tvoří všechny typy krvinek, které jsou důležité pro funkci (nejen) imunitního systému. Kosti jsou na povrchu potaženy tzv. okosticí. Stejně jako pro celé tělo, tak i pro kosti je důležitá výživa s dostatečným příjmem bílkovin a jiných látek v podobě mikronutrientů, jako jsou vitamin D, K, C a taktéž vápník, fosfor, zinek a měd. 

1.) Artróza

Artróza je degenerativní onemocnění, vznikající „opotřebováním“ kloubů, které se zhoršuje s přibývajícím věkem. Chrupavka, která za běžných okolností tlumí nárazy kloubů, se časem rozpadá, což vede ke ztuhlosti a bolesti, přítomné zejména při pohybu. V samotné chrupavce se nachází tekutina, který kloubní chrupavku promazává a zabraňuje tak mechanickému opotřebení. Artróza může postihovat jak velké nosné klouby, tak i menší klouby.

Bolest přichází hlavně po ránu, kdy nejsou klouby dostatečně prohřáté. Bolest můžeme označit za tupou a intenzivní. Kloub nesmí být oteklý a zarudlý. V takovém případě už se jedná o akutní stav, který je potřeba ihned řešit.

Při artritidě kyčelního a kolenního kloubu se chůze stává obtížnější, protože narůstá bolest a snižuje se kloubní flexibilita. Dospělí starší 50 let mají větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine toto chronické, progresivní onemocnění. Ženy jsou ve větším riziku než muži.

2.) Artritida

Artritida je autoimunitní onemocnění postihující kloubní pouzdro. Jde o onemocnění, při kterém imunitní systém těla napadá zdravou tkáň. Konkrétně především klouby v prstech na rukou, v zápěstí a chodidlech.

Příznaky revmatoidní artritidy jsou akutního rázu a patří mezi ně:

  • Otoky
  • Zvýšená teplota
  • Bolest kloubů
  • Snížená pohyblivost

osteoarthritis_rheumatoid_arthritis_infografika brainmarket cz bez vodoznaku

3.) Osteoartritida

Osteoartritida nastává ve chvíli, kdy dojde k postupnému rozpadu chrupavky – tvrdé, kluzké tkáně, která pokrývá konce kostí, kde tvoří kloub. Jedná se o onemocnění, při kterém imunitní systém napadá klouby, počínaje výstelkou kloubů. Osteoartritida je na vzestupu a týká se zejména kloubů nesoucích většinu naší váhy, jako jsou klouby kyčle a kolena. Nejčastěji se o osteoartritidě hovoří v souvislosti právě s koleny, ale neobvyklá není ani u ramenního kloubu. V dnešní době jsme svědky epidemie obezity. Nadměrná hmotnost je přitom pro klouby obrovskou zátěží.

4.) Osteoporóza

Osteoporóza je jedním z několika metabolických onemocnění kostí. Odhaduje se, že na celém světě trpí osteoporózou asi 200 milionů lidí. Přestože se osteoporóza vyskytuje jak u mužů, tak u žen, ženy mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost vzniku onemocnění než muži. Jedná se o řídnutí kostí způsobené nedostatkem minerálů nebo vitamínů (jako je vitamín D, vápník nebo fosfor). Díky tomu je kost křehčí a osoby trpící osteoporózou jsou náchylnější ke zlomeninám. Osteoporóza je bohužel “tiché“ onemocnění, které nemá v počátečních stádiích žádné příznaky a většinou zůstává bez povšimnutí, dokud nedojde ke zlomeninám. Pak se teprve pátrá po příčině.

Možné příčiny vzniku osteoporózy:

  • Nízký příjem vápníku
  • Poruchy příjmu potravy
  • Užívání některých léků (kortikosteroidy)
  • Onemocnění střev
  • Onemocnění jater a ledvin
  • Snížená hladina pohlavních hormonů
  • Zvýšená aktivita štítné žlázy
  • Nadměrná konzumace alkoholu

Právě v souvislosti s hustotou kostní tkáně je doporučován především dostatečný příjem vápníku. Jenže jaký vybrat a jaké jsou úskalí jeho užívání? Vápník není sólový hráč a na ochraně kostí spolupracuje zejména s vitamínem D. Vápník pomáhá budovat a udržovat zdravé kosti, zatímco vitamín D řídí metabolismus vápníku v těle. Pokud chceme podpořit zdraví kostí, měli bychom se soustředit na dostatečný příjem obou těchto látek. Vápník spolu s vitamínem D je skutečně klíčový pro zmírnění projevů osteoporózy, tak i jako její prevence. Výzkumy to jen potvrzují.[1]

priciny vzniku osteoporozy brainmarket-infografika-cz

5.) Dna

Dna je typ artritidy, která může způsobovat bolestivé otoky kloubů. Přezdívá se ji "nemoc králů". V minulosti postihovala totiž lidi s vyšších vrstev, protože ti si jako jediní mohli dovolit konzumaci velkého množství masa a alkoholu, které v nadměrném množství mohou dnu způsobit. Nejčastěji dna postihuje klouby palců u nohy, nicméně není to pravidlo. Důvodem dny je hromadění kyseliny močové v kloubech, která vzniká nadměrným množstvím purinů. Krystalky kyseliny močové se poté usazují v kloubech, které jsou jako výsledek bolestivé, zvlášť po ránu. V prvních fázích se nemoc nijak neprojevuje a toto stádium může trvat i více než rok. Později začnou být klouby bolestivé, citlivé, zarudlé a oteklé. V konečné fázi se klouby zvětšují a naplno se projevuje dna chronická.

Mezi faktory, které mohou vést ke vzniku dny patří…

  • Nadměrná konzumace masa (především červeného, které obsahuji značné množství purinů)
  • Vysoký krevní tlak
  • Cukrovka
  • Nadměrné množství alkoholu
  • Nedostatek tekutin
  • Vysoká hladina tuků a cukrů v krvi
  • Přejídání
  • Nedostatek pohybu

Opatření, která je tedy potřeba dodržovat je především zvýšit příjem tekutin, omezit konzumaci červeného masa a mořských plodů, které jsou bohaté na puriny. Dále mít v jídelníčku dostatek čerstvé zeleniny a omezit konzumaci alkoholu. Část živočišných tuků je potřeba nahradit tuky rostlinnými, jako olivový olej, nebo na omega-3 bohatým rybím olejem.

Jak je to s dědičností těchto onemocnění?

Ke spoustě onemocněním můžeme mít genetické predispozice. Onemocnění kostí a kloubů přitom nejsou výjimkou.[2] Do vínku můžeme dostat například sníženou tvorbu kolagenu. Pokud k tomu přičteme nezdravý životní styl, lze předpokládat, že nás dříve nebo později postihne například artróza. Mezi rizikové faktory onemocnění kloubů patří kromě genetických predispozic také obezita, která způsobuje nadměrné přetížení kloubů a následně je hlavní příčinou, pro kterou se častěji přistupuje k operaci kloubů.[3] Dále to může být akutní poranění kloubů, náročná fyzická práce nebo chronické přetížení kloubů při sportu.

Co se týče onemocnění kostí jako je osteoporóza, zde je potřeba věnovat více úsilí zejména prevenci. Uvádí se, že pokud máte toto onemocnění v rodině, může se týkat vás až s 80% pravděpodobností.

priznaky artritidy infografika brainmarket cz

Jak efektivně řešit potíže s kostmi a klouby?

1.) Pohyb

Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou musíme v rámci prevence těchto onemocnění zmínit je pohyb. Pohyb pomáhá obnovovat kloubní tekutinu, která pomáhá kloub hydratovat a chránit před vznikem artrózy. S pohybem souvisí i nadváha. Možná si mnohdy neuvědomujeme, co naše klouby musí snášet. Nadváha klade na klouby obrovskou mechanickou zátěž. Proto bychom si měli udržovat, v zájmu zachování zdravých kloubů, adekvátní váhu. Pohyb pomáhá s budováním silných kostí a zpomaluje ztrátu kostní hmoty. Pohyb by měl být naším hlavním, každodenním preventivním opatřením.

2.) Kolagen 

Kolagen, z řeckého „kólla“ (lepidlo) je nejvíce zastoupená bílkovina v našem těle. Je to jeden z hlavních stavebních kamenů kostí, kůže, svalů, šlach a vazů. Kolagen se také nachází v mnoha dalších částech těla, včetně krevních cév, rohovek a zubů. Hraje roli ve všem, od struktury kůže přes srážení krve až po zdraví kostí. Kolagen si můžete představit jako „lepidlo“, které drží všechny výše zmíněné tělesné struktury pohromadě. Teď už víte, proč v řečtině nese tento protein svůj název „kólla“?

Existuje mnoho typů kolagenu, přičemž každý typ je vhodný k řešení jiného problému. Co se týče kloubů a kostí, tak bychom mezi doplňky měli hledat kolagen typu I. a II. Mezi potraviny, které jsou bohaté na kolagen můžeme zařadit vývary z kostí, ryby nebo vaječné bílky. Produkci kolagenu potom přímo podporují potraviny bohaté na vitamín C, jako je tropické ovoce, paprika, nebo česnek. Vitamin C taktéž zvyšuje vstřebatelnost samotného kolagenu. Proto často můžete v doplňcích stravy vidět vitamín C a kolagen jako nerozlučnou dvojku.  Česnek je přirozeným zdrojem síry, která taktéž podporuje tvorbu kolagenu v chrupavce. 

Pět nejčastějších typů kolagenu a k čemu jsou vhodné infografika brainmarket cz_1

3.) MSM

Methylsulfonylmethan (MSM) je také známý pod jinými názvy, jako je dimethylsulfon a methylsulfon. Je to organická sloučenina obsahující síru. MSM lze získat z různých zdrojů, včetně stravy, střevních bakterií a vlastního metabolismu těla. Mezi běžné zdroje MSM patří zelenina jako je česnek a cibule, které obsahují vysoké množství sloučenin síry. Vejce také obsahují vysoké množství MSM, zejména pak žloutky. Mezi další zdroje MSM patří ořechy a semínka.

 

na cem se podili msm brainmarket-infografika-cz

Každou vteřinu se v těle uskutečňují miliony chemických reakcí a biologických procesů. Každý z těchto procesů vyžaduje živiny jako jsou minerály, aminokyseliny a vitamíny. MSM a vitamín C se podílejí na několika procesech v těle, a protože se navzájem doplňují je vhodné zařadit spolu s MSM práškem také 500 mg vitamínu C. Mimo to vitamín C pomáhá také při tvorbě kolagenu (viz. výše). 

Vitamín C se spolu s MSM podílí na:

  • Produkci nových zdravých buněk
  • Antioxidační aktivitě, která neutralizuje volné radikály
  • Syntéze kolagenu pro pojivové tkáně, jako jsou šlachy, klouby a kůže
  • Udržování zdravých žil a tepen
  • Posílení imunitního systému, včetně T-buněk a bílých krvinek

MSM neboli methylsulfonylmethan je organická forma síry. Studie se 100 dospělými dobrovolníky prokázala, že MSM výrazně zlepšila výkon, pohyblivost kloubů a zlepšil všechny fyzické symptomy bez jakýchkoli nežádoucích účinků.[4]

efektivni reseni pri onemocneni kosti a kloubu brainmarket-infografika-cz

4.) Vitamin D3

Jak jsme si již řekli, se zdravím kosterní soustavy se váže především vitamín D3. V ideálním případě vybírejte vitamin D3 spolu s K2. Vitamín K2 by neměl být opomíjen, zvlášť pokud řešíme zdraví kostí a kloubů, protože je to právě vitamin K2, který pomáhá transportovat vápník, tam kde patří – do kostí. V opačném případě se vápník může usazovat v cévách a způsobit tzv. kalcifikaci cév.

ucinky_vitaminu_D3_K2_infografika_brainmarket_CZ 

5.) Příjem vápníku

Už víme, že vápník a vitamin D3 spolu vzájemně kooperují. Mezi potraviny bohaté na vápník řadíme zejména mléčné výrobky, především ty zakysané (podmáslí, kefír), dále pak slunečnicová semínka, para ořechy, lískové ořechy nebo třeba mandle. Po lepší využitelnost vápníku je ideální potraviny bohaté na vápník jíst až na večer.

Nezanedbatelné množství vápníku obsahuje také listová a brukvovitá zelenina (např. brokolice, kapusta, tuřín, čínské zelí aj.), dále fazole hrášek, semena, ořechy, mořské řasy a některé ryby. Horší vstřebatelnost vápníku může mít jeho kombinace s některými potravinami, které obsahují oxaláty. Oxaláty můžeme najít například v kakau, špenátu nebo v ovoci jako je rybíz a angrešt. Oxaláty spolu s vápníkem tvoří špatně rozpustné soli a tím způsobují jeho horší vstřebatelnost.

Pokud se rozhodnete vápník suplementovat, hledejte mezi produkty formu citrát (kalcium citrát), protože je v těle nejlépe vstřebatelná. Doporučený denní příjem vápníku pro dospělé jedince je 1000 mg/den. 

6.)  Glukosamin a Chondroitin sulfát 

Chondroitin je důležitá součást chrupavky. Chondroitin a glukosamin jsou považovány za chondroprotektivní, což znamená, že mohou zastavit bolest a rozvoj artritidy. Chondroitin vtahovat vodu a živiny do chrupavky a tím udržovat její elasticitu.[5] Chondroitin sulfát také pomáhá zpomalit rozpad chrupavky a obnovuje její růst.

7.) Terapie červeným světlem

Termín „terapie červeným světlem“ označuje terapii, která využívá úzké spektrum světla (červené a NIR světlo, které jsou součástí slunečního světelného spektra), které pozitivně ovlivňuje zdraví těla na buněčné úrovni. Červené světlo je známé pro svůj pozitivní vliv nejen na pohybový aparát. Buňky absorbují červené a blízké infračervené světlo (600-890 nm) a přeměňují tuto světelnou energii na chemickou energii prostřednictvím odezvy běžně známé jako fotobiomodulace. Výzkum prokázal, že červené a blízké infračervené světlo zvyšuje produkci adenosintrifosfátu (ATP) – naši chemické energie. Zvýšení produkce ATP má za následek více energie pro buňku, která tak může fungovat efektivněji a být vitální po delší dobu.

Když červené světlo proniká do pokožky, cítíte jemné, uklidňující teplo. Skutečný vliv terapie červeným světlem se děje uvnitř buněk, kde světlo stimuluje řetězovou reakci pozitivních biologických procesů. Vystavení červenému a NIR světlu je účinný způsob, jak stimulovat produkci kolagenu, jak bylo odhaleno během klinické studie v roce 2014. Studie z roku 2017 zjistila, že červené světlo pomáhá zvýšit regeneraci a tloušťku chrupavky a snížit bolest při osteoartróze.[6,7]

Zdraví kostí a kloubů můžete také podpořit pravidelnou konzumací kurkumy a zázvoru. Známé jejich hlavní přínos v posílení funkcí imunitního systému, ale kromě toho také přispívají právě ke zdraví kosterní soustavy. Taktéž je vhodné zařadit kvalitní rybí olej, který dodá tělu tolik potřebné EPA a DHA.

 

Veronika Halusková

 

1.GEDDES, John A. A. a Charles A. INDERJEETH.  Evidence for the Treatment of Osteoporosis with Vitamin D in Residential Care and in the Community Dwelling Elderly. 2013.

2.KNEVEL, Rachel, Gerður GRÖNDAL, Tom WJ HUIZINGA, et al. Genetic predisposition of the severity of joint destruction in rheumatoid arthritis: a population-based study. 2012.

3.K. KING, Lauren, Lyn MARCH a Ananthila ANANDACOOMARASAMY. Obesity & osteoarthritis. 2013.

4. PAGONIS, Thomas A, Panagiotis A GIVISSIS, Aristidis C KRITIS a Anastasios C CHRISTODOULOU. The Effect of Methylsulfonylmethane on Osteoarthritic Large Joints and Mobility. 2014.

5. TOWHEED, Tanveer, Lara MAXWELL, Tassos P ANASTASSIADES, Beverley SHEA, JB HOUPT, Vivian WELCH, Marc C HOCHBERG a George A WELLS. Glucosamine therapy for treating osteoarthritis. 2005.

6. STELIAN, J, I GIL, M ROSENTHAL, I ABRAMOVICI, N KUTOK a A KHAHIL. Improvement of pain and disability in elderly patients with degenerative osteoarthritis of the knee treated with narrow-band light therapy. 1992.

7.NAMBI S, Gopal, Walid KAMAL, Julie GEORGE a Elbagir MANSSOR. Radiological and biochemical effects (CTX-II, MMP-3, 8, and 13) of low-level laser therapy (LLLT) in chronic osteoarthritis in Al-Kharj, Saudi Arabia. 2017.